Ledové kry odhalily nejsevernější pevninu planety: malý ostrov u Grónska

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Suvernén nad Grónském - Dánsko - si jej zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy a odhaluje nerostné bohatství.

„Nebylo naším cílem objevit nový ostrov,“ řekl polárník Morten Rasch, který na arktické stanici v Grónsku řídí vědecké pracoviště.

Badatelé si nejprve mysleli, že dorazili na Oodaaq, což je ostrov, který v roce 1978 objevili dánští polárníci. Teprve později, když zkontrolovali svou polohu, zjistili, že jsou od něj o 780 metrů na severozápad.

„Všichni měli radost, že jsme našli to, co jsme mysleli, že je Oodaaq,“ řekla švýcarská podnikatelka Christiane Leisterová, jejíž nadace expedici financovala. „Je to trochu jako objevitelé v minulosti, kteří si mysleli, že přistáli na určitém místě, ale ve skutečnosti našli místo úplně jiné.“

Objevená pevnina má v průměru třicet metrů

Ostrůvek měří v průměru zhruba třicet metrů a jeho vrchol vyčnívá tři metry nad hladinu. Skládá se z bahna mořského dna a morény – půdy a kamení zanechaného po pohybujících se ledovcích. Tým uvedl, že doporučí, aby se ostrov jmenoval Qeqertaq Avannarleq, což v grónštině znamená „nejsevernější ostrov“.

Ačkoli ostrov „vznikl“ díky posunu ledových ker, vědci uvedli, že nejde o přímý důsledek globálního oteplování, které ztenčuje grónský ledový příkrov.

Profesor v Dánském národním vesmírném institutu René Forsberg nicméně připustil, že ledová vrstva v oblasti severně od Grónska se od roku 1978, kdy byl objeven Oodaaq, ztenčila ze čtyř na dva až tři metry.

Územní nároky

Naděje na rozšíření územních nároků v Arktidě po nedávném objevu nyní záleží na tom, zda je Qeqertaq Avannarleq skutečně ostrovem, nebo pouze vyvýšeninou na mělčině, kterou časem odnese moře.

Aby byl uznán za ostrov, musí zůstat nad hladinou moře i při vysokém přílivu. „Splňuje kritéria ostrova,“ řekl Forsberg, který je současně poradcem dánské vlády. „Je to momentálně nejsevernější kus země na světě,“ dodal s tím, že Dánsko si na něj nejspíše teritoriální nárok činit nebude, neboť takto malý ostrov může brzy zase zmizet pod ledovým příkrovem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...