Na Mars poletí jedenáct zvuků vybraných veřejností. Dostal se mezi ně i jeden český

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.

Lidé posílali vzkazy s úryvky literárních, filmových a hudebních uměleckých děl, jejichž vysílání z Marsu doporučovali. Další významnou skupinu tvořily zprávy recesistické či ryze osobní. Nejpočetněji byla v nahrávkách tematicky zastoupena obava ze současného a budoucího vývoje planety Země.

Všechny zvuky si můžete poslechnout ZDE

Vzkazy vybírala osmičlenná mezinárodní porota složená z vědců a umělců. Měla velmi složitou úlohu – zvolit jedenáct originálních nahrávek, které na palubě sondy ExoMars poletí k rudé planetě. Přestože jednotliví porotci pocházejí z různých jazykových prostředí, nakonec se poměrně dobře shodli.

„Vybrali jsme vzkazy, které v určitém slova smyslu reprezentují lidstvo,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR a současně členka poroty. Zvítězily původní nahrávky, vytvořené přímo pro tuto soutěž. Porota se rozhodla dát důraz na to, aby výsledným výběrem zachytila různost kulturních prostředí i způsobů, jakým jednotliví autoři zvuky zpracovali.

Část nahrávek hovoří svým obsahem, další má výraznou hudební složku, ale porota vybrala i hlasy přírody či klidného prostředí lidských sídel. „Důležité bylo zachytit dobré myšlenky odrážející lidskou rozmanitost,“ říká francouzský chemik a exobiolog Francois Raulin, jeden z členů poroty. To potvrzuje i Mark McCaughrean, který v Evropské kosmické agentuře odpovídá za zpřístupňování výsledků vesmírných misí širší veřejnosti. Další člen poroty, britský spisovatel Simon Mawer k tomu poznamenává: „Některé nahrávky ve mně vytvářely obrazy a velmi mne dojímaly.“

Česká (zvuková) stopa na Marsu

Vítězná jedenáctka vzkazů má původ v osmi zemích tří kontinentů (Evropa, Asie a Amerika). Vítězné nahrávky pocházejí z Česka, Francie, Hongkongu, Itálie, Kolumbie, Nizozemska, Norska a Ruska. 

Z České republiky se do seznamu dostala píseň hodonínské kapely Exit Empire, která složila skladbu k oslavě vědy a výzkumu vesmíru. „Do zvukové stopy je zde také převedený obrázek přistávací lokace na Marsu a nedávno zveřejněný snímek černé díry. Text light will come odkazuje na český analyzátor s touto písní na palubě, který bude na Marsu studovat blesky. Použili jsme i typické české nástroje cimbál a varhany,“ uvedli autoři písně. 

Všechny porotou vybrané nahrávky jsou nyní dostupné na hlavní stránce projektu mars.vesmir.cz. Veřejnost se nyní může zapojit do hlasování, jež rozhodne, který ze záznamů bude z Marsu skutečně odvysílán. V potaz se bude brát počet hlasů, které nahrávka obdrží do okamžiku, kdy sonda ExoMars na jaře 2021 dosedne na povrch rudé planety.

Blesky na Marsu

Vysílání zvuku z planetárního souseda Země je součástí vědeckého programu mise ExoMars. Podílí se na něm i český modul, který bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, jestli na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu (sporný je jejich záznam na Venuši) a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

„Pokud na Marsu existují blesky, zcela jistě nevypadají jako ty pozemské,“ říká Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu. Na otázku, jak by mohly vypadat, krčí rameny. „Můžeme se zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o marsovské atmosféře.“

Nízký tlak na povrchu Marsu a nepřítomnost bouřkových oblaků dovoluje představovat si případné elektrické výboje zatím jen jako malé sršení mezi částicemi prachu unášenými prachovými bouřemi. „Něco podobného se na Zemi děje v oblacích sopečného popela vzedmutých nad krátery aktivních sopek,“ přibližuje Santolík dosavadní představu toho, co by mohl se svým týmem na Marsu měřit.

Zvuky pomohou vědě

Vysílání vzkazů z povrchu Marsu přitom českým vědcům v jejich úsilí významně pomůže. Porovnáním nahrávky zaslané z rudé planety s kopií, která neopustí zemský povrch, zjistí, jaká je kvalita přenosového kanálu z Marsu.

Lidé, jejichž vzkaz mezinárodní porota vybrala mezi jedenáct finálních, se tak stanou důležitou součástí experimentu. Vědci jejich nahrávky vloží do palubní paměti modulu a po nezbytných testech odešlou k integraci na sondu ExoMars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 15 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...