Ozonová díra je nejmenší v dějinách měření. Lidská zásluha to ale není, říká NASA

Nejnovější pozorování amerických agentur NOAA a NASA potvrdilo, že ozonová díra nad Antarktidou byla v září a říjnu nejmenší v dějinách jejího moderního sledování – tedy od roku 1982. Hlavní příčinou jsou neobvykle vysoké stratosférické teploty v této části planety.

Letošního rekordu dosáhla ozonová díra 8. září, když měla velikost 16,4 milionů kilometrů čtverečních, během zbytku září a října se pak už jen zmenšovala na pouhých 10 milionů kilometrů čtverečních. Za normálních podmínek přitom byla v uplynulých letech asi dvojnásobná, uvádějí agentury.

Nezvyklé, nikoliv bezprecedentní

Tento fenomén náhlého zmenšení je sice výjimečný svými rozměry, ale ne svou povahou. Během uplynulých čtyřiceti let k němu došlo již dvakrát – v září roku 1988 a 2002, vždy souvisel s podobnými vysokými teplotami v horních vrstvách atmosféry.

„Je důležité pochopit, že to, co teď vidíme, souvisí s vysokými teplotami ve stratosféře,“ uvedl Paul Newman z NASA. „Nejde o znamení, že by se začal najednou atmosférický ozon obnovovat.“ K 16. říjnu díra stále existovala a byla stabilní, v průběhu dalších šesti týdnů by se měla dále zmenšovat.

Montrealský protokol

Vědci očekávají, že by se měla ozonová vrstva do roku 2070 obnovit na stav před rokem 1980. Může za to globální zákaz chemikálií, které způsobovaly její poškozování. Ten se podařilo prosadit díky takzvanému Montrealskému protokolu, který vstoupil v platnost v září roku 1987.

Drtivá většina států světa se v protokolu zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání. Bylo to poprvé, kdy se lidstvo shodlo, že některá průmyslová aktivita může poškodit celou planetu natolik, že se vyplatí proti tomu zasáhnout.

Roku 2014 tak poprvé po 35 letech vědci mohli potvrdit statisticky významný a trvalý nárůst stratosférického ozonu. V letech 2000 až 2013 jeho úroveň v klíčových severních zeměpisných šířkách vrostla o čtyři procenta, uvedl Paul Newman z NASA.

Roku 2018 ale vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11, která je přitom už 30 let zakázaná, pochází z Číny. Experti identifikovali zdroj CFC-11 v čínských továrnách, které vyrábí plastovou pěnu používanou jako izolace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 1 hhodinou

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 5 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.