Češi mohou poprvé v dějinách pojmenovat exoplanetu. Nesmí to být Jágr ani Masaryk

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Přidělení planety je jakýmsi dárkem Mezinárodní astronomické unie, která letos slaví sté výročí. Do pojmenování „české“ planety se může veřejnost zapojit na webu www.pojmenujexoplanetu.cz, nápady je možné vkládat až do konce září.

„Česká“ exoplaneta nese prozatím katalogové označení XO-5b, vědci ji objevili před jedenácti lety v souhvězdí Rysa. Jde o plynnou planetu jen o málo větší než Jupiter. Hvězda u exoplanety, prozatím značená jako XO-5, se podobá Slunci – jen s tím rozdílem, že ji exoplaneta XO-5b obíhá podstatně blíže a jeden rok na ní trvá jen o něco málo déle než čtyři pozemské dny.

„Každá země – dokonce i státy, které nejsou členy Mezinárodní astronomické unie – pojmenuje celý systém – tedy hvězdu i její exoplanetu, přičemž pojmenování bude mít svá pravidla. Například musí umožňovat logické pojmenování další planety, v případě, že by vědci objevili u dané hvězdy další, dosud neznámou planetu,“ vysvětluje Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR, která zastupuje Mezinárodní astronomickou unii v oblasti popularizace.

Porota posoudí, veřejnost vybere

V září 2019 zasedne odborná porota složená z astronomů, filologů a vědeckých novinářů a posoudí došlé návrhy. Vybere z nich finalisty a o absolutním vítězi nakonec rozhodnou lidé prostřednictvím hlasování na webových stránkách. Výsledné názvy exoplanet vyhlásí Mezinárodní astronomická unie v prosinci.

Podobná akce se uskutečnila už v roce 2015, ale podle jiných pravidel. Do katalogu exoplanet tehdy přibyla tato jména: Brahe, Copernicus a Galileo (podle slavných astronomů; navrhla je nizozemská astronomická unie), Veritate a Spe (latinsky pravda a naděje, navrhla je kanadská astronomická unie) nebo Saffar, Samh a Majriti (středověcí arabští učenci, navrženi astronomickou společností Maroka).

Ani Jágr, ani TGM

Navrhované jméno se nesmí vázat k žádné žijící osobě, takže příznivci Jaromíra Jágra nebo Petra Čecha nemají šanci. Exoplaneta se nesmí jmenovat po žádném politikovi ani náboženském vůdci a podmínkou je také sto let od úmrtí případné inspirující osoby. Tím tedy ze seznamu možných kandidátů vypadává nejen Tomáš G. Masaryk, ale i Karel Čapek nebo Leoš Janáček.

Česká akademie věd se účastní výzkumu exoplanet

Výzkumem planet mimo sluneční soustavu se zabývají vědci stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Nedávno se zapojili do plánované vesmírné mise Evropské kosmické agentury nazvané PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of Stars). Očekávaným cílem je nalezení tisíce nových planet kolem hvězd a desítky planet podobných Zemi. Mise se pokusí objasnit podmínky, za nichž vznikají planety i život na nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
včera v 11:49

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026
Načítání...