Češi mohou poprvé v dějinách pojmenovat exoplanetu. Nesmí to být Jágr ani Masaryk

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Přidělení planety je jakýmsi dárkem Mezinárodní astronomické unie, která letos slaví sté výročí. Do pojmenování „české“ planety se může veřejnost zapojit na webu www.pojmenujexoplanetu.cz, nápady je možné vkládat až do konce září.

„Česká“ exoplaneta nese prozatím katalogové označení XO-5b, vědci ji objevili před jedenácti lety v souhvězdí Rysa. Jde o plynnou planetu jen o málo větší než Jupiter. Hvězda u exoplanety, prozatím značená jako XO-5, se podobá Slunci – jen s tím rozdílem, že ji exoplaneta XO-5b obíhá podstatně blíže a jeden rok na ní trvá jen o něco málo déle než čtyři pozemské dny.

„Každá země – dokonce i státy, které nejsou členy Mezinárodní astronomické unie – pojmenuje celý systém – tedy hvězdu i její exoplanetu, přičemž pojmenování bude mít svá pravidla. Například musí umožňovat logické pojmenování další planety, v případě, že by vědci objevili u dané hvězdy další, dosud neznámou planetu,“ vysvětluje Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR, která zastupuje Mezinárodní astronomickou unii v oblasti popularizace.

Porota posoudí, veřejnost vybere

V září 2019 zasedne odborná porota složená z astronomů, filologů a vědeckých novinářů a posoudí došlé návrhy. Vybere z nich finalisty a o absolutním vítězi nakonec rozhodnou lidé prostřednictvím hlasování na webových stránkách. Výsledné názvy exoplanet vyhlásí Mezinárodní astronomická unie v prosinci.

Podobná akce se uskutečnila už v roce 2015, ale podle jiných pravidel. Do katalogu exoplanet tehdy přibyla tato jména: Brahe, Copernicus a Galileo (podle slavných astronomů; navrhla je nizozemská astronomická unie), Veritate a Spe (latinsky pravda a naděje, navrhla je kanadská astronomická unie) nebo Saffar, Samh a Majriti (středověcí arabští učenci, navrženi astronomickou společností Maroka).

Ani Jágr, ani TGM

Navrhované jméno se nesmí vázat k žádné žijící osobě, takže příznivci Jaromíra Jágra nebo Petra Čecha nemají šanci. Exoplaneta se nesmí jmenovat po žádném politikovi ani náboženském vůdci a podmínkou je také sto let od úmrtí případné inspirující osoby. Tím tedy ze seznamu možných kandidátů vypadává nejen Tomáš G. Masaryk, ale i Karel Čapek nebo Leoš Janáček.

Česká akademie věd se účastní výzkumu exoplanet

Výzkumem planet mimo sluneční soustavu se zabývají vědci stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Nedávno se zapojili do plánované vesmírné mise Evropské kosmické agentury nazvané PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of Stars). Očekávaným cílem je nalezení tisíce nových planet kolem hvězd a desítky planet podobných Zemi. Mise se pokusí objasnit podmínky, za nichž vznikají planety i život na nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země možná leží uprostřed vesmírné pouště. Naznačují to zvuky Velkého třesku

Země a celá galaxie Mléčná dráha se možná nacházejí uvnitř zvláštní obří oblasti kosmické pouště. Ta způsobuje, že se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové.
před 1 hhodinou

Nedávná vlna veder dle odhadu připravila o život 1500 Evropanů navíc kvůli změně klimatu

Analýza odhadla, že změna klimatu způsobená člověkem zintenzivnila nedávnou vlnu horka v Evropě a zvýšila počet očekávaných úmrtí v důsledku veder ve dvanácti evropských městech přibližně o patnáct set.
před 1 hhodinou

Lepší diagnostika, méně administrativy. AI využívá víc než polovina českých nemocnic

Podle průzkumu Národní centrály elektronizace zdravotnictví používají umělou inteligenci (AI) lékaři v každodenní praxi v řadě oborů. Pomáhá jim s rychlejší diagnostikou, léčbou, urychluje administrativu. Přesto stále vyvolává mnoho otázek ohledně jejího fungování, bezpečnosti, etiky a vlivu na pacienty i zdravotnický personál. Zvýšit důvěru v AI má nová metodika ministerstva zdravotnictví.
před 2 hhodinami

Dokončování první atomové zbraně bylo soubojem o čas

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.
před 3 hhodinami
Načítání...