Elektromobily Tesla nepůjde koupit za bitcoiny. Firmě se příčí jejich neekologická těžba

Výrobce elektromobilů Tesla přestane přijímat platby za auta v digitální měně bitcoin. Na Twitteru to oznámil zakladatel společnosti Elon Musk s tím, že důvodem pro rozhodnutí jsou ohledy na životní prostředí. Bitcoin na stanovisko zareagoval propadem o přibližně pět procent, tvrdí agentura AP.

„Jsme znepokojeni stále častějším využíváním fosilních paliv pro těžbu bitcoinů a transakcí s nimi. Zejména uhlí má nejvyšší emise ze všech paliv. Kryptoměna je dobrý nápad na mnoha úrovních a věříme, že má slibnou budoucnost. Ta však nemůže přijít, pokud je to na úkor životního prostředí,“ uvedl na sociálních sítích Musk.

Zakladatel Tesly upřesnil, že společnost nemá v plánu žádné bitcoiny prodávat. Začne je opět využívat, jakmile bude mít jejich těžba menší dopad na životní prostředí. Cena bitcoinu po Muskově rozhodnutí klesla o přibližně pět procent, a to na 51 847 dolarů (téměř 1,1 milionu korun). Tesla skončila den s poklesem o 4,4 procenta, uvedla AP.

Když Musk v únoru oznámil, že jeho firma investovala do bitcoinů až 1,5 miliardy dolarů (33,3 miliardy korun) a začne bitcoiny přijímat jako platidlo, kurz nejznámější kryptoměny prudce posílil. Elektromobily Tesla se od března daly za bitcoiny pořídit ve Spojených státech a další země měly následovat.

Miliardář čelil kritice

Bitcoiny pro své fungování potřebují počítače a ty zase elektřinu. Počet zařízení a objem energie, které bitcoiny vyžadují, však stále roste a stejně tak stoupá i uhlíková stopa digitální měny.

Podle ekonomického webu The Street přichází Muskův krok poté, co společnost na konci dubna část svých bitcoinů prodala, a to v hodnotě 272 milionů dolarů. V souvislosti s tímto prodejem se na sociálních sítích objevila obvinění, že šéf Tesly záměrně vyšvihl cenu Bitcoinu co nejvýše a nyní vybírá zisky. Musk na to reagoval tím, že on sám nic neprodal a bitcoiny v osobním vlastnictví stále drží.

Dogecoin

Musk ještě před dvěma dny přitom uvažoval o tom, zda má Tesla začít přijímat platby v dogecoinech – jiné kryptoměně, kterou americký podnikatel letos zpopularizoval a výrazně dopomohl k raketovému růstu její ceny. Dříve také uvedl, že platby v dogecoinech začne přijímat jiná jeho firma, a to vesmírná společnost SpaceX.

„Chcete, aby Tesla přijímala dogecoiny?“ zeptal se Musk svých příznivců na Twitteru, kde má miliardář zhruba 53,9 milionu sledujících. 

Digitální měna dogecoin s logem psa původně vznikla jako vtip na sociálních sítích. I díky Muskovým letošním tweetům ale od začátku roku mnohonásobně zvýšila svou hodnotu, podle agentury Reuters se z ní stal sen spekulantů. Musk nicméně o uplynulém víkendu strmý růst dogecoinu otočil v prudký pád o více než třetinu dosažené hodnoty, když ho v komediální show Saturday Night Live znevážil.

Zpráva, že Tesla přestane přijímat bitcoiny jako platbu za svá auta, by podle analytika společnosti Purple Trading Štěpána Hájka neměla dostat bitcoin pod větší prodejní tlak. „Od začátku týdne bitcoin ztratil 13,8 procenta. Ze svého maxima pak ztrácí přes dvacet procent a historicky stačila k otočení trendu korekce kolem třiceti procent. Bitcoin má tak prostor k propadu až ke 45 000 dolarů, kam mu pomůže především psychologický efekt, jelikož nálada na trhu zůstává dobrá a důvěra v trh by měla cenu znovu dostat nad 50 000 dolarů,“ myslí si Hájek.

Poslední vývoj podle ředitele společnosti Bitstock.com Martina Stránského ukazuje, jak jsou kryptoměny citlivé na prohlášení takzvaných influencerů, tedy lidí, kteří hlavně na sociálních sítích dokážou ovlivňovat davy. „Většinou ale negativní zprávy nemají dlouhodobější vliv a představují spíše impulz pro uzavření pozic pro krátkodobé investory. Očekávám, že se po bezprostředním propadu cena vrátí nad 55 000 dolarů,“ řekl Stránský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 8 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.