Nejlepší kandidát na obyvatelnou planetu leží jen 20 světelných let od Země

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Jeden z nejlepších kandidátů na obyvatelný svět se nachází jen dvacet světelných let od Země. Planetu, která dostala jméno GJ 251, objevili s pomocí nových přístrojů astronomové z americké univerzity Penn State. Označili ji jako „superzemi“.

Tento termín se používá tehdy, když má planeta vhodné podmínky pro možnou existenci života. A to u GJ 251 platí bez větších pochyb: je asi čtyřikrát hmotnější než Země a s vysokou pravděpodobností má pevný, skalnatý povrch.

„Hledáme tyto typy planet, protože představují naši nejlepší šanci na nalezení života jinde,“ uvedl spoluautor výzkumu Suvrath Mahadevan, který na Penn State učí astronomii. „Tato exoplaneta se nachází v obyvatelné zóně, ve správné vzdálenosti od své hvězdy na to, aby na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda, pokud má správnou atmosféru.“

Dvacet let trvající pátrání

Vědci pátrají ve vesmíru hlavně po planetách, které mohou mít na povrchu vodu: podle poznatků chemie je právě voda spojená se všemi známými formami života a bez ní si vědci neumí představit jeho existenci. Právě tímto směrem tedy astronomové pátrají, vyvíjejí k tomu speciální přístroje a analytické modely.

Tento nejnovější objev je podle Mahadevana výsledkem práce za dvě dekády – tak dlouho trvala konstrukce nového spektrografu, který vědci využili. Tento přístroj, jenž dostal jméno Habitable-Zone Planet Finder (HPF), rozkládá viditelné světlo na jednotlivé složky a získává tak vysoce přesné informace o světle hvězd a o tom, jaká tělesa kolem nich obíhají.

Mahadevan věří, že jejich planeta je výjimečná: „Tento objev představuje jednoho z nejlepších kandidátů v hledání atmosférických stop života jinde v příštích pěti až deseti letech.“ Jejich přístroj totiž u hvězdy, kterou sledovali, zaznamenal nápadné kolísání v jasnosti. Jako by občas, v pravidelných intervalech, její světlo sláblo. Věděli, že kolem ní obíhá planeta, ale ta to být nemohla, z měření za dvě desítky let ale zjistili, že v systému musí být ještě jedno, větší těleso.

Další výzkum si musí počkat

Autoři objevu varovali veřejnost, že na delší dobu nic dalšího o tomto tělese vědět nebudou. Současné přístroje totiž nestačí k přímému sledování planety, takže vědci se budou muset obrnit trpělivostí. Podle Mahadevana bude až příští generace dalekohledů schopná analyzovat atmosféru planety, což by mohlo odhalit chemické známky případného života.

Nově objevená exoplaneta má ideální polohu pro přímé pozorování pomocí pokročilejších technologií. Mahadevan a jeho studenti už plánují, jak bude jejich výzkum vypadat, až tyto výkonnější dalekohledy budou k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...