Sonda InSight na Marsu přestala odpovídat. NASA prohlásila misi za ukončenou

Po více než čtyřech letech skončila mise InSight. NASA to oznámila po dvou neúspěšných pokusech o spojení se sondou na Marsu. Ta neodpovídá kvůli tomu, že se jí vybily baterie, které se kvůli zaprášení solárních panelů už nenabíjí. Zaměstnanci agentury budou ještě kontrolovat, zda signál nepřijde, ovšem považují to za krajně nepravděpodobné.

Sonda přinesla vědcům na Zemi mnoho užitečných dat. Její velmi citlivé seismologické přístroje pomohly rozšířit povědomí o tom, co se skrývá pod povrchem rudé planety a jak vypadají „marsotřesení“. Poprvé na jiné planetě také zaznamenala dopad meteoritu.

InSight přivezla seismometry mimo Zemi poprvé od chvíle, kdy je na Měsíc dopravily mise Apollo.

„InSight více než dostála svému jménu. Pro mě jako vědce, který se celou svou kariéru věnuje studiu Marsu, bylo vzrušující sledovat, čeho sonda dosáhla díky celému týmu lidí z celého světa, kteří se podíleli na úspěchu této mise,“ řekla Laurie Leshinová, ředitelka JPL, která misi řídí. „Ano, je smutné se loučit, ale odkaz mise InSight bude žít dál, bude informovat a inspirovat,“ cituje ji web NASA.

Podle původního plánu se sonda měla prokopat pět metrů pod marsovský povrch. Dostala se však jen 40 centimetrů hluboko. I tam však nasbírala řadu užitečných dat, které pomohou lépe nadesignovat další mise.

Sonda přistála na planině Elysium Planitia na severní polokouli planety v listopadu 2018 v rámci mise zkoumající nitro a seismickou aktivitu Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...