„Doma to raději nezkoušejte.“ Pat a Mat se v kinech dělí o své kutilské trampoty

Nahrávám video
Marek Beneš o Patu a Matovi: Stále nové nápady jsou problém
Zdroj: ČT24

Dva geniální nešikové Pat a Mat mají pořád co vylepšovat. Jak si umí poradit s opravárenskými nástrahami i realizací nedostižných nápadů, prozrazuje už čtvrtý celovečerní film. S podtitulem Kutilské trampoty představuje od 5. prosince v kinech najednou sedm nových epizod, které Česká televize později odvysílá samostatně i jako večerníček.

Nadšeným, nicméně levým kutilům je už téměř čtyřiačtyřicet let. Ten ve žlutém svetru a kulichu je Pat, červený pulovr a rádiovku nosí Mat. Jinak se od sebe ale moc neliší: jeden je patlal, druhý zas matlal, jak opakovaně dokazují.

Zlepšováky pro palačinky i dron

Podle Marka Beneše, který natáčení příběhů Pata a Mata převzal po svém otci Lubomíru Benešovi, není lehké vymýšlet stále nové nápady, co by oblíbené postavičky mohly pokazit. „Používáme i vlastní zážitky. Kolikrát mohou lidé vidět v Patovi a Matovi něco, co se nám opravdu přihodilo. Třeba když doma něco opravuju, moje žena mi říká: ‚Prosím tě, hlavně ať to nedopadne jako v tvém seriálu,‘“ přiznává Beneš.

Pod epizodami z posledních dvou filmů je jako scenárista podepsán Štěpán Gajdoš, student režie alternativního a loutkového divadla na DAMU.

Nahrávám video
Trailer: Pat a Mat – kutilské trampoty
Zdroj: ČT24

Nápadům pomáhá, že Pat a Mat vedle opakujících se problémů musí řešit také nové věci, které před čtyřiceti lety neznali. Pokroku se nebrání, a tak ve svém dvojdomku mají sekačku na solární pohon, dron i bezpečnostní kameru. V nejnovějších příbězích si z dronů vyrábí létající stroj nebo si staví automyčku. Vymýšlí ale také například past na zloděje jablek a zlepšovák při dělání palačinek.

Klasická animace

Ať už se vynalézaví kutilové zabývají čímkoli, tvůrci se drží původního jednoduchého vyprávění o přátelství a nezdolném optimismu, kterými lze čelit nástrahám všedního dne. Zachována zůstala také pracná technika okénkové animace.

„Záznamy jsou digitální a také postprodukce, jako zvuk a další úpravy, se už dělá v počítači, ale základ, ruční práce při výrobě dekorací a rekvizit, u všeho zůstává klasická animace,“ potvrzuje Marek Beneš. Jeden večerníček se podle něho natáčí zhruba tři měsíce, kvůli zrychlení práce částečně v čínských studiích.  

  • Pat a Mata vymyslel režisér Lubomír Beneš spolu s karikaturistou Vladimírem Jiránkem. K seriálu neodmyslitelně patří také jeho soundtrack, který složil Petr Skoumal. 
  • Poprvé se známí amatérští opraváři objevili na obrazovkách v roce 1976 v pilotním dílu nového večerníčku. Tehdy se ještě jmenovali Kuťáci. Následujcí série se jmenovala podle typického gesta animovaných kutilů: A je to! 
  • Jména dal po dotazech dětských diváků figurkám Lubomír Beneš až v osmdesátých letech. Pat a Mat vznikli zkrácením slov „patlal“ a „matlal“. 
  • Seriál se vysílal po celém světě. Ještě původní večerníček se v 80. letech prodal do čtyřicítky států. Hlavní hrdinové všude zůstávají němí, s výjimkou Nizozemska. Každý díl seriálu, vysílaného pod názvem Buurman en Buurman, ale zakončuje typické gesto provázené českou větou: „A je to!“
  • Celkem už bylo natočeno přes sto dvacet dílů kutilských dobrodružství; od roku 2016 k večerníčkovým epizodám přibyla i celovečerní pásma do kin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 6 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 7 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...