Ozonová díra je nejmenší v dějinách měření. Lidská zásluha to ale není, říká NASA

Nejnovější pozorování amerických agentur NOAA a NASA potvrdilo, že ozonová díra nad Antarktidou byla v září a říjnu nejmenší v dějinách jejího moderního sledování – tedy od roku 1982. Hlavní příčinou jsou neobvykle vysoké stratosférické teploty v této části planety.

Letošního rekordu dosáhla ozonová díra 8. září, když měla velikost 16,4 milionů kilometrů čtverečních, během zbytku září a října se pak už jen zmenšovala na pouhých 10 milionů kilometrů čtverečních. Za normálních podmínek přitom byla v uplynulých letech asi dvojnásobná, uvádějí agentury.

Nezvyklé, nikoliv bezprecedentní

Tento fenomén náhlého zmenšení je sice výjimečný svými rozměry, ale ne svou povahou. Během uplynulých čtyřiceti let k němu došlo již dvakrát – v září roku 1988 a 2002, vždy souvisel s podobnými vysokými teplotami v horních vrstvách atmosféry.

„Je důležité pochopit, že to, co teď vidíme, souvisí s vysokými teplotami ve stratosféře,“ uvedl Paul Newman z NASA. „Nejde o znamení, že by se začal najednou atmosférický ozon obnovovat.“ K 16. říjnu díra stále existovala a byla stabilní, v průběhu dalších šesti týdnů by se měla dále zmenšovat.

Montrealský protokol

Vědci očekávají, že by se měla ozonová vrstva do roku 2070 obnovit na stav před rokem 1980. Může za to globální zákaz chemikálií, které způsobovaly její poškozování. Ten se podařilo prosadit díky takzvanému Montrealskému protokolu, který vstoupil v platnost v září roku 1987.

Drtivá většina států světa se v protokolu zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání. Bylo to poprvé, kdy se lidstvo shodlo, že některá průmyslová aktivita může poškodit celou planetu natolik, že se vyplatí proti tomu zasáhnout.

Roku 2014 tak poprvé po 35 letech vědci mohli potvrdit statisticky významný a trvalý nárůst stratosférického ozonu. V letech 2000 až 2013 jeho úroveň v klíčových severních zeměpisných šířkách vrostla o čtyři procenta, uvedl Paul Newman z NASA.

Roku 2018 ale vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11, která je přitom už 30 let zakázaná, pochází z Číny. Experti identifikovali zdroj CFC-11 v čínských továrnách, které vyrábí plastovou pěnu používanou jako izolace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 3 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 17 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 21 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 22 hhodinami
Načítání...