Nejlepší kandidát na obyvatelnou planetu leží jen 20 světelných let od Země

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Jeden z nejlepších kandidátů na obyvatelný svět se nachází jen dvacet světelných let od Země. Planetu, která dostala jméno GJ 251, objevili s pomocí nových přístrojů astronomové z americké univerzity Penn State. Označili ji jako „superzemi“.

Tento termín se používá tehdy, když má planeta vhodné podmínky pro možnou existenci života. A to u GJ 251 platí bez větších pochyb: je asi čtyřikrát hmotnější než Země a s vysokou pravděpodobností má pevný, skalnatý povrch.

„Hledáme tyto typy planet, protože představují naši nejlepší šanci na nalezení života jinde,“ uvedl spoluautor výzkumu Suvrath Mahadevan, který na Penn State učí astronomii. „Tato exoplaneta se nachází v obyvatelné zóně, ve správné vzdálenosti od své hvězdy na to, aby na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda, pokud má správnou atmosféru.“

Dvacet let trvající pátrání

Vědci pátrají ve vesmíru hlavně po planetách, které mohou mít na povrchu vodu: podle poznatků chemie je právě voda spojená se všemi známými formami života a bez ní si vědci neumí představit jeho existenci. Právě tímto směrem tedy astronomové pátrají, vyvíjejí k tomu speciální přístroje a analytické modely.

Tento nejnovější objev je podle Mahadevana výsledkem práce za dvě dekády – tak dlouho trvala konstrukce nového spektrografu, který vědci využili. Tento přístroj, jenž dostal jméno Habitable-Zone Planet Finder (HPF), rozkládá viditelné světlo na jednotlivé složky a získává tak vysoce přesné informace o světle hvězd a o tom, jaká tělesa kolem nich obíhají.

Mahadevan věří, že jejich planeta je výjimečná: „Tento objev představuje jednoho z nejlepších kandidátů v hledání atmosférických stop života jinde v příštích pěti až deseti letech.“ Jejich přístroj totiž u hvězdy, kterou sledovali, zaznamenal nápadné kolísání v jasnosti. Jako by občas, v pravidelných intervalech, její světlo sláblo. Věděli, že kolem ní obíhá planeta, ale ta to být nemohla, z měření za dvě desítky let ale zjistili, že v systému musí být ještě jedno, větší těleso.

Další výzkum si musí počkat

Autoři objevu varovali veřejnost, že na delší dobu nic dalšího o tomto tělese vědět nebudou. Současné přístroje totiž nestačí k přímému sledování planety, takže vědci se budou muset obrnit trpělivostí. Podle Mahadevana bude až příští generace dalekohledů schopná analyzovat atmosféru planety, což by mohlo odhalit chemické známky případného života.

Nově objevená exoplaneta má ideální polohu pro přímé pozorování pomocí pokročilejších technologií. Mahadevan a jeho studenti už plánují, jak bude jejich výzkum vypadat, až tyto výkonnější dalekohledy budou k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...