Přechod Merkuru před Sluncem bude v pondělí odpoledne k vidění z území Česka. To se stává maximálně čtrnáctkrát za století. Lidé ho mohou sledovat jen se speciálními pomůckami, jinak hrozí poškození zraku. Pozorování pro veřejnost pořádá řada hvězdáren. Přechod této planety bude znovu k vidění až v listopadu 2032, uvedl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan.
Lidé v Česku spatří jen první polovinu přechodu, který začne ve 13:35 a skončí se západem Slunce, tedy kolem půl páté. Samotný vstup před sluneční okraj podle Suchana potrvá minutu a 40 sekund. Poté se planeta v podobě černého puntíku bude zvolna sunout před levou polovinou Slunce mírně dolů, zatímco Slunce bude klesat na obzoru. Maximální fáze tranzitu nastane v 16:20, z Česka už ho však lidé prakticky nespatří. Celý přechod o délce pěti hodin a 28 minut bude viditelný především z Jižní Ameriky.
Jak pozorovat zatmění: bez filtru ani ránu!
Pro vzácnou podívanou se lidé musí vybavit dalekohledem s bezpečným filtrem. „Alternativně si Slunce s Merkurem můžeme promítnout pomocí čočkového dalekohledu na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému,“ doplnil Suchan. Nejbezpečnější je však podle něj navštívit hvězdárny, které disponují kvalitní technikou.
Veřejná pozorování s výkladem odborníků dnes pořádají hvězdárny po celé republice. Ty pražské budou mít otevřeno od 13:00 minimálně do 16:00. Ve Štefánikově hvězdárně připravili i výstavu, která doplní pozorování Merkuru v hlavní kopuli. V případě špatného počasí jsou v plánu komentovaná sledování on-line přenosů ze světových observatoří.
Merkur před Sluncem přechází, když se obě tělesa a Země seřadí do jedné přímky. Naposledy byl úkaz pozorovatelný v květnu 2016, znovu se tak stane 13. listopadu 2032.
Jak fotografovat výjimečný jev
„Úkaz samozřejmě můžete zkusit i fotografovat – je zapotřebí fotoaparát opatřený objektivem s velkou ohniskovou vzdáleností (teleobjektivem či přímo přes dalekohled) a bezpečným filtrem před ním. Případně lze snímat plochu s promítnutým slunečním diskem (na to postačí i kompakt nebo mobil), což bude možné na většině hvězdáren,“ doporučuje Astronomický ústav Akademie věd. „Nejzajímavější bude ovšem fotografování úkazu krátce před západem Slunce, kdy se naše hvězda začne vlivem atmosféry deformovat a zapadat třeba za zajímavými památkami na obzoru,“ dodávají vědci.
