Elektromobily Tesla nepůjde koupit za bitcoiny. Firmě se příčí jejich neekologická těžba

Výrobce elektromobilů Tesla přestane přijímat platby za auta v digitální měně bitcoin. Na Twitteru to oznámil zakladatel společnosti Elon Musk s tím, že důvodem pro rozhodnutí jsou ohledy na životní prostředí. Bitcoin na stanovisko zareagoval propadem o přibližně pět procent, tvrdí agentura AP.

„Jsme znepokojeni stále častějším využíváním fosilních paliv pro těžbu bitcoinů a transakcí s nimi. Zejména uhlí má nejvyšší emise ze všech paliv. Kryptoměna je dobrý nápad na mnoha úrovních a věříme, že má slibnou budoucnost. Ta však nemůže přijít, pokud je to na úkor životního prostředí,“ uvedl na sociálních sítích Musk.

Zakladatel Tesly upřesnil, že společnost nemá v plánu žádné bitcoiny prodávat. Začne je opět využívat, jakmile bude mít jejich těžba menší dopad na životní prostředí. Cena bitcoinu po Muskově rozhodnutí klesla o přibližně pět procent, a to na 51 847 dolarů (téměř 1,1 milionu korun). Tesla skončila den s poklesem o 4,4 procenta, uvedla AP.

Když Musk v únoru oznámil, že jeho firma investovala do bitcoinů až 1,5 miliardy dolarů (33,3 miliardy korun) a začne bitcoiny přijímat jako platidlo, kurz nejznámější kryptoměny prudce posílil. Elektromobily Tesla se od března daly za bitcoiny pořídit ve Spojených státech a další země měly následovat.

Miliardář čelil kritice

Bitcoiny pro své fungování potřebují počítače a ty zase elektřinu. Počet zařízení a objem energie, které bitcoiny vyžadují, však stále roste a stejně tak stoupá i uhlíková stopa digitální měny.

Podle ekonomického webu The Street přichází Muskův krok poté, co společnost na konci dubna část svých bitcoinů prodala, a to v hodnotě 272 milionů dolarů. V souvislosti s tímto prodejem se na sociálních sítích objevila obvinění, že šéf Tesly záměrně vyšvihl cenu Bitcoinu co nejvýše a nyní vybírá zisky. Musk na to reagoval tím, že on sám nic neprodal a bitcoiny v osobním vlastnictví stále drží.

Dogecoin

Musk ještě před dvěma dny přitom uvažoval o tom, zda má Tesla začít přijímat platby v dogecoinech – jiné kryptoměně, kterou americký podnikatel letos zpopularizoval a výrazně dopomohl k raketovému růstu její ceny. Dříve také uvedl, že platby v dogecoinech začne přijímat jiná jeho firma, a to vesmírná společnost SpaceX.

„Chcete, aby Tesla přijímala dogecoiny?“ zeptal se Musk svých příznivců na Twitteru, kde má miliardář zhruba 53,9 milionu sledujících. 

Digitální měna dogecoin s logem psa původně vznikla jako vtip na sociálních sítích. I díky Muskovým letošním tweetům ale od začátku roku mnohonásobně zvýšila svou hodnotu, podle agentury Reuters se z ní stal sen spekulantů. Musk nicméně o uplynulém víkendu strmý růst dogecoinu otočil v prudký pád o více než třetinu dosažené hodnoty, když ho v komediální show Saturday Night Live znevážil.

Zpráva, že Tesla přestane přijímat bitcoiny jako platbu za svá auta, by podle analytika společnosti Purple Trading Štěpána Hájka neměla dostat bitcoin pod větší prodejní tlak. „Od začátku týdne bitcoin ztratil 13,8 procenta. Ze svého maxima pak ztrácí přes dvacet procent a historicky stačila k otočení trendu korekce kolem třiceti procent. Bitcoin má tak prostor k propadu až ke 45 000 dolarů, kam mu pomůže především psychologický efekt, jelikož nálada na trhu zůstává dobrá a důvěra v trh by měla cenu znovu dostat nad 50 000 dolarů,“ myslí si Hájek.

Poslední vývoj podle ředitele společnosti Bitstock.com Martina Stránského ukazuje, jak jsou kryptoměny citlivé na prohlášení takzvaných influencerů, tedy lidí, kteří hlavně na sociálních sítích dokážou ovlivňovat davy. „Většinou ale negativní zprávy nemají dlouhodobější vliv a představují spíše impulz pro uzavření pozic pro krátkodobé investory. Očekávám, že se po bezprostředním propadu cena vrátí nad 55 000 dolarů,“ řekl Stránský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...