Planeta strana 3 z 4

Mezinárodnímu týmu vedenému Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu Akademie věd se podařilo objevit stopy sodíku u dvou exoplanet (planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce). Pro světovou vědu se jedná o průlomové pozorování, protože dosud svedla exoplanety převážně objevovat, a nyní kráčí i k jejich popisu.

Osidlování vesmíru je sice teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde, domnívá se český astronom Luboš Perek. Vědá má ale podle něj před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování vesmírných těles podobných Zemi, které může přispět k poznání naší minulosti. Perek se v životě zabýval zejména vesmírnými mlhovinami a kosmickým odpadem. V pátek 26. července slaví 100. narozeniny.

V noci z úterý na středu bude k vidění částečné zatmění Měsíce. Hlavní fáze nastane ve 23:30, v tu chvíli bude Měsíc zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času. Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane až v lednu příštího roku.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.

V úterý 2. července nastalo na části planety úplné zatmění Slunce. Mimořádně jasná obloha byla v Chile, kam se vypravilo množství astronomů z celého světa. Nejlépe bylo zatmění viditelné právě z Jižní Ameriky.

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.

Blízká setkání třetího druhu – tedy kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací – jsou zatím fikcí. Tři roky trvající projekt hledání života ve vesmíru je zatím zcela neúspěšný. Jedná se přitom o dosud nejdetailnější výzkum svého druhu.

V současné době žije na planetě asi 7,7 miliardy lidí, během pouhých třiceti let jich přibudou další dvě miliardy. Ve své nové zprávě o předpokládaném vývoji populace to uvedla Organizace spojených národů.

Astronomové revidovali způsob, kterým se hodnotí obyvatelnost planet, a poprvé zohlednili přítomnost plynů. Množství světů, kde by mohl vzniknout život, se tím výrazně zmenšilo; podle výzkumu zveřejněného v žurnálu Astrophysical Journal jsou totiž na těchto planetách koncentrace toxických látek vysoké tak, že je nemůže nic přežít.

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Vesmírný objev, jaký nečekali ani sami objevitelé – 920 světelných let od Země je ke své hvězdě těsně přimknutá planeta, která by podle dosavadních astronomických poznatků vlastně neměla existovat. Těleso, které je o něco menší než Neptun a má vlastní atmosféru, se totiž nachází v oblasti, kde jsou kvůli horku a radiaci podle vědců planety odsouzené ke zkáze. Snad i proto mluví experti o „zakázané planetě“.

Tým z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se zapojí do evropského projektu na hledání tzv. exoplanet. Ty obíhají kolem hvězd podobných Slunci a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně.

Zájemci mají několik posledních dní na to, aby se zapojili do soutěže „Telefonát z Marsu“. V ní lidé z celého světa posílají krátké nahrávky, o kterých jsou přesvědčeni, že by se měly stát prvním meziplanetárním zvukovým vzkazem. Jedenáct nejlepších nahrávek totiž odletí v létě 2020 na palubě sondy ExoMars k našemu rudému sousedovi, z jehož povrchu bude vítězná nahrávka odvysílána zpět na Zemi. Původně mělo být možné vzkazy posílat jen do 20. dubna, nakonec však organizátoři uzávěrku soutěže o měsíc posunuli.

Zamýšlený testovací náraz sondy mise DART do menšího tělesa dvojplanetky Didymos s cílem ovlivnit jeho pohyb je naplánován na září 2022, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde o projekt v rámci programu přípravy ochrany Země před možnou srážkou s vesmírným tělesem, jež by mohla případně ohrozit i život na planetě.

Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) v pondělí zveřejnil rozsáhlou vědeckou zprávu o stavu globální populace rostlin a živočichů. Naposledy vyšla studie takového významu v roce 2005. Vyhynutí hrozí milionu druhů, mnoho jich může vymizet už v příštích desetiletích. Na zprávě se podíleli i čeští experti; problémy se podle nich projevují i v Česku.

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev  oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru (CNES), které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Ve vzduchových vírech vyskytujících se na Marsu může docházet k elektrickým výbojům připomínajícím blesky. Ty pravděpodobně nevypadají jako pozemské. Na tiskové konferenci to řekl vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Ondřej Santolík. Jeho tým vědců navrhl modul, který bude měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která by v roce 2021 měla na planetě přistát.

Mezinárodní vědecký tým hledá místo, kde odebere vzorky ledu z pradávné minulosti naší planety. Ukrývá se v nich možná také odpověď na otázky týkající se klimatických změn.

Perutýni ve Středozemním moři, američtí raci v německých řekách nebo bolševník podél českých potoků – to jsou jedny z nejznámějších příkladů invazivních druhů, které ničí ty původní. Ale ten vůbec nejvíc smrtící a současně nejrozšířenější na světě je pro člověka v podstatě neviditelný. Jde o houbu, která zabíjí obojživelníky po celé planetě.

Lidská civilizace je životně závislá na vodě, přesněji na dostatečném množství kvalitní pitné vody. Světový den vody se slaví proto, aby se důležitost této zdánlivě všudypřítomné tekutiny připomínala.

Obyvatelé Česka mají poprvé možnost, aby jejich hlas zazněl z Marsu. Nabízí jim to projekt Telefonát z Marsu, který využije cestu evropské mise ExoMars k rudé planetě. Svůj vzkaz mohou lidé nahrát přímo na webu.

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Lidský zásah do pozemského klimatu by mohl potlačit problémy způsobené klimatickou změnou. Takzvané klimatické inženýrství s sebou ovšem nese obavu, že by takový zásah mohl negativně ovlivnit počasí. Tyto obavy nyní mírní studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change. Její autor ovšem doporučuje, aby se lidstvo tomuto řešení zatím vyhnulo. Klimatickému inženýrství totiž současná věda zatím dostatečně nerozumí.

Atmosféra Země je větší, než se doposud vědci domnívali. Její tenké pramínky sahají do hlubokého vesmíru až za oběžnou dráhu Měsíce. Napsal to web Space.com s odvoláním na novou vědeckou zprávu zveřejněnou v časopise Journal of Geophysical Research: Space Physics.