Nejlepší kandidát na obyvatelnou planetu leží jen 20 světelných let od Země

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Jeden z nejlepších kandidátů na obyvatelný svět se nachází jen dvacet světelných let od Země. Planetu, která dostala jméno GJ 251, objevili s pomocí nových přístrojů astronomové z americké univerzity Penn State. Označili ji jako „superzemi“.

Tento termín se používá tehdy, když má planeta vhodné podmínky pro možnou existenci života. A to u GJ 251 platí bez větších pochyb: je asi čtyřikrát hmotnější než Země a s vysokou pravděpodobností má pevný, skalnatý povrch.

„Hledáme tyto typy planet, protože představují naši nejlepší šanci na nalezení života jinde,“ uvedl spoluautor výzkumu Suvrath Mahadevan, který na Penn State učí astronomii. „Tato exoplaneta se nachází v obyvatelné zóně, ve správné vzdálenosti od své hvězdy na to, aby na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda, pokud má správnou atmosféru.“

Dvacet let trvající pátrání

Vědci pátrají ve vesmíru hlavně po planetách, které mohou mít na povrchu vodu: podle poznatků chemie je právě voda spojená se všemi známými formami života a bez ní si vědci neumí představit jeho existenci. Právě tímto směrem tedy astronomové pátrají, vyvíjejí k tomu speciální přístroje a analytické modely.

Tento nejnovější objev je podle Mahadevana výsledkem práce za dvě dekády – tak dlouho trvala konstrukce nového spektrografu, který vědci využili. Tento přístroj, jenž dostal jméno Habitable-Zone Planet Finder (HPF), rozkládá viditelné světlo na jednotlivé složky a získává tak vysoce přesné informace o světle hvězd a o tom, jaká tělesa kolem nich obíhají.

Mahadevan věří, že jejich planeta je výjimečná: „Tento objev představuje jednoho z nejlepších kandidátů v hledání atmosférických stop života jinde v příštích pěti až deseti letech.“ Jejich přístroj totiž u hvězdy, kterou sledovali, zaznamenal nápadné kolísání v jasnosti. Jako by občas, v pravidelných intervalech, její světlo sláblo. Věděli, že kolem ní obíhá planeta, ale ta to být nemohla, z měření za dvě desítky let ale zjistili, že v systému musí být ještě jedno, větší těleso.

Další výzkum si musí počkat

Autoři objevu varovali veřejnost, že na delší dobu nic dalšího o tomto tělese vědět nebudou. Současné přístroje totiž nestačí k přímému sledování planety, takže vědci se budou muset obrnit trpělivostí. Podle Mahadevana bude až příští generace dalekohledů schopná analyzovat atmosféru planety, což by mohlo odhalit chemické známky případného života.

Nově objevená exoplaneta má ideální polohu pro přímé pozorování pomocí pokročilejších technologií. Mahadevan a jeho studenti už plánují, jak bude jejich výzkum vypadat, až tyto výkonnější dalekohledy budou k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 15 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 16 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 17 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 18 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 21 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...