Nedostatek vody je v Česku citelný už pátým rokem, po nejsušších letech 2015 a 2018 má být podle klimatologů podobně vyprahlý i letošní rok. Prezident Miloš Zeman navíc dříve uvedl pro Český rozhlas, že sucho je pro republiku větším problémem než současná koronavirová krize. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce o problematice debatoval soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek společně s náměstkem ministerstva zemědělství Pavlem Sekáčem. Ten mimo jiné uvedl, že stát chce proti suchu bojovat prostřednictvím investic do vodárenství a krajinných prvků.
Nedostatek vláhy trápí Česko už pátým rokem. Stát chce investovat do vodárenství a krajinných prvků
Otázky Václava Moravce: Sucho jako trest (zdroj: ČT24)
Faktu, že Česká republika v poslední době čelí extrémním suchům, si v poslední době všimli i politici. O tématu v médiích promluvil například ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nebo ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Obě ministerstva proto přišla s novými opatřeními. Zemědělský resort chce investovat 2,5 miliardy navíc do vodohospodářských staveb, ministerstvo životního prostředí má zase v plánu prosadit povinnost budování ploch, které akumulují a prosakují dešťovou vodu.
Podle soukromého sedláka a lesníka Daniela Pitka jsou ale vládní opatření ohledně sucha nedostatečná, protože nejsou komplexní. „Lesy v České republice se rozpadají. V zemi máme velké půdní celky, nedostatek krajinných prvků, mokřadů a zeleně. Vláda přitom řeší až důsledky, potřebujeme přestávat emitovat emise skleníkových plynů,“ myslí si Pitek.
Dodal, že sucho v Česku je výsledkem i prolomení limitů při těžbě uhlí, činnosti jaderných elektráren nebo fosilních paliv.
Současný nejzávažnější problém podle něj představuje eroze. „Padesát procent zemědělské půdy v Česku je dotčeno vodní erozí. Deset procent je jí mírně ohroženo a dalších deset silně. A to se ještě nebavíme o větrné erozi,“ řekl Pitek v pořadu.
Dodal, že vláda omezila maximální povolenou velikost takto ohrožených polí na třicet hektarů. Od roku 2021 by opatření mělo platit pro všechny zemědělské plochy. Podle sedláka je omezení malé.
Meliorační opatření
Dalším problémem jsou podle Pitka meliorace z dob socialismu. Podle něho se jedná pouze o trubky, které vodu odvádí z půdy pryč. „Jako asociace jsme tuhle věc zvedli už před lety. Chtěli jsme, aby se meliorace zmapovaly, za poslední dva roky se ale nic nestalo,“ dodal Pitek.
Podle náměstka ministra zemědělství Pavla Sekáče jsou však meliorace v Česku zmapovány. Trubky, které údajně leží zhruba pod pětinou zemědělské půdy, jsou ale prý většinou nefunkční. „V minulosti tu vodu odváděly, ale mnohdy ne na to cílové místo, kam by měla dotéct,“ popsal socialistické meliorace Sekáč.
- 2014 – 657 mm (96 %)
- 2015 – 532 mm (78 %)
- 2016 – 637 mm (93 %)
- 2017 – 683 mm (100 %)
- 2018 – 522 mm (76 %)
- 2019 – 632 mm (92 %)
Náměstek rovněž přiznal, že situace se suchým počasím je alarmující. „Narůstá nám teplota, těch horkých slunných dnů je čím dál víc. Z hydrologického hlediska byl rok 2019 srážkově průměrný, ale úhrn teplot mnohem větší. Kvůli vyššímu výparu dopadlý déšť nedoplnil spodní vody,“ uvedl.
Expertní skupina vytvořila seznam pomocných činností
Podle Sekáče vláda na opatřeních proti suchu dlouhodobě pracuje. Stát chce proti suchu bojovat prostřednictvím vodárenských a krajinných prvků. Pracovní skupina složená z expertů ministerstev životního prostředí a zemědělství vytvořila list činností a aktivit, které by měly situaci vyřešit.
„Jsou mezi nimi také příčinná opatření. Co se teď řeší, jsou prostředky, které se na to musí uvolnit. Jde o oblasti vodárenství, vodních toků a investic směřovaných do krajin,“ řekl Sekáč. Rovněž uvedl, že ministerstvo má přípravný investiční plán na koncepci vody a sucha.
Na otázku, kolik peněz by bylo potřeba investovat do opatření proti suchu v roce 2020, odpověděl, že „do dalšího roku je možné odrážet se od částky více než 14 miliard“.
obrázek