Planeta strana 2 z 4

Slavný skalní útvar Darwinův oblouk u Galapág se zřítil do Tichého oceánu. Důvodem podle ekvádorského ministerstva životního prostředí byla přirozená eroze, napsal v úterý server BBC. Agentura AFP podotkla, že na snímcích zveřejněných úřady je vidět, jak z původního obloukovitého tvaru zbyly jen dva sloupovité útvary.

Výrobce elektromobilů Tesla přestane přijímat platby za auta v digitální měně bitcoin. Na Twitteru to oznámil zakladatel společnosti Elon Musk s tím, že důvodem pro rozhodnutí jsou ohledy na životní prostředí. Bitcoin na stanovisko zareagoval propadem o přibližně pět procent, tvrdí agentura AP.

Cena emisních povolenek v Evropské unii během úterka vystoupila na rekord a poprvé přesáhla hranici padesáti eur (v přepočtu 1292 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů. Cena se dopoledne zvýšila až o 1,3 procenta a dostala se na 50,05 eura za tunu. To je maximum od roku 2005, kdy EU systém obchodování s povolenkami zavedla.

Izrael rozšířil pátrání po lodi, z níž před několika dny nedaleko jeho břehů unikla ropná látka a znečistila pláže od jižního Libanonu až po jih Izraele. Původně byl v podezření řecký ropný tanker Minerva Helen, na nějž Izrael poslal vyšetřovací tým. Ministerstvo ochrany životního prostředí ale oznámilo, že tato loď za ekologickou zkázu odpovědná není.

Izraelský soud vydal zákaz publikovat informace o vyšetřování úniku ropy, která zamořila pobřeží Středozemního moře od jižního Libanonu po jih židovského státu. Izraelská média hovoří o nejhorším znečištění moře za několik desítek let. V pondělí o tom informovalo izraelské ministerstvo životního prostředí, podle nějž má vyšetřování mezinárodní charakter. Do čištění pobřeží se mají zároveň zapojit tisíce dobrovolníků.

Maďarsko porušilo své povinnosti vyplývající z práva Evropské unie, protože dlouhodobě nedodržovalo limity pro čistotu ovzduší. Ve středu o tom rozhodl Soudní dvůr EU, podle něhož úřady v regionu Budapešti a několika dalších oblastech nezajistily snížení dlouhodobě překračovaného povoleného množství prachových mikročástic ve vzduchu. Soud vyhověl žalobě Evropské komise a pokud se bude problém opakovat, Brusel může navrhnout finanční sankce.

Existující materiál vyrobený člověkem svým objemem převyšuje hmotnost celé zemské biomasy. Uvádí se to ve studii, která vyšla v časopisu Nature. Autoři započítali hmotnost staveb, infrastruktury a dalších objektů vyrobených člověkem. Zjistili, že každých 20 let se jejich objem dvojnásobí a letos přesáhl jednu teratunu, tedy bilion tun. Vlivem lidských staveb od dob neolitu, kdy se lidé začali věnovat zemědělství, je biomasa na ústupu.

Astronomové přišli s prvním důkazem, že skupiny hvězd jsou schopné roztrhat nebo deformovat disky hmoty, z nichž se tvoří planety. Výsledný útvar je zborcený a výrazně poškozený – vznikne z něj zřejmě soustava připomínající Tatooine z filmů Star Wars.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Nedostatek vody je v Česku citelný už pátým rokem, po nejsušších letech 2015 a 2018 má být podle klimatologů podobně vyprahlý i letošní rok. Prezident Miloš Zeman navíc dříve uvedl pro Český rozhlas, že sucho je pro republiku větším problémem než současná koronavirová krize. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce o problematice debatoval soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek společně s náměstkem ministerstva zemědělství Pavlem Sekáčem. Ten mimo jiné uvedl, že stát chce proti suchu bojovat prostřednictvím investic do vodárenství a krajinných prvků.

Množství kyslíku u povrchu Marsu se mění způsobem, který nedokáže současná chemie vysvětlit. Na zvláštní procesy narazili vědci díky datům získaným sondou Curiosity, která se pohybuje po povrchu Rudé planety.

Přechod Merkuru před Sluncem bude v pondělí odpoledne k vidění z území Česka. To se stává maximálně čtrnáctkrát za století. Lidé ho mohou sledovat jen se speciálními pomůckami, jinak hrozí poškození zraku. Pozorování pro veřejnost pořádá řada hvězdáren. Přechod této planety bude znovu k vidění až v listopadu 2032, uvedl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan.

Mise sondy Voyager 2 zveřejnila poprvé výsledky měření z mezihvězdného prostoru, kam se družice dostala zhruba před rokem jako teprve druhé těleso v historii vyrobené člověkem. Měření ukazují, že je tato oblast jiná, než věda doposud tušila.

Nejnovější pozorování amerických agentur NOAA a NASA potvrdilo, že ozonová díra nad Antarktidou byla v září a říjnu nejmenší v dějinách jejího moderního sledování – tedy od roku 1982. Hlavní příčinou jsou neobvykle vysoké stratosférické teploty v této části planety.

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého trpaslíka, které zaznamenal satelit TESS americké vesmírné agentury NASA. V úterý to oznámil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou. Hnědý trpaslík je objekt, považovaný za přechod mezi planetou a hvězdou.

Od 16 hodin a 10 minut mohou Češi znovu vybírat název pro českou exoplanetu. Zúčastnit se může každý, a to prostřednictvím formuláře na webu Pojmenuj exoplanetu. Vybírat je možné z devíti finálních možností, které vzešly z více než 1700 zaslaných návrhů. Název se hledá pro hvězdu XO-5 v souhvězdí Rysa a planetu, která ji obíhá. Vítězný název oznámí Mezinárodní astronomická unie v polovině prosince.

Vědci objevili dvacet nových měsíců, jež obíhají Saturn. Tento plynný obr je díky tomu planetou s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě. Dosud měli odborníci za to, že s počtem 79 měsíců je na prvním místě Jupiter, při započítání nově objevených jich ale má Saturn o tři více, informovala agentura Reuters.

Záhadná Devátá planeta, která se podle některých hypotéz ukrývá někde na okraji sluneční soustavy, by mohla být něčím ještě zajímavějším. Dva mladí teoretičtí fyzici v novém výzkumu naznačují, že by se mohlo jednat o prastarou černou díru.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity v Brně. Jde o variantu prognózy, která počítá s tím, že se nepodaří přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství OSN přitom očekává, že do poloviny století vzroste poptávka po obilovinách s ohledem na růst populace o 43 procent, převážně v rozvojových zemích.

Sondě ExoMars Trace Gas Orbiter se podařilo pořídit detailní snímek dun na planetě Mars. Astronomům nyní poskytuje spoustu informací o tom, jak funguje klimatický systém této planety a jak zde proudí vítr.

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Lidstvo zatím ve vesmíru nenarazilo na jinou planetu, která by nesla život. Podle nové analýzy ale v kosmu mohou existovat místa, kde je ještě větší biodiverzita než na Zemi – měla by se nacházet na planetách s oceány.

Největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter, dostala od astronomů jména pro dalších pět měsíců. Doposud bezejmenná tělesa se teď jmenují Pandia, Ersa, Eirene, Philophrosyne a Eupheme.