Nová analýza více než tři desetiletí starých snímků Venuše ukázala, že je tato planeta zřejmě vulkanicky mnohem aktivnější, než si vědci doposud mysleli. Uvedl to podle agentury Reuters tým italských odborníků, který objevil důkazy o dalších dvou erupcích na povrchu nehostinného souseda Země.
Venuše je vulkanicky mnohem činnější, než se dosud myslelo
Radarové snímky pořízené sondou Magellan amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) z let 1990 až 1992 naznačují, že se na dvou místech na severní polokouli Venuše vyskytovaly dva rozsáhlé lávové toky. Tato zjištění spolu s předchozími studiemi naznačují, že je vulkanická aktivita této planety srovnatelná se Zemí, poznamenali výzkumníci.
Magellan v letech 1990 až 1992 zmapoval 98 procent povrchu Venuše. Každý snímek byl nahraný na tehdy nejmodernější způsob ukládání dat – kompaktní disk (CD). Vědci si je proto mohli prohlížet jen po jednom, což znemožnilo data porovnat. Pokrok ve výpočetních technologiích v posledních letech ale odborníkům usnadnil data zanalyzovat.
Dvacet metrů hluboká láva
„Tyto výsledky zásadně mění naše chápání míry vulkanické činnosti na Venuši a naznačují, že může být mnohem aktivnější, než se dosud předpokládalo,“ uvedl Davide Sulcanese z univerzity v italském městě Pescara, planetární odborník a hlavní autor studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature Astronomy.
Lávové proudy vědci zaznamenali u vulkánu Sif Mons, který se rozkládá do šíře zhruba tří set kilometrů. Radarové snímky ukázaly, že se v jeho okolí láva rozlila do oblasti o rozloze asi třiceti kilometrů čtverečních. Další vulkanickou aktivitu zaznamenali na sopečné pláni v regionu zvaném Niobe Planitia, kde mělo lávové pole rozlohu 45 kilometrů čtverečních. Zatuhlá láva měla v těchto oblastech podle odborníků odhadovanou hloubku tři až dvacet metrů.
„Jak Sif Mons, tak vulkány na Niobe Planitia jsou štítové sopky, pro které jsou charakteristické široké, mírné svahy tvořené lávovými proudy,“ popsal spoluautor studie a planetolog Giuseppe Mitri.
Důkazy o sopečné aktivitě
Nehostinná Venuše, někdy přezdívaná zlé planetární dvojče Země, je druhou planetou od Slunce. Podle vědců se v průběhu poslední 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Planeta má průměr asi dvanáct tisíc kilometrů, tedy o něco menší než Země, teplota na tamním povrchu ale dosahuje až 475 stupňů Celsia a atmosférický tlak je oproti Zemi devadesátinásobný.
Nová studie navazuje na předchozí poznatky z loňského roku, které se rovněž opíraly o radarové snímky mise Magellan. Tehdejší zjištění se zaměřila na rozsáhlou náhorní oblast Atla Regio na rovníku Venuše, kde se nacházejí sopky Ozza Mons a Maat Mons. Ty vykazovaly jasné geologické změny způsobené erupcí.
„Naše studie je prvním přímým důkazem lávových proudů vzniklých v období mise Magellan,“ konstatoval Sulcanese. „Jde o přímý důkaz o probíhající vulkanické činnosti na Venuši, který navazuje na předchozí poznatky, jako jsou změny obsahu oxidu siřičitého v atmosféře, údaje o tepelných emisích na povrchu, a zejména důkazy o deformaci sopečného průduchu pozorované v oblasti Atla Regio,“ dodal planetolog.
