Nejlepší kandidát na obyvatelnou planetu leží jen 20 světelných let od Země

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Jeden z nejlepších kandidátů na obyvatelný svět se nachází jen dvacet světelných let od Země. Planetu, která dostala jméno GJ 251, objevili s pomocí nových přístrojů astronomové z americké univerzity Penn State. Označili ji jako „superzemi“.

Tento termín se používá tehdy, když má planeta vhodné podmínky pro možnou existenci života. A to u GJ 251 platí bez větších pochyb: je asi čtyřikrát hmotnější než Země a s vysokou pravděpodobností má pevný, skalnatý povrch.

„Hledáme tyto typy planet, protože představují naši nejlepší šanci na nalezení života jinde,“ uvedl spoluautor výzkumu Suvrath Mahadevan, který na Penn State učí astronomii. „Tato exoplaneta se nachází v obyvatelné zóně, ve správné vzdálenosti od své hvězdy na to, aby na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda, pokud má správnou atmosféru.“

Dvacet let trvající pátrání

Vědci pátrají ve vesmíru hlavně po planetách, které mohou mít na povrchu vodu: podle poznatků chemie je právě voda spojená se všemi známými formami života a bez ní si vědci neumí představit jeho existenci. Právě tímto směrem tedy astronomové pátrají, vyvíjejí k tomu speciální přístroje a analytické modely.

Tento nejnovější objev je podle Mahadevana výsledkem práce za dvě dekády – tak dlouho trvala konstrukce nového spektrografu, který vědci využili. Tento přístroj, jenž dostal jméno Habitable-Zone Planet Finder (HPF), rozkládá viditelné světlo na jednotlivé složky a získává tak vysoce přesné informace o světle hvězd a o tom, jaká tělesa kolem nich obíhají.

Mahadevan věří, že jejich planeta je výjimečná: „Tento objev představuje jednoho z nejlepších kandidátů v hledání atmosférických stop života jinde v příštích pěti až deseti letech.“ Jejich přístroj totiž u hvězdy, kterou sledovali, zaznamenal nápadné kolísání v jasnosti. Jako by občas, v pravidelných intervalech, její světlo sláblo. Věděli, že kolem ní obíhá planeta, ale ta to být nemohla, z měření za dvě desítky let ale zjistili, že v systému musí být ještě jedno, větší těleso.

Další výzkum si musí počkat

Autoři objevu varovali veřejnost, že na delší dobu nic dalšího o tomto tělese vědět nebudou. Současné přístroje totiž nestačí k přímému sledování planety, takže vědci se budou muset obrnit trpělivostí. Podle Mahadevana bude až příští generace dalekohledů schopná analyzovat atmosféru planety, což by mohlo odhalit chemické známky případného života.

Nově objevená exoplaneta má ideální polohu pro přímé pozorování pomocí pokročilejších technologií. Mahadevan a jeho studenti už plánují, jak bude jejich výzkum vypadat, až tyto výkonnější dalekohledy budou k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 50 mminutami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 2 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 5 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 7 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...