Největší krádeže umění: K českému rekordu se zloději prorazili lavičkou, světový lup odnesli falešní policisté


6. 5. 2021Aktualizováno6. 5. 2021|Zdroj: ČT24, ČTK

Picassovy obrazy Mandolína a sklenice pernodu, Stůl s pohárem, Přístav v Cadaqués a Absint a karty jsou uloženy ve sbírkách Národní galerie. Ale nemusely být. Před třiceti lety byly totiž ukradeny. Jejich krádež je považována za největší v novodobých českých dějinách. Všechny obrazy se našly – na rozdíl od jedenácti pláten z vůbec největší krádeže umění v historii. O rok dříve, než Národní galerie postrádala Picassa, zmizely z bostonského Muzea Isabelly Gardnerové.

Otevření hranic v divokých 90. letech nahrávalo krádežím uměleckých předmětů. Zájem zlodějů se nevyhnul ani přední galerijní instituci v zemi, zlákaly je obrazy Picassa, přestože šance na prodej tak sledovaných děl je poměrně mizivá.

Lavičkou vyrazili dveře

Ze Šternberského paláce na Hradčanech byly odcizeny 6. května 1991 před čtvrtou hodinou ráno. Lupiči se k budově galerie dostali přes zahradu, poté kamennou lavičkou prorazili zadní vchod. Vrátný po spuštění alarmu uvědomil policii, strážci zákona na místo dorazili za sedmnáct minut.

Tento čas zlodějům stačil na to, aby si z paláce odnesli obrazy, jejichž hodnota už tehdy byla astronomická, zhruba 1,7 miliardy korun. Tehdejší ředitel Národní galerie Lubomír Slavíček upozornil, že Šternberský palác, v němž byla umístěna sbírka francouzského umění, není zvenku dostatečně chráněn. Krádež nenechavcům usnadnilo, že Jelení příkop pod zahradou nikdo nehlídal.

Stačilo pár měsíců

Tím ale zdar zlodějské akce skončil. Zvláštní tým pražské kriminálky zachytil stopy v podsvětí a po dvou měsících si šel pro pětičlenný gang téměř najisto. Tři díla odhalila domovní prohlídka, obraz Absint a karty i s jedním z pachatelů zadržela německá policie v Bayreuthu, kde byl Picassův obraz zastrčen v nádražní úschovně.

V posledních letech byly v Česku odcizeny například obrazy Josefa Lady, Jana Zrzavého, Václava Špály, Egona Schieleho nebo Marka Chagalla. Většinu z děl se podařilo vypátrat. Ne všechny krádeže ale končí takovým happy endem, i když se pátrá po dílech, která jsou díky (i kvůli) své významnosti celkem nápadná.

Zloděj křičí: chyťte zloděje

Dosud se mimo jiné nenašla díla z „krádeže století“, k níž došlo v roce 1990 v Muzeu Isabelly Gardnerové. Místo obrazů od mistrů Rembranda, Vermeera, Degase, Flincka a Maneta tu visí jen prázdné rámy. Z bostonského muzea, pojmenovaného po americké sběratelce umění a filantropce, zmizelo jedenáct pláten a čínská bronzová váza Ku z let 1200 až 1100 před naším letopočtem. Hodnotu znalci odhadli na 300 až 500 milionů dolarů.

Rembrandt / Bouře na moři Galilejském
Zdroj: Wikimedia Commons

Pro lup se zloději vypravili za bílého dne bočním vchodem. V převleku za policisty 18. března 1990 prostě vešli a ostraze vysvětlili, že vyšetřují jakýsi incident na dvoře budovy. Když je člen ochranky pustil dovnitř, k jeho překvapení mu nasadili pouta. Prý připomíná osobu, po níž je vyhlášeno pátrání. Spoutaný skončil záhy i druhý člen ochranky a falešní policisté se mohli pustit do práce. Podle detektivů se v muzeu vyznali, věděli například o tajných dveřích za jedním z obrazů.

K dopadení nepomohla FBI ani milionová odměna

Zdrželi se pohodlných osmdesát minut. Z muzejní „nabídky“ si mimo jiné vybrali Vermeerův Koncert, jeden z pouhých 34 známých obrazů malíře, a ojedinělou Rembrandtovu krajinomalbu Bouře na moři Galilejském. Oba obrazy jsou ceněny na více než 100 milionů dolarů. Jiná významná díla v muzeu ale naopak ignorovali, například Rembrandtův autoportrét.

FBI sice v březnu 2013 informovala, že ukradené umění bylo převezeno do blízkosti Filadelfie, a spekulovalo se, že nezvanými návštěvníky bostonského muzea mohl být někdo z tamní mafie, ale ani po více než třiceti letech se nepodařilo umění milovné zloděje chytit, ukradená díla jsou také neznámo kde. K průlomovým informacím nevedl příslib amnestie v podobě zkrácení či dokonce odpuštění trestu pro pachatele ani odměna ve výši deseti milionů dolarů.

Ztratila se Mona Lisa, Munchův výkřik i největší zlatá mince

Nenechavým prstům zlodějů neunikla v minulosti v zahraničních muzeích ani díla Muncha, Moneta, Renoira nebo van Gogha. Ne všechna se našla.

  • 1. srpna 1911: Z pařížského Louvru ukradl italský dělník Vincenzo Peruggia da Vinciho Monu Lisu. Po 27 měsících byl obraz nalezen v Itálii, do Paříže se obraz vrátil v lednu 1914. Peruggia byl za krádež odsouzen jen na sedm měsíců vězení.
  • 10. dubna 1934: Z gentské katedrály byla odcizena část vzácného Gentského oltáře (s motivem Klanění božímu beránkovi) nizozemských gotických malířů Jana a Huberta van Eyckových z 15. století. Dosud nenalezena.
  • 23. srpna 1961: Z britské Národní galerie zmizel Goyův obraz vévody Wellingtona, který jen několik týdnů předtím získala v aukci britská vláda. Zlodějem byl bývalý řidič autobusu, který požadoval za vrácení díla stejnou částku, za jakou bylo vydraženo. Peníze chtěl věnovat na charitu, později ale i bez obdržených peněz obraz vrátil.
  • 16. října 1969: V Palermu se lupiči zmocnili obrazu italského barokního malíře Caravaggia s motivem narození Krista. Cena dosud nenalezeného plátna z roku 1609 je odhadována na 20 milionů dolarů.
  • 27. října 1985: Slavný obraz Imprese, východ slunce Clauda Moneta byl ukraden spolu s dalšími obrazy Moneta, Augusta Renoira a Berthe Morisotové z pařížského muzea Marmottan. Po pětiletém pátrání byla Imprese i další obrazy nalezeny v jedné vile na jihu Korsiky.
  • 14. dubna 1991: Z Muzea Vincenta van Gogha v Amsterodamu bylo ukradeno pět obrazů van Gogha včetně Jedlíků brambor. Cena obrazů byla asi 500 milionů dolarů. Policie plátna objevila nedlouho po loupeži v opuštěném automobilu u muzea.
  • 31. prosince 1999: Lupiči vzali z oxfordského muzea Cézannův obraz Pohled na Auvers-sur-Oise v ceně asi pěti milionů dolarů. Nikdy se nanašel.
  • 22. prosince 2000: Dva obrazy Renoira (Mladá Pařížanka a Rozhovor) a autoportrét Rembrandta byly uloupeny ze švédského Národního muzea ve Stockholmu. Jeden Renoirův obraz nalezen v květnu 2001, druhý v březnu 2005 v Los Angeles, Rembrandtův autoportrét objeven v září 2005 v Kodani.
  • 7. prosince 2002: Z Muzea Vincenta van Gogha v Amsterodamu byly ukradeny obrazy van Gogha Pohled na moře u Scheveningenu a Farníci opouštějí kostel v Nuenenu v ceně 30 milionů dolarů.
  • 27. srpna 2003: Dva muži přestrojení za turisty ukradli na skotském zámku Drumlanrig dílo Leonarda da Vinciho Madona s vřetenem. Hodnota obrazu, jenž byl nalezen v říjnu 2007, je asi 80 milionů dolarů.
  • 22. srpna 2004: Z Munchova muzea v Oslu uloupili za bílého dne maskovaní lupiči díla Edvarda Muncha Výkřik a Madonna, jejichž cena se v součtu pohybuje nad 100 milionů dolarů. Obrazy policie vypátrala v srpnu 2006. Jiná verze Munchova Výkřiku zmizela z Národní galerie v Oslu už v únoru 1994. I ona byla nalezena.
  • 24. února 2006: Lupiči se v muzeu v Riu de Janeiro zmocnili děl Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Henriho Matisse a Cauda Moneta. Loupež vyčíslena na 50 milionů dolarů.
  • 20. prosince 2007: Z Muzea umění v Sao Paulu bylo ukradeno dílo Pabla Picassa s názvem Portrét Suzanne Blochové. Z muzea zmizel také obraz brazilského malíře Cándida Portinariho Pěstitel kávy. Cena obrazů, které byly nalezeny lednu 2008, byla odhadnuta na 55 milionů dolarů.
  • 11. února 2008: Pachatelé ukradli z galerie Bührleho nadace v Curychu čtyři obrazy. Díla Chlapec v červené vestě Paula Cézanna, Ludovic Lepic a jeho dcera od Edgara Degase, Kvetoucí větve kaštanu Vincenta van Gogha a Makové pole u Vetheuil od Clauda Moneta. Ohodnocena byla na 163 milionů dolarů. Obrazy van Gogha a Moneta byly později nalezeny, další dva ne.
  • 20. května 2010: Z Muzea moderního umění města Paříže bylo ukradeno pět děl velkých mistrů moderního malířství. Podle muzea se celková hodnota ukradených obrazů odhaduje na 100 milionů eur. Krádež měl na svědomí Vjeran Tomić přezdívaný pavoučí muž či Spiderman. Jeho komplic uvedl, že v panice po zatčení ostatních se děl zbavil. Je ale možné, že obrazy byly vyvezeny z Francie.
  • 16. října 2012: Z rotterdamské galerie Kunsthal bylo ukradeno sedm mistrovských děl v celkové hodnotě asi 150 milionů eur (3,9 miliardy korun). Později dopadení pachatelé pocházeli z Rumunska, obrazy se ale nikdy nenašly. Matka jednoho z pachatelů tvrdila, že je spálila v kamnech, aby zničila důkazy.
  • 2. dubna 2015: V londýnské úschovně klenotů Hatton Garden ukradli lupiči šperky, měly hodnotu asi 200 milionů liber (kolem 7,5 miliardy korun). Devět členů gangu bylo dopadeno už v květnu 2015 a později byli odsouzeni k trestům od dvou do deseti let a vysokým pokutám. Podle úřadů byla nalezena i velká část lupu. Podle britských médií šlo o největší loupež v dějinách Anglie.
  • 27. března 2017: Z berlínského Bodeho muzea byla ukradena největší zlatá mince na světě, na níž byla vyobrazena britská královna Alžběta II. Platidlo mělo hodnotu kolem 3,75 milionu eur (96 milionů Kč). Z krádeže byla obviněna čtveřice mužů, mince se ale nenašla.
  • 25. listopadu 2019: Do klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) v Drážďanech se vloupali zloději a ukradli asi 20 barokních šperků. Podle tehdejších informací bulvárního listu Bild měly cennosti hodnotu až miliardy eur (22,3 miliardy Kč). Zástupci klenotnice ale trvali na tom, že hodnota odcizených věcí je nevyčíslitelná. Čtyři podezřelé policie zatkla, pátý stále uniká.