Ledové kry odhalily nejsevernější pevninu planety: malý ostrov u Grónska

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Suvernén nad Grónském - Dánsko - si jej zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy a odhaluje nerostné bohatství.

„Nebylo naším cílem objevit nový ostrov,“ řekl polárník Morten Rasch, který na arktické stanici v Grónsku řídí vědecké pracoviště.

Badatelé si nejprve mysleli, že dorazili na Oodaaq, což je ostrov, který v roce 1978 objevili dánští polárníci. Teprve později, když zkontrolovali svou polohu, zjistili, že jsou od něj o 780 metrů na severozápad.

„Všichni měli radost, že jsme našli to, co jsme mysleli, že je Oodaaq,“ řekla švýcarská podnikatelka Christiane Leisterová, jejíž nadace expedici financovala. „Je to trochu jako objevitelé v minulosti, kteří si mysleli, že přistáli na určitém místě, ale ve skutečnosti našli místo úplně jiné.“

Objevená pevnina má v průměru třicet metrů

Ostrůvek měří v průměru zhruba třicet metrů a jeho vrchol vyčnívá tři metry nad hladinu. Skládá se z bahna mořského dna a morény – půdy a kamení zanechaného po pohybujících se ledovcích. Tým uvedl, že doporučí, aby se ostrov jmenoval Qeqertaq Avannarleq, což v grónštině znamená „nejsevernější ostrov“.

Ačkoli ostrov „vznikl“ díky posunu ledových ker, vědci uvedli, že nejde o přímý důsledek globálního oteplování, které ztenčuje grónský ledový příkrov.

Profesor v Dánském národním vesmírném institutu René Forsberg nicméně připustil, že ledová vrstva v oblasti severně od Grónska se od roku 1978, kdy byl objeven Oodaaq, ztenčila ze čtyř na dva až tři metry.

Územní nároky

Naděje na rozšíření územních nároků v Arktidě po nedávném objevu nyní záleží na tom, zda je Qeqertaq Avannarleq skutečně ostrovem, nebo pouze vyvýšeninou na mělčině, kterou časem odnese moře.

Aby byl uznán za ostrov, musí zůstat nad hladinou moře i při vysokém přílivu. „Splňuje kritéria ostrova,“ řekl Forsberg, který je současně poradcem dánské vlády. „Je to momentálně nejsevernější kus země na světě,“ dodal s tím, že Dánsko si na něj nejspíše teritoriální nárok činit nebude, neboť takto malý ostrov může brzy zase zmizet pod ledovým příkrovem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 45 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...