Sucho ohrozí až 60 procent ploch, kde se pěstuje pšenice. Některé změny se už nedají odvrátit, varuje výzkum

Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity v Brně. Jde o variantu prognózy, která počítá s tím, že se nepodaří přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství OSN přitom očekává, že do poloviny století vzroste poptávka po obilovinách s ohledem na růst populace o 43 procent, převážně v rozvojových zemích.

„Pokud nebudou přijata opatření ke zmírnění změny klimatu, mohlo by do konce století až 60 procent současných oblastí pěstování pšenice na celém světě čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. To je čtyřikrát vyšší riziko, než jaké vědci pozorují v současnosti, které již zjevně mělo a má značný dopad na klíčové oblasti odpovídající za celosvětovou produkci pšenice,“ uvedl profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, hlavní autor studie publikované v časopise Science Advances.

Místa, kde bude pšenice nejvíc zranitelná
Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

„Taková sucha by byla šokem pro světovou potravinovou produkci. Pokud suchu čelí v daném čase pouze jedna země nebo produkční region, je negativní dopad obvykle kompenzován produkcí z jiných regionů. Pokud však bude postiženo více regionů současně, a naše studie jasně říká, že to reálně hrozí, velmi pravděpodobně dojde k negativnímu ovlivnění globální produkce,“ varuje Trnka.

Vědci ve studii, kterou zveřejnili v časopise Science Advances, analyzovali 27 klimatických modelů. Každý měl tři scénáře, což je obvykle mírný, průměrný a tvrdý s ohledem na nárůst emisí, a tedy i na následné oteplování planety.

„Nedávné zkušenosti ukazují, že pokud k takové epizodě dojde a jsou zvolena nevhodná opatření omezující obchod, například plošné zákazy vývozu, může se takové sucho podstatně podepsat i na cenách potravin a v některých zvláště citlivých regionech výrazně zhoršit potravinovou situaci,“ uvedl Trnka. V letech 2006 až 2016 byla téměř současně zasažena až třetina produkční plochy deseti hlavních vývozců v rozmezí tří po sobě jdoucích let. V letech 2011 až 2013 to vedlo k nárůstu cen až o dvě třetiny ve srovnání s hladinou před rokem 2005.

Problém, na který se lidstvo musí připravit

Studie uvádí, že za současného klimatu může být epizodou sucha schopnou dramaticky snížit produkci pšenice ovlivněno až 15 procent nynějších produkčních regionů během tří po sobě jdoucích let.

I když se podaří naplnit cíle pařížské dohody a globální oteplování nepřekročí dva stupně nad úroveň před industrializací, je pravděpodobné, že sucho stejných parametrů bude postihovat třetinu všech současných oblastí, kde se pšenice pěstuje. „To jasně naznačuje, že globální oteplování může právě prostřednictvím výskytu sucha dost zásadně ovlivnit produkci potravin,“ dodává Trnka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled