Polovina oceánů do konce století změní barvu, předpovídají vědci

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

To, že oceán lidé vidí jako zelený nebo modrý, způsobuje jednoduchý efekt: sluneční světlo vzájemně působí s molekulami vody a vším, co v oceánu žije. Čím víc je přitom ve vodě fytoplanktonu, tím je pro lidský zrak zelenější.

  • Jedná se o planktonní společenstvo jednobuněčných fotosyntetizujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou řasy, sinice a někteří fotosyntetizující prvoci.
  • Zdroj: Wikipedie

Fytoplankton má přitom v oceánech velmi důležitou roli. Přeměňuje světlo na chemickou energii, pohlcuje oxid uhličitý a je spodním článkem tamního potravního řetězce. 

Už dřívější výzkumy ukázaly, že globální oteplování povede ke snížení množství těchto mikroorganismů v některých oblastech.

Nová studie vytvořila model, jak by se změna klimatu mohla v příštích desetiletích projevit na barvě oceánů. Konkrétně se vědci zaměřili na to, co se stane, pokud průměrná teplota oceánů do konce 21. století vzroste o tři stupně Celsia.  

„Přišli jsme na to, že barva oceánu se změní. Pravděpodobně ta změna nebude natolik veliká, abychom ji viděli očima. Některé senzory ale budou schopné rozeznat, že k ní došlo,“ řekla BBC hlavní autorka studie Stephanie Dutkiewiczová z Massachusetts Institute of Technology. „Bude to pravděpodobně jeden z prvních varovných znaků, že jsme změnili ekologii oceánu,“ uvedla.

Množství fytoplanktonu ve vodě závisí na tom, kolik slunečního světla, oxidu uhličitého a živin je okolo. Změna klimatu má dopady na podobu oceánských proudů, to znamená, že v některých oblastech bude mít fytoplankton v jejím důsledku méně živin, a proto ho ubyde.

Podle závěrů studie tak kvůli úbytku fytoplanktonu nejvíc zmodrají vody v subtropických oblastech, píše server CNN. V regionech, kde je mnoho živin – jako je Jižní oceán nebo části severního Atlantiku, bude přitom fytoplanktonu přibývat. Tyto chladné oblasti se totiž spolu se změnou klimatu oteplují a tamní vody tak budou v příštích dekádách zelenější.  

Tento jev by podle vědců měl nastat poměrně brzy. „Na konci 21. prvního století bude výrazný rozdíl znatelný u 50 procent oceánu,“ uvedla Dutkiewiczová s tím, že se jedná o negativní změnu. „Určitě bude mít dopad na zbytek potravního řetězce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...