Češi mohou poprvé v dějinách pojmenovat exoplanetu. Nesmí to být Jágr ani Masaryk

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Přidělení planety je jakýmsi dárkem Mezinárodní astronomické unie, která letos slaví sté výročí. Do pojmenování „české“ planety se může veřejnost zapojit na webu www.pojmenujexoplanetu.cz, nápady je možné vkládat až do konce září.

„Česká“ exoplaneta nese prozatím katalogové označení XO-5b, vědci ji objevili před jedenácti lety v souhvězdí Rysa. Jde o plynnou planetu jen o málo větší než Jupiter. Hvězda u exoplanety, prozatím značená jako XO-5, se podobá Slunci – jen s tím rozdílem, že ji exoplaneta XO-5b obíhá podstatně blíže a jeden rok na ní trvá jen o něco málo déle než čtyři pozemské dny.

„Každá země – dokonce i státy, které nejsou členy Mezinárodní astronomické unie – pojmenuje celý systém – tedy hvězdu i její exoplanetu, přičemž pojmenování bude mít svá pravidla. Například musí umožňovat logické pojmenování další planety, v případě, že by vědci objevili u dané hvězdy další, dosud neznámou planetu,“ vysvětluje Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR, která zastupuje Mezinárodní astronomickou unii v oblasti popularizace.

Porota posoudí, veřejnost vybere

V září 2019 zasedne odborná porota složená z astronomů, filologů a vědeckých novinářů a posoudí došlé návrhy. Vybere z nich finalisty a o absolutním vítězi nakonec rozhodnou lidé prostřednictvím hlasování na webových stránkách. Výsledné názvy exoplanet vyhlásí Mezinárodní astronomická unie v prosinci.

Podobná akce se uskutečnila už v roce 2015, ale podle jiných pravidel. Do katalogu exoplanet tehdy přibyla tato jména: Brahe, Copernicus a Galileo (podle slavných astronomů; navrhla je nizozemská astronomická unie), Veritate a Spe (latinsky pravda a naděje, navrhla je kanadská astronomická unie) nebo Saffar, Samh a Majriti (středověcí arabští učenci, navrženi astronomickou společností Maroka).

Ani Jágr, ani TGM

Navrhované jméno se nesmí vázat k žádné žijící osobě, takže příznivci Jaromíra Jágra nebo Petra Čecha nemají šanci. Exoplaneta se nesmí jmenovat po žádném politikovi ani náboženském vůdci a podmínkou je také sto let od úmrtí případné inspirující osoby. Tím tedy ze seznamu možných kandidátů vypadává nejen Tomáš G. Masaryk, ale i Karel Čapek nebo Leoš Janáček.

Česká akademie věd se účastní výzkumu exoplanet

Výzkumem planet mimo sluneční soustavu se zabývají vědci stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Nedávno se zapojili do plánované vesmírné mise Evropské kosmické agentury nazvané PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of Stars). Očekávaným cílem je nalezení tisíce nových planet kolem hvězd a desítky planet podobných Zemi. Mise se pokusí objasnit podmínky, za nichž vznikají planety i život na nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 11 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...