Vědci poprvé zaznamenali dopad meteoritu na jiné planetě

Spousta planet naší sluneční soustavy je plná kráterů po dopadu meteoritů. Až doposud ale vědci nikdy neviděli, jak takový impakt cizího tělesa vypadá. Teď se jim to konečně podařilo, když zkoumali data získaná sondou vyslanou na Mars. Poznatky jim pomohou získat přesnější představu o tom, jak často rudou planetu meteoroidy bičují, ale zpřesní i údaje o vnitřní struktuře Marsu.

Dopad meteoritů na povrch Marsu zaznamenala sonda InSight americké vesmírné agentury NASA, která na planině Elysium Planitia na severní polokouli planety přistála v listopadu 2018 v rámci mise zkoumající nitro a seismickou aktivitu Marsu. Součástí sondy je i seismograf, který zaznamenal seismické vlny způsobené dopadem cizích těles.

„Je to poprvé, co jsme cítili a slyšeli dopad (meteoritu) na jinou planetu,“ uvádí planetární seismolog Raphael Garcia z univerzity ve francouzském Toulouse a jeden z autorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature Geoscience.

Vědci zkoumali záznamy sondy mezi květnem 2020 a zářím 2021, respektive čtyři dopady těles, které přístroje sondy zaznamenaly. Odborníci poté pomocí analýzy dat a znalostí šíření akustických a seismických vln určili místo dopadu.

Své poznatky porovnali se snímky pořízenými sondou Mars Reconnaissance Orbiter od NASA, která zkoumá rudou planetu z oběžné dráhy. Snímky z této sondy před dopadem i po něm odhalily na povrchu nové černé skvrny – čerstvě vytvořené krátery.

Získaná data jsou cenná pro planetární vědce, kteří zkoumají kůru Marsu. Pomůže jim také zjistit stáří povrchu Zemi blízké planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 21 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled