Nejlepší kandidát na obyvatelnou planetu leží jen 20 světelných let od Země

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Jeden z nejlepších kandidátů na obyvatelný svět se nachází jen dvacet světelných let od Země. Planetu, která dostala jméno GJ 251, objevili s pomocí nových přístrojů astronomové z americké univerzity Penn State. Označili ji jako „superzemi“.

Tento termín se používá tehdy, když má planeta vhodné podmínky pro možnou existenci života. A to u GJ 251 platí bez větších pochyb: je asi čtyřikrát hmotnější než Země a s vysokou pravděpodobností má pevný, skalnatý povrch.

„Hledáme tyto typy planet, protože představují naši nejlepší šanci na nalezení života jinde,“ uvedl spoluautor výzkumu Suvrath Mahadevan, který na Penn State učí astronomii. „Tato exoplaneta se nachází v obyvatelné zóně, ve správné vzdálenosti od své hvězdy na to, aby na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda, pokud má správnou atmosféru.“

Dvacet let trvající pátrání

Vědci pátrají ve vesmíru hlavně po planetách, které mohou mít na povrchu vodu: podle poznatků chemie je právě voda spojená se všemi známými formami života a bez ní si vědci neumí představit jeho existenci. Právě tímto směrem tedy astronomové pátrají, vyvíjejí k tomu speciální přístroje a analytické modely.

Tento nejnovější objev je podle Mahadevana výsledkem práce za dvě dekády – tak dlouho trvala konstrukce nového spektrografu, který vědci využili. Tento přístroj, jenž dostal jméno Habitable-Zone Planet Finder (HPF), rozkládá viditelné světlo na jednotlivé složky a získává tak vysoce přesné informace o světle hvězd a o tom, jaká tělesa kolem nich obíhají.

Mahadevan věří, že jejich planeta je výjimečná: „Tento objev představuje jednoho z nejlepších kandidátů v hledání atmosférických stop života jinde v příštích pěti až deseti letech.“ Jejich přístroj totiž u hvězdy, kterou sledovali, zaznamenal nápadné kolísání v jasnosti. Jako by občas, v pravidelných intervalech, její světlo sláblo. Věděli, že kolem ní obíhá planeta, ale ta to být nemohla, z měření za dvě desítky let ale zjistili, že v systému musí být ještě jedno, větší těleso.

Další výzkum si musí počkat

Autoři objevu varovali veřejnost, že na delší dobu nic dalšího o tomto tělese vědět nebudou. Současné přístroje totiž nestačí k přímému sledování planety, takže vědci se budou muset obrnit trpělivostí. Podle Mahadevana bude až příští generace dalekohledů schopná analyzovat atmosféru planety, což by mohlo odhalit chemické známky případného života.

Nově objevená exoplaneta má ideální polohu pro přímé pozorování pomocí pokročilejších technologií. Mahadevan a jeho studenti už plánují, jak bude jejich výzkum vypadat, až tyto výkonnější dalekohledy budou k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...