Ledové kry odhalily nejsevernější pevninu planety: malý ostrov u Grónska

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Suvernén nad Grónském - Dánsko - si jej zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy a odhaluje nerostné bohatství.

„Nebylo naším cílem objevit nový ostrov,“ řekl polárník Morten Rasch, který na arktické stanici v Grónsku řídí vědecké pracoviště.

Badatelé si nejprve mysleli, že dorazili na Oodaaq, což je ostrov, který v roce 1978 objevili dánští polárníci. Teprve později, když zkontrolovali svou polohu, zjistili, že jsou od něj o 780 metrů na severozápad.

„Všichni měli radost, že jsme našli to, co jsme mysleli, že je Oodaaq,“ řekla švýcarská podnikatelka Christiane Leisterová, jejíž nadace expedici financovala. „Je to trochu jako objevitelé v minulosti, kteří si mysleli, že přistáli na určitém místě, ale ve skutečnosti našli místo úplně jiné.“

Objevená pevnina má v průměru třicet metrů

Ostrůvek měří v průměru zhruba třicet metrů a jeho vrchol vyčnívá tři metry nad hladinu. Skládá se z bahna mořského dna a morény – půdy a kamení zanechaného po pohybujících se ledovcích. Tým uvedl, že doporučí, aby se ostrov jmenoval Qeqertaq Avannarleq, což v grónštině znamená „nejsevernější ostrov“.

Ačkoli ostrov „vznikl“ díky posunu ledových ker, vědci uvedli, že nejde o přímý důsledek globálního oteplování, které ztenčuje grónský ledový příkrov.

Profesor v Dánském národním vesmírném institutu René Forsberg nicméně připustil, že ledová vrstva v oblasti severně od Grónska se od roku 1978, kdy byl objeven Oodaaq, ztenčila ze čtyř na dva až tři metry.

Územní nároky

Naděje na rozšíření územních nároků v Arktidě po nedávném objevu nyní záleží na tom, zda je Qeqertaq Avannarleq skutečně ostrovem, nebo pouze vyvýšeninou na mělčině, kterou časem odnese moře.

Aby byl uznán za ostrov, musí zůstat nad hladinou moře i při vysokém přílivu. „Splňuje kritéria ostrova,“ řekl Forsberg, který je současně poradcem dánské vlády. „Je to momentálně nejsevernější kus země na světě,“ dodal s tím, že Dánsko si na něj nejspíše teritoriální nárok činit nebude, neboť takto malý ostrov může brzy zase zmizet pod ledovým příkrovem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled