V úterý 2. července nastalo na části planety úplné zatmění Slunce. Mimořádně jasná obloha byla v Chile, kam se vypravilo množství astronomů z celého světa. Nejlépe bylo zatmění viditelné právě z Jižní Ameriky.
Zatímco Jižní Amerika si zatmění užívala a vědci se tam vydávali z celého světa, Evropě se tentokrát vyhnulo. Úplná zatmění Slunce jsou u nás zcela výjimečná – naposledy bylo v Praze pozorované 12. května 1706 a znovu se čeká až 7. října 2135.
Úplné zatmění Slunce mohou spatřit lidé nacházející se v úzkém pásu na Zemi (širokém maximálně 270 kilometrů), který se odborně nazývá pás totality. Během úkazu je Měsíc na obloze úhlově větší než Slunce a zakrývá tak sluneční kotouč úplně. Takové zatmění může trvat maximálně 7 a půl minuty, běžně však nedosahuje délky ani 4 minut.
„Během úplného zatmění Slunce se naskýtá jedinečná možnost pozorovat jevy nad oslnivou sluneční fotosférou, zejména narůžovělé protuberance v chromosféře a rozsáhlé struktury stříbřité koróny. Na obloze jsou pozorovatelné nejjasnější hvězdy a planety. Obloha je tmavě modrá a na obzoru kolem dokola jsou rozloženy barvy ne nepodobné barvám za soumraku,“ uvádí web Astro.cz.
Pro běžné lidi je takové zatmění úžasné, pro vědce se ale stává zdrojem mnoha informací o dějích na Slunci, které jiným způsobem získat nelze. Může nám totiž dát řadu odpovědí na otázky týkající se struktury sluneční koróny a dějů v ní probíhajících a tím přispět k vysvětlení mnoha problémů z oblasti vztahů Slunce – Země.
Čeští vědci na stopě sluneční koróny
Pozorovat zatmění se vydali také vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) v čele s Miloslavem Druckmüllerem. Tým složený asi z 30 lidí pozoroval Slunce ze tří míst v Jižní Americe, a to z observatoře v Cerro Tololo v Chile, z Mascasinu a Rodea v Argentině. Hlavním střediskem bylo právě Rodeo v Argentině, kde zatmění trvalo dvě minuty a 16 vteřin. „V Argentině je pravděpodobnost krásného počasí asi 95 procent, lepší podmínky na pozorování v nejbližší době nikde jinde nenastanou,“ řekl Druckmüller.
Jeho tým se snažil pozorování spektrálních čar ionizovaného železa ve sluneční koróně posunout na vyšší úroveň. „Při letošní expedici se budeme snažit zvýšit rozlišení našeho pozorování, budeme zkoušet nové kamery, které velmi rychle čtou obraz a mají rozlišení 16 megapixelů. V minulých letech jsme používali kamery jen s 1,4 megapixelovým rozlišením,“ uvedl ještě před expedicí Druckmüller.
Jeho tým se na expedici za úplným zatměním Slunce vydal už podvanácté, poprvé pozorovali zatmění Slunce v roce 1999 v Maďarsku, ale tehdy ještě jako amatéři. Dnes patří mezi uznávané a často citované odborníky.
