Venuše je vulkanicky mnohem činnější, než se dosud myslelo

Nová analýza více než tři desetiletí starých snímků Venuše ukázala, že je tato planeta zřejmě vulkanicky mnohem aktivnější, než si vědci doposud mysleli. Uvedl to podle agentury Reuters tým italských odborníků, který objevil důkazy o dalších dvou erupcích na povrchu nehostinného souseda Země.

Radarové snímky pořízené sondou Magellan amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) z let 1990 až 1992 naznačují, že se na dvou místech na severní polokouli Venuše vyskytovaly dva rozsáhlé lávové toky. Tato zjištění spolu s předchozími studiemi naznačují, že je vulkanická aktivita této planety srovnatelná se Zemí, poznamenali výzkumníci.

Magellan v letech 1990 až 1992 zmapoval 98 procent povrchu Venuše. Každý snímek byl nahraný na tehdy nejmodernější způsob ukládání dat – kompaktní disk (CD). Vědci si je proto mohli prohlížet jen po jednom, což znemožnilo data porovnat. Pokrok ve výpočetních technologiích v posledních letech ale odborníkům usnadnil data zanalyzovat.

Dvacet metrů hluboká láva

„Tyto výsledky zásadně mění naše chápání míry vulkanické činnosti na Venuši a naznačují, že může být mnohem aktivnější, než se dosud předpokládalo,“ uvedl Davide Sulcanese z univerzity v italském městě Pescara, planetární odborník a hlavní autor studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature Astronomy.

Lávové proudy vědci zaznamenali u vulkánu Sif Mons, který se rozkládá do šíře zhruba tří set kilometrů. Radarové snímky ukázaly, že se v jeho okolí láva rozlila do oblasti o rozloze asi třiceti kilometrů čtverečních. Další vulkanickou aktivitu zaznamenali na sopečné pláni v regionu zvaném Niobe Planitia, kde mělo lávové pole rozlohu 45 kilometrů čtverečních. Zatuhlá láva měla v těchto oblastech podle odborníků odhadovanou hloubku tři až dvacet metrů.

„Jak Sif Mons, tak vulkány na Niobe Planitia jsou štítové sopky, pro které jsou charakteristické široké, mírné svahy tvořené lávovými proudy,“ popsal spoluautor studie a planetolog Giuseppe Mitri.

Důkazy o sopečné aktivitě

Nehostinná Venuše, někdy přezdívaná zlé planetární dvojče Země, je druhou planetou od Slunce. Podle vědců se v průběhu poslední 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Planeta má průměr asi dvanáct tisíc kilometrů, tedy o něco menší než Země, teplota na tamním povrchu ale dosahuje až 475 stupňů Celsia a atmosférický tlak je oproti Zemi devadesátinásobný.

Nová studie navazuje na předchozí poznatky z loňského roku, které se rovněž opíraly o radarové snímky mise Magellan. Tehdejší zjištění se zaměřila na rozsáhlou náhorní oblast Atla Regio na rovníku Venuše, kde se nacházejí sopky Ozza Mons a Maat Mons. Ty vykazovaly jasné geologické změny způsobené erupcí.

„Naše studie je prvním přímým důkazem lávových proudů vzniklých v období mise Magellan,“ konstatoval Sulcanese. „Jde o přímý důkaz o probíhající vulkanické činnosti na Venuši, který navazuje na předchozí poznatky, jako jsou změny obsahu oxidu siřičitého v atmosféře, údaje o tepelných emisích na povrchu, a zejména důkazy o deformaci sopečného průduchu pozorované v oblasti Atla Regio,“ dodal planetolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.