Sucho ohrozí až 60 procent ploch, kde se pěstuje pšenice. Některé změny se už nedají odvrátit, varuje výzkum

Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity v Brně. Jde o variantu prognózy, která počítá s tím, že se nepodaří přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství OSN přitom očekává, že do poloviny století vzroste poptávka po obilovinách s ohledem na růst populace o 43 procent, převážně v rozvojových zemích.

„Pokud nebudou přijata opatření ke zmírnění změny klimatu, mohlo by do konce století až 60 procent současných oblastí pěstování pšenice na celém světě čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. To je čtyřikrát vyšší riziko, než jaké vědci pozorují v současnosti, které již zjevně mělo a má značný dopad na klíčové oblasti odpovídající za celosvětovou produkci pšenice,“ uvedl profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, hlavní autor studie publikované v časopise Science Advances.

Místa, kde bude pšenice nejvíc zranitelná
Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

„Taková sucha by byla šokem pro světovou potravinovou produkci. Pokud suchu čelí v daném čase pouze jedna země nebo produkční region, je negativní dopad obvykle kompenzován produkcí z jiných regionů. Pokud však bude postiženo více regionů současně, a naše studie jasně říká, že to reálně hrozí, velmi pravděpodobně dojde k negativnímu ovlivnění globální produkce,“ varuje Trnka.

Vědci ve studii, kterou zveřejnili v časopise Science Advances, analyzovali 27 klimatických modelů. Každý měl tři scénáře, což je obvykle mírný, průměrný a tvrdý s ohledem na nárůst emisí, a tedy i na následné oteplování planety.

„Nedávné zkušenosti ukazují, že pokud k takové epizodě dojde a jsou zvolena nevhodná opatření omezující obchod, například plošné zákazy vývozu, může se takové sucho podstatně podepsat i na cenách potravin a v některých zvláště citlivých regionech výrazně zhoršit potravinovou situaci,“ uvedl Trnka. V letech 2006 až 2016 byla téměř současně zasažena až třetina produkční plochy deseti hlavních vývozců v rozmezí tří po sobě jdoucích let. V letech 2011 až 2013 to vedlo k nárůstu cen až o dvě třetiny ve srovnání s hladinou před rokem 2005.

Problém, na který se lidstvo musí připravit

Studie uvádí, že za současného klimatu může být epizodou sucha schopnou dramaticky snížit produkci pšenice ovlivněno až 15 procent nynějších produkčních regionů během tří po sobě jdoucích let.

I když se podaří naplnit cíle pařížské dohody a globální oteplování nepřekročí dva stupně nad úroveň před industrializací, je pravděpodobné, že sucho stejných parametrů bude postihovat třetinu všech současných oblastí, kde se pšenice pěstuje. „To jasně naznačuje, že globální oteplování může právě prostřednictvím výskytu sucha dost zásadně ovlivnit produkci potravin,“ dodává Trnka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...