Robotické vozítko pro další fázi společné mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu se bude jmenovat Rosalind Franklinová. Oznámila to ESA. Vítězné pojmenování po významné anglické vědkyni, jež popsala strukturu DNA, vybrala komise v rámci mezinárodní soutěže. Návrhy zaslalo 36 tisíc účastníků.
Rover ExoMars bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli. Zatímco TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.
Původně byla mise robotického vozítka označena jako ExoMars 2020 podle plánovaného roku jeho přistání na sousední planetě. Aktuální zpráva na webu Evropské kosmické agentury ale naznačuje, že rover na Marsu stane podle všeho o rok později, v roce 2021.
Rosalind Franklinová bude podle ESA vlastně prvním automatickým výzkumníkem, který se bude pohybovat po povrchu rudé planety a zároveň i zkoumat její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího – a možná i současného – života v podzemí.
V současné době na čtvrté planetě sluneční soustavy bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA. Jde o vozítko Curiosity a o stacionární sondu InSight. S dalšími dvěma pojízdnými výzkumníky, Opportunity a Spirit, NASA spojení už ztratila, i když komunikaci s Opportunity se vědci ještě snaží obnovit. InSight, která zůstane na jednom místě, je vůbec prvním přístrojem zaměřeným na zkoumání nitra rudé planety.
Ředitel ESA: Zkoumání je v lidských genech
Rosalind Elsie Franklinová byla anglická biofyzička, chemička a bioložka, která se zabývala především rentgenovou krystalografií. Přispěla velkou měrou k objasnění molekulární struktury DNA, RNA, virů, uhlí a také grafitu.
Nejznámější je Franklinová právě díky práci na difrakčních obrazech DNA, které využili k určení struktury DNA chemici Watson a Crick – a dostali za to Nobelovu cenu. DNA ale zřejmě jako první rozpoznala ona; Watson a Crick ve své slavné práci z roku 1953 její příspěvek zmínili jen několika slovy. O jejích zásluhách na objevu DNA se veřejnost dozvěděla až na konci 60. let dvacátého století. Zemřela ve 37 letech na rakovinu vaječníku.
„Toto jméno nám připomíná, že zkoumání je v lidských genech. Věda je v naší DNA a ve všem, co v ESA děláme. Rover Rosalind tohoto ducha vystihuje a přivádí nás do popředí výzkumu vesmíru,“ prohlásil generální ředitel ESA Jan Wörner.
ESA v minulosti už své vesmírné mise pojmenovala po významných vědcích, jako byli Newton, Planck nebo Euklides.
