Planeta strana 3 z 4

Blízká setkání třetího druhu – tedy kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací – jsou zatím fikcí. Tři roky trvající projekt hledání života ve vesmíru je zatím zcela neúspěšný. Jedná se přitom o dosud nejdetailnější výzkum svého druhu.

V současné době žije na planetě asi 7,7 miliardy lidí, během pouhých třiceti let jich přibudou další dvě miliardy. Ve své nové zprávě o předpokládaném vývoji populace to uvedla Organizace spojených národů.

Astronomové revidovali způsob, kterým se hodnotí obyvatelnost planet, a poprvé zohlednili přítomnost plynů. Množství světů, kde by mohl vzniknout život, se tím výrazně zmenšilo; podle výzkumu zveřejněného v žurnálu Astrophysical Journal jsou totiž na těchto planetách koncentrace toxických látek vysoké tak, že je nemůže nic přežít.

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Vesmírný objev, jaký nečekali ani sami objevitelé – 920 světelných let od Země je ke své hvězdě těsně přimknutá planeta, která by podle dosavadních astronomických poznatků vlastně neměla existovat. Těleso, které je o něco menší než Neptun a má vlastní atmosféru, se totiž nachází v oblasti, kde jsou kvůli horku a radiaci podle vědců planety odsouzené ke zkáze. Snad i proto mluví experti o „zakázané planetě“.

Tým z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se zapojí do evropského projektu na hledání tzv. exoplanet. Ty obíhají kolem hvězd podobných Slunci a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně.

Zájemci mají několik posledních dní na to, aby se zapojili do soutěže „Telefonát z Marsu“. V ní lidé z celého světa posílají krátké nahrávky, o kterých jsou přesvědčeni, že by se měly stát prvním meziplanetárním zvukovým vzkazem. Jedenáct nejlepších nahrávek totiž odletí v létě 2020 na palubě sondy ExoMars k našemu rudému sousedovi, z jehož povrchu bude vítězná nahrávka odvysílána zpět na Zemi. Původně mělo být možné vzkazy posílat jen do 20. dubna, nakonec však organizátoři uzávěrku soutěže o měsíc posunuli.

Zamýšlený testovací náraz sondy mise DART do menšího tělesa dvojplanetky Didymos s cílem ovlivnit jeho pohyb je naplánován na září 2022, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde o projekt v rámci programu přípravy ochrany Země před možnou srážkou s vesmírným tělesem, jež by mohla případně ohrozit i život na planetě.

Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) v pondělí zveřejnil rozsáhlou vědeckou zprávu o stavu globální populace rostlin a živočichů. Naposledy vyšla studie takového významu v roce 2005. Vyhynutí hrozí milionu druhů, mnoho jich může vymizet už v příštích desetiletích. Na zprávě se podíleli i čeští experti; problémy se podle nich projevují i v Česku.

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev  oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru (CNES), které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Ve vzduchových vírech vyskytujících se na Marsu může docházet k elektrickým výbojům připomínajícím blesky. Ty pravděpodobně nevypadají jako pozemské. Na tiskové konferenci to řekl vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Ondřej Santolík. Jeho tým vědců navrhl modul, který bude měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která by v roce 2021 měla na planetě přistát.

Mezinárodní vědecký tým hledá místo, kde odebere vzorky ledu z pradávné minulosti naší planety. Ukrývá se v nich možná také odpověď na otázky týkající se klimatických změn.

Perutýni ve Středozemním moři, američtí raci v německých řekách nebo bolševník podél českých potoků – to jsou jedny z nejznámějších příkladů invazivních druhů, které ničí ty původní. Ale ten vůbec nejvíc smrtící a současně nejrozšířenější na světě je pro člověka v podstatě neviditelný. Jde o houbu, která zabíjí obojživelníky po celé planetě.

Lidská civilizace je životně závislá na vodě, přesněji na dostatečném množství kvalitní pitné vody. Světový den vody se slaví proto, aby se důležitost této zdánlivě všudypřítomné tekutiny připomínala.

Obyvatelé Česka mají poprvé možnost, aby jejich hlas zazněl z Marsu. Nabízí jim to projekt Telefonát z Marsu, který využije cestu evropské mise ExoMars k rudé planetě. Svůj vzkaz mohou lidé nahrát přímo na webu.

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Lidský zásah do pozemského klimatu by mohl potlačit problémy způsobené klimatickou změnou. Takzvané klimatické inženýrství s sebou ovšem nese obavu, že by takový zásah mohl negativně ovlivnit počasí. Tyto obavy nyní mírní studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change. Její autor ovšem doporučuje, aby se lidstvo tomuto řešení zatím vyhnulo. Klimatickému inženýrství totiž současná věda zatím dostatečně nerozumí.

Atmosféra Země je větší, než se doposud vědci domnívali. Její tenké pramínky sahají do hlubokého vesmíru až za oběžnou dráhu Měsíce. Napsal to web Space.com s odvoláním na novou vědeckou zprávu zveřejněnou v časopise Journal of Geophysical Research: Space Physics.

Celkové emise oxidu uhličitého se během pouhých pěti generací můžou dostat na úroveň posledního velkého oteplení z doby před 56 miliony lety. Popsali to vědci v nové rozsáhlé studii. Během tohoto oteplení se teplota planety v průběhu pouhých 10 tisíc let zvýšila přibližně o pět až osm stupňů Celsia, což odpovídá těm nejhorším scénářům globálního oteplování.

Americká agentura NASA zkoumala pomocí pokročilé metody analýzy satelitních dat, jak se měnila zeleň na naší planetě. Výsledek je nečekaně pozitivní: došlo k poměrně výraznému nárůstu zelených ploch.

Americká vesmírná agentura NASA po 15 letech odepsala marsovské vozítko Opportunity. Sonda měla plánovanou životnost 90 dní, hlásit se ale přestala teprve loni po prachové bouři. Během své mise stroj mimo jiné našel důkazy o dřívější přítomnosti vody na Marsu. Podpořil tak teorie, že na čtvrté planetě naší sluneční soustavy kdysi mohly být podmínky pro existenci života.

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu a bude-li úbytek pokračovat dosavadním tempem, tak za 100 let hmyz vyhyne úplně. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, na kterou upozornil britský list The Guardian. Ubývá přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Jeho rychlé ubývání v první řadě způsobuje intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů, ale přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny.

Robotické vozítko pro další fázi společné mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu se bude jmenovat Rosalind Franklinová. Oznámila to ESA. Vítězné pojmenování po významné anglické vědkyni, jež popsala strukturu DNA, vybrala komise v rámci mezinárodní soutěže. Návrhy zaslalo 36 tisíc účastníků.

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.