Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
Podle Evropské kosmické agentury představuje hmyz možná ideální potravu pro vesmírné prostředí. Prokázal, že mimozemské prostředí zvládá bez problémů dávno před lidmi – první octomilky se tam dostaly už roku 1947 na americké raketě V-2.
„Tito odolní živočichové, kteří jsou nutričně bohatí, představují atraktivní možnost pro evropské vědce, kteří studují spolehlivé zdroje potravy pro dlouhodobé mise. Konzumace hmyzu není nic neobvyklého: každý den ho jedí miliardy lidí. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství lidé po celém světě konzumují více než dva tisíce druhů hmyzu,“ popsala ESA.
Nový výzkum jde do detailů
Evropská kosmická agentura v listopadu sestavila tým odborníků na potraviny, biologii a vesmír z celé Evropy, kteří mají za cíl prozkoumat, jestli by se hmyz mohl stát běžnou součástí jídelníčku astronautů, zejména na delších misích.
„Hmyz se ve vesmírném prostředí zdá být docela dobře přizpůsobivý. Má dobrou schopnost odolávat fyzickému stresu,“ uvedla Asa Berggrenová, profesorka na Švédské univerzitě zemědělských věd a hlavní autorka studie, která vyšla v časopise Frontiers in Physiology. „Tito drobní živočichové také velmi dobře využívají látky, které my lidé nemůžeme jíst, pro svůj vlastní růst a poskytují nám tak výživnou potravu,“ dodává Asa.
Tým v těchto drobných tvorech objevil jasný potenciál pro recyklaci živin a udržitelnou produkci bílkovin. Než se však hmyz mohl dostat na vesmírné menu, evropští vědci nejprve chtěli pochopit, jak mikrogravitace ovlivňuje klíčové biologické procesy, jako jsou životní cykly, fyziologie a reprodukce.
Orbitální hmyzí hotýlek
Od doby, kdy se octomilky dostaly do kosmu, se staly standardním modelem pro výzkum fyziologie, chování a vývoje ve vesmíru. Podařilo se jim dokončit celý svůj životní cyklus v mikrogravitaci, od oplodnění až po dospělé jedince schopné produkovat potomstvo.
Následovalo mnoho dalších: čmeláci, mouchy domácí, housenky a mravenci. Mravenci navíc prokázali pozoruhodnou schopnost přichytit se k povrchu. Jiné druhy jako strašilky se ale ukázaly jako mizerní astronauti, protože měly potíže s pohybem, zářením i reprodukcí.
Porozumění mechanismům, díky nimž organismy přežívají ve vesmíru, může otevřít nové dveře v biologických vědách.
Oběd s mnoha nožičkama
Na Zemi se hmyz konzumuje z více důvodů: pro svou chuť, pro svou výživnou hodnotu, ale také pro to, jak snadno se získává. V Evropě se také stává součástí udržitelnějších potravinových systémů.
Realitou je, že červi a další hmyz jsou vynikajícím zdrojem bílkovin, mastných kyselin, železa, zinku a vitamínů skupiny B, jejichž hodnoty jsou často srovnatelné nebo vyšší než u masa, ryb a luštěnin. Současně nemají žádné vedlejší zdravotní dopady, pokud se získávají hygienicky, což ale platí pro jakoukoliv potravinu.
Pro vesmírný výzkum patří mezi nejčastěji používané bezobratlé živočichy cvrček domácí a moučný červ (neboli larva potemníka). Oba druhy byly v roce 2023 schváleny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin k prodeji a lidské spotřebě: mouka umletá z larev cvrčků je zdrojem bílkovin, běžně se používá k výrobě chleba, těstovin a krekrů.
A ani v kosmu už tento druh jídla není novinkou. Astronautka ESA Samantha Cristoforettiová si už zabalila cereální tyčinku s borůvkami a cvrččí moukou na svou vesmírnou misi v roce 2022.
Kudy vede výzkum
Celkový obraz vlivu vesmíru na hmyz je stále neúplný. Většina dostupných údajů je stará – mnoho experimentů bylo provedeno v letech 1960 až 2000 – a roztříštěná mezi různé mise.
Celkový obraz vlivu vesmíru na hmyz je tak podle ESA zatím stále ještě nedostatečný. Vědci teď proto chtějí testovat hmyzí druhy, které by mohly během svého pobytu na oběžné dráze dokončit všechny fáze svého vývoje. Za tímto účelem ESA a její partneři v současné době navrhují nové experimenty zaměřené na vliv mikrogravitace na hmyz.
