Americká agentura NASA zkoumala pomocí pokročilé metody analýzy satelitních dat, jak se měnila zeleň na naší planetě. Výsledek je nečekaně pozitivní: došlo k poměrně výraznému nárůstu zelených ploch.
Výsledky studie mohou vypadat překvapivě, ale ukazují, že právě Indie a Čína jsou světovými lídry v zazelenání planety. Jde především o důsledek čínského ambiciozního programu sázení stromů, ale také o rozšíření intenzivního zemědělství v obou zemích. To se snaží měnit kvůli vysokým počtům obyvatel dříve neúrodná místa na úrodná.
Tento fenomén vědci poprvé popsali v polovině 90. let minulého století – ale tehdy si ještě nebyli jistí, zda jde o projev „přirozený“, nebo způsobený lidskou aktivitou. Experti v NASA si všimli „zelenání“ země na datech z projektu MODIS – Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer. Tento přístroj umístěný na dvou družicích poskytuje vědcům informace o pozemské vegetaci, s rozlišením asi 500 metrů.
Zelená planeta
Na Zemi za dobu dvaceti zkoumaných let přibylo zeleně odpovídající velikosti amazonského deštného pralesa. Jinými slovy: od roku 2000 na naší planetě přibylo 5 procent zeleně.
„Čína a Indie jsou zodpovědné za jednu třetinu tohoto procesu, ale přitom obsahují jen 9 procent zemského povrchu pokrytého vegetací. Což je překvapivé zjištění vzhledem k tomu, jak se často mluví o degradaci půdy,“ uvedl jeden z autorů studie Chi Chen, který učí na Bostonské univerzitě.
Satelity s přístroji MODIS ví o naší planetě prakticky všechno – každé místo na Zemi vyfotí čtyřikrát denně a dělaly to celých 20 let. „Tato dlouhodobá data nám umožnila ponořit se opravdu hluboko,“ řekl další autor práce Rama Nemani. „Když jsme toto zezelenání Země pozorovali poprvé, mysleli jsme si, že jde o důsledek teplejšího léta nebo většího množství oxidu uhličitého v atmosféře. Ale s údaji MODISu vidíme, že hlavním činitelem jsou lidé,“ dodal.
Čínský přínos spočívá především v existenci programů, které mají zachovávat a rozšiřovat pralesy – tyto snahy se podílejí na čínském úspěchu ze 42 procent. Čína se snaží tímto způsobem snižovat negativní dopady eroze půdy, znečištění, klimatické změny i rozšiřování pouští. Dalších 32 procent (a dokonce 82 procent v Indii) je důsledkem intenzivnějšího pěstování.
Tyto oblasti jsou sice stále přibližně stejně velké, ale výrazně na nich přibylo zeleně – a také přinášejí více úrody.
Klimatology i biology zajímá, jak se tento pozorovaný trend bude vyvíjet v budoucnosti – v současné době je zejména v Indii poháněný intenzivnějším využíváním spodních vod. Jakmile tyto zásoby vyschnou, může se pozitivní trend rychle obrátit.
„Ale když teď víme, že přímý dopad lidské činnosti je hlavním klíčem k zelenější Zemi, musíme to zahrnout do našich existujících klimatických modelů,“ uvedli autoři práce. „Pomůže to vědcům přicházet s lepšími předpověďmi toho, jak se různé pozemské systémy budou chovat – což zase pomůže dělat zemím lepší a kvalifikovanější rozhodnutí,“ dodávají vědci.
Nestačí to
Zdůrazňují ale současně, že tento nárůst množství zelené plochy nemůže vykompenzovat ztrátu přirozené zeleně v tropických oblastech, jako je Brazílie nebo Indonésie. Už jen proto, že z velké části ho tvoří přibývání zemědělských plodin, nikoliv přirozených, druhově bohatých ekosystémů. Celkově ale pokládají výsledky práce zveřejněné v odborném časopise Nature Sustainability za pozitivní.
„Jakmile si lidé uvědomí, že je něco problém, snaží se ho napravit,“ uvedl Nemani. „V 70. a 80. letech nebyla situace se ztrátou zeleně v Indii a Číně vůbec dobrá. V 90. letech si to lidé uvědomili a dnes se věci zlepšily. Lidé jsou neuvěřitelně přizpůsobiví, to vidíme na satelitních údajích,“ podotkl.
