Poslední šance na záchranu? NASA se snaží obnovit kontakt s Opportunity na Marsu

Americká vesmírná agentura NASA pokračuje ve snaze obnovit ztracené spojení s robotickým vozítkem Opportunity na Marsu. Vědci začali vysílat novou sadu povelů, které jsou zaměřené na méně pravděpodobné problémy, jež mohly vozítko postihnout a znemožnit mu tak kontakt se Zemí.

Opportunity minulý týden zahájilo již šestnáctý rok svého působení na rudé planetě. Poslední úspěšné spojení se Zemí se ale odehrálo loni 10. června. Pak hustá prachová bouře zakryla západní okraj oblasti Perseverance Valley, kde se rover nacházel, a postupně i celý Mars. Množství prachu v ovzduší způsobilo nedostatek slunečního svitu potřebného pro dobíjení baterií.

„Budeme pokračovat ve využívání různých technik ve snaze kontaktovat rover,“ sdělil projektový manažer pro Opportunity z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) John Callas. Strategie nových povelů podle něj doplní dosavadní povely ve formě pípání, které se k Marsu vysílají od loňského září s očekáváním, že robotický výzkumník „pípne“ zpátky.

Kde je problém?

Vysílání nových povelů má trvat několik týdnů. Jsou zaměřené na tři možné problémy: selhání primárního X-pásmového radia sloužícího pro spojení se Zemí, selhání primárního i sekundárního X-pásmového radia nebo vypnuté vnitřní hodiny, které zajišťují časovou orientaci počítače roveru.

Možná poslední šance

Podle Callase se inženýři JPL v uplynulých sedmi měsících pokusili s Opportunity spojit více než šestsetkrát. Pravděpodobnost, že se jim to podaří, každým dnem klesá, a proto hodlají pokračovat ve využívání každého možného řešení, které by vedlo k obnovení komunikace.

Čas má přitom zásadní význam. Na Marsu se totiž blíží ke konci „sezona čištění od prachu“, tedy období, během něhož by zesílený vítr mohl očistit solární panely vozítka. Mezitím se na jihu planety blíží zima s extrémně nízkými teplotami, které by pravděpodobně nenapravitelně poškodily nedobité baterie Opportunity, vnitřní kabely i počítač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...