Planeta strana 2 z 4

Existující materiál vyrobený člověkem svým objemem převyšuje hmotnost celé zemské biomasy. Uvádí se to ve studii, která vyšla v časopisu Nature. Autoři započítali hmotnost staveb, infrastruktury a dalších objektů vyrobených člověkem. Zjistili, že každých 20 let se jejich objem dvojnásobí a letos přesáhl jednu teratunu, tedy bilion tun. Vlivem lidských staveb od dob neolitu, kdy se lidé začali věnovat zemědělství, je biomasa na ústupu.

Astronomové přišli s prvním důkazem, že skupiny hvězd jsou schopné roztrhat nebo deformovat disky hmoty, z nichž se tvoří planety. Výsledný útvar je zborcený a výrazně poškozený – vznikne z něj zřejmě soustava připomínající Tatooine z filmů Star Wars.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Nedostatek vody je v Česku citelný už pátým rokem, po nejsušších letech 2015 a 2018 má být podle klimatologů podobně vyprahlý i letošní rok. Prezident Miloš Zeman navíc dříve uvedl pro Český rozhlas, že sucho je pro republiku větším problémem než současná koronavirová krize. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce o problematice debatoval soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek společně s náměstkem ministerstva zemědělství Pavlem Sekáčem. Ten mimo jiné uvedl, že stát chce proti suchu bojovat prostřednictvím investic do vodárenství a krajinných prvků.

Množství kyslíku u povrchu Marsu se mění způsobem, který nedokáže současná chemie vysvětlit. Na zvláštní procesy narazili vědci díky datům získaným sondou Curiosity, která se pohybuje po povrchu Rudé planety.

Přechod Merkuru před Sluncem bude v pondělí odpoledne k vidění z území Česka. To se stává maximálně čtrnáctkrát za století. Lidé ho mohou sledovat jen se speciálními pomůckami, jinak hrozí poškození zraku. Pozorování pro veřejnost pořádá řada hvězdáren. Přechod této planety bude znovu k vidění až v listopadu 2032, uvedl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan.

Mise sondy Voyager 2 zveřejnila poprvé výsledky měření z mezihvězdného prostoru, kam se družice dostala zhruba před rokem jako teprve druhé těleso v historii vyrobené člověkem. Měření ukazují, že je tato oblast jiná, než věda doposud tušila.

Nejnovější pozorování amerických agentur NOAA a NASA potvrdilo, že ozonová díra nad Antarktidou byla v září a říjnu nejmenší v dějinách jejího moderního sledování – tedy od roku 1982. Hlavní příčinou jsou neobvykle vysoké stratosférické teploty v této části planety.

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého trpaslíka, které zaznamenal satelit TESS americké vesmírné agentury NASA. V úterý to oznámil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou. Hnědý trpaslík je objekt, považovaný za přechod mezi planetou a hvězdou.

Od 16 hodin a 10 minut mohou Češi znovu vybírat název pro českou exoplanetu. Zúčastnit se může každý, a to prostřednictvím formuláře na webu Pojmenuj exoplanetu. Vybírat je možné z devíti finálních možností, které vzešly z více než 1700 zaslaných návrhů. Název se hledá pro hvězdu XO-5 v souhvězdí Rysa a planetu, která ji obíhá. Vítězný název oznámí Mezinárodní astronomická unie v polovině prosince.

Vědci objevili dvacet nových měsíců, jež obíhají Saturn. Tento plynný obr je díky tomu planetou s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě. Dosud měli odborníci za to, že s počtem 79 měsíců je na prvním místě Jupiter, při započítání nově objevených jich ale má Saturn o tři více, informovala agentura Reuters.

Záhadná Devátá planeta, která se podle některých hypotéz ukrývá někde na okraji sluneční soustavy, by mohla být něčím ještě zajímavějším. Dva mladí teoretičtí fyzici v novém výzkumu naznačují, že by se mohlo jednat o prastarou černou díru.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity v Brně. Jde o variantu prognózy, která počítá s tím, že se nepodaří přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství OSN přitom očekává, že do poloviny století vzroste poptávka po obilovinách s ohledem na růst populace o 43 procent, převážně v rozvojových zemích.

Sondě ExoMars Trace Gas Orbiter se podařilo pořídit detailní snímek dun na planetě Mars. Astronomům nyní poskytuje spoustu informací o tom, jak funguje klimatický systém této planety a jak zde proudí vítr.

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Lidstvo zatím ve vesmíru nenarazilo na jinou planetu, která by nesla život. Podle nové analýzy ale v kosmu mohou existovat místa, kde je ještě větší biodiverzita než na Zemi – měla by se nacházet na planetách s oceány.

Největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter, dostala od astronomů jména pro dalších pět měsíců. Doposud bezejmenná tělesa se teď jmenují Pandia, Ersa, Eirene, Philophrosyne a Eupheme.

Mezinárodnímu týmu vedenému Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu Akademie věd se podařilo objevit stopy sodíku u dvou exoplanet (planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce). Pro světovou vědu se jedná o průlomové pozorování, protože dosud svedla exoplanety převážně objevovat, a nyní kráčí i k jejich popisu.

Osidlování vesmíru je sice teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde, domnívá se český astronom Luboš Perek. Vědá má ale podle něj před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování vesmírných těles podobných Zemi, které může přispět k poznání naší minulosti. Perek se v životě zabýval zejména vesmírnými mlhovinami a kosmickým odpadem. V pátek 26. července slaví 100. narozeniny.

V noci z úterý na středu bude k vidění částečné zatmění Měsíce. Hlavní fáze nastane ve 23:30, v tu chvíli bude Měsíc zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času. Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane až v lednu příštího roku.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.

V úterý 2. července nastalo na části planety úplné zatmění Slunce. Mimořádně jasná obloha byla v Chile, kam se vypravilo množství astronomů z celého světa. Nejlépe bylo zatmění viditelné právě z Jižní Ameriky.

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.