Sondě ExoMars Trace Gas Orbiter se podařilo pořídit detailní snímek dun na planetě Mars. Astronomům nyní poskytuje spoustu informací o tom, jak funguje klimatický systém této planety a jak zde proudí vítr.
Létající laboratoř detailně vyfotila polární duny na Marsu
Duny se na Marsu objevují v nejrůznějších tvarech a velikostech. Vědce zajímají nejen pro jejich krásu, ale především proto, že z nich umí vyčíst pohyb větrného proudění na Rudé planetě. Jejich sledování je tak vlastně přirozenou laboratoří, kde se dá popisovat vznik a vývoj dun – usazeniny jsou totiž marsovskými větry přenášené kolem celé planety.
Co ukazuje snímek
Během zimy se v polárních oblastech usazuje tenká vrstva oxidu uhličitého ve formě sněhu či ledu a na jaře sublimuje. To znamená, že se přímo mění z ledu na plyn. Začíná to s prvními slunečními paprsky jara.
Na dunových polích dochází k tomuto procesu odspoda; tedy nejdříve se rozpouští ta vrstva, která je u povrchu planety. Díky tomu se sublimovaný plyn shromažďuje mezi zemí a horní vrstvou ledu.
Když pak tlakem plynu led praská, plyn se uvolňuje značnou silou a nese s sebou i písek. A právě tímto způsobem vznikají tmavé skvrny zachycené na snímku.
Na fotografii jsou vidět také barchany. Jedná se o duny ve tvaru srpu nebo písmene U, které se nalézají v pravé části snímku. Z jejich přechodu na duny jiného typu se dá podle astronomů z Evropské kosmické agentury usuzovat na roli sekundárních větrů, které formují duny v oblasti.
Mise ExoMars
Snímek pořídila sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, na níž spolupracují Evropská kosmická agentura a ruská vesmírná agentura Roskosmos. Kolem Marsu obíhá od roku 2016 a zkoumá plynné částice. Analyzovala už například prachové bouře, které během roku 2018 zahalily téměř celou planetu, ale také popsala množství metanu na Marsu.
Jejím zásadním úkolem je ale také měřit přítomnost vodíku, a to až do hloubky jeden metr pod povrchem. Protože vodík je součástí vody, pátrá tím způsobem po této látce nezbytné pro život i případnou lidskou kolonizaci planety.