Sonda InSight na Marsu přestala odpovídat. NASA prohlásila misi za ukončenou

Po více než čtyřech letech skončila mise InSight. NASA to oznámila po dvou neúspěšných pokusech o spojení se sondou na Marsu. Ta neodpovídá kvůli tomu, že se jí vybily baterie, které se kvůli zaprášení solárních panelů už nenabíjí. Zaměstnanci agentury budou ještě kontrolovat, zda signál nepřijde, ovšem považují to za krajně nepravděpodobné.

Sonda přinesla vědcům na Zemi mnoho užitečných dat. Její velmi citlivé seismologické přístroje pomohly rozšířit povědomí o tom, co se skrývá pod povrchem rudé planety a jak vypadají „marsotřesení“. Poprvé na jiné planetě také zaznamenala dopad meteoritu.

InSight přivezla seismometry mimo Zemi poprvé od chvíle, kdy je na Měsíc dopravily mise Apollo.

„InSight více než dostála svému jménu. Pro mě jako vědce, který se celou svou kariéru věnuje studiu Marsu, bylo vzrušující sledovat, čeho sonda dosáhla díky celému týmu lidí z celého světa, kteří se podíleli na úspěchu této mise,“ řekla Laurie Leshinová, ředitelka JPL, která misi řídí. „Ano, je smutné se loučit, ale odkaz mise InSight bude žít dál, bude informovat a inspirovat,“ cituje ji web NASA.

Podle původního plánu se sonda měla prokopat pět metrů pod marsovský povrch. Dostala se však jen 40 centimetrů hluboko. I tam však nasbírala řadu užitečných dat, které pomohou lépe nadesignovat další mise.

Sonda přistála na planině Elysium Planitia na severní polokouli planety v listopadu 2018 v rámci mise zkoumající nitro a seismickou aktivitu Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...