Turecko strana 5 z 5

Izraelské obranné síly pokračují v útocích na Pásmo Gazy. Armáda židovského státu informovala o pozemním postupu. Podle údajů z Gazy podnikla v noci také vzdušné útoky, které cílily nejen na sever území, ale i na jeho jih, kam Izrael doporučil civilistům, aby se přesunuli. Konkrétní tvrzení jednotlivých stran konfliktu o průběhu bojů však nelze nezávisle ověřit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s arabskými protějšky v Jordánsku, varoval před hrozbou rozšíření konfliktu.

Státní zástupce zrušil stíhání pětatřicetiletého cizince, kterého policisté kvůli vyvěšení plakátu s protižidovským textem v občerstvení s kebabem v centru Plzně obvinili z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Podle něj v jednání muže, i když jde v dobovém kontextu o specifickou „výzdobu“ provozovny, nelze shledat žádný trestný čin podle trestního zákoníku. Na webu to uvedla náměstkyně okresního státního zástupce Ivana Hostašová. Informoval o tom server Novinky.cz.

Vědci vyloučili dvě místa, kde podle starších hypotéz mohl vzniknout prazáklad dnešních indoevropských jazyků. Díky využití statistické metody mají tip na novou lokalitu.

Izraelští vojáci se nyní nacházejí hluboko v Pásmu Gazy a jsou skoro před branami města Gaza. Podle zpravodajského webu The Times of Israel to během středy prohlásil brigádní generál Icik Kohen. Izraelská armáda odpoledne potvrdila, že od úterý při pozemní operaci zahynulo patnáct vojáků. Na severu Pásma Gazy pokračují podle Jeruzaléma tvrdé boje proti islamistickému hnutí Hamás, armáda prý od začátku nynější války udeřila na více než jedenáct tisíc cílů spojených s teroristy, což není možné bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda uvedla, že v posledních několika hodinách sváděla „kruté boje“ s islamisty z hnutí Hamás „hluboko v Pásmu Gazy“. Při bojích podle Izraele zahynuly desítky ozbrojenců Hamásu a armáda zabavila „mnoho náloží a zbraní“. V bojích na severu Gazy přišli o život dva izraelští vojáci, oznámila také armáda. Zpravodajský web The Times of Israel informoval, že Egypt rozmístil tanky a obrněná vozidla poblíž hraničního přechodu Rafáh u Pásma Gazy.

Svět postupně zvyšuje svou výrobní kapacitu jaderné energie, v současnosti se po celé planetě pracuje na šedesáti nových jaderných reaktorech. V Evropě staví Francie či Británie, čtyři reaktory připravuje Turecko, první z nich má spustit ještě letos. Plány má také Ukrajina, ale kvůli ruské invazi je musela pozdržet. Naopak třeba Německo od jádra couvá.

Shromáždění na podporu Palestinců v Istanbulu svolala turecká vládní strana Strana spravedlnosti a rozvoje a před davem údajně statisíců lidí promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prohlásil, že Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci. Tak ji označuje řada států včetně Česka. Průvody a manifestace požadující zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy a vznik svobodné Palestiny se v sobotu konaly i v Londýně a dalších britských městech.

Z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob obvinili plzeňští kriminalisté pětatřicetiletého prodejce kebabu z Plzně. Cizinec v občerstvení Sultan Kebab v Kopeckého sadech vyvěsil plakát s protiizraelskými hesly. Policie o tom informovala na sociální síti X. Muž je stíhaný na svobodě.

Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.

Arménie hledá partnery na Západě, tradiční spojenectví Jerevanu s Moskvou se drolí. Může za to ruská nečinnost ohledně dění v Náhorním Karabachu a nenaplněné smlouvy o dodávkách zbraní, ale i příklon Arménie na stranu Kyjeva v rusko-ukrajinském konfliktu. Z Moskvy znějí jako odpověď výroky proti arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi. Ten zároveň čelí i domácímu tlaku – protestům s násilnými střety, které se odehrávaly před sídlem jeho vlády.

Turecká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 35 procent. Měnový výbor tím pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci, která v září činila 61,5 procenta.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil tureckému parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Informují o tom světové tiskové agentury. Krok Ankary přivítal švédský premiér Ulf Kristersson, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i Spojené státy. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí NATO, která vstup Stockholmu do Aliance dosud neratifikovala.

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Izraelské politicko-vojenské vedení oznámilo, že cílem probíhající operace je zničení hnutí Hamás a všech jeho organizačních struktur. To se týká i nejvyšších velitelů, kteří byli poslední dekádu mimo hledáček izraelské armády. Po hromadném vraždění dětí, žen, starých lidí a mužů, ke kterému došlo o víkendu po vpádu skupin palestinských teroristů do Izraele, se stávají cíli číslo jedna.

Cenu Václava Havla za letošní rok získal turecký disident a filantrop Osman Kavala. V pondělí o tom informovala agentura AFP. Ocenění od roku 2013 uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Ankara rozhodnutí kritizovala.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Nejméně sto lidí zemřelo a dalších asi 125 bylo zraněno při čtvrtečním dronovém útoku na vojenskou akademii v Homsu v západní Sýrii. Informovala o tom Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) působící v Británii, píše agentura AFP. Ve vojenské akademii se konalo slavnostní povyšování důstojníků.

V blízkosti tureckého parlamentu v Ankaře sebevražedný útočník odpálil výbušné zařízení. Druhý útočník zemřel při přestřelce s policií a dva policisté utrpěli lehká zranění. Oznámilo to podle agentury AP turecké ministerstvo vnitra. Útok odsoudil mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Turecko následně provedlo letecké údery na kurdské ozbrojence v severním Iráku.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

Etničtí Arméni žijící v Náhorním Karabachu odejdou do Arménie, protože nechtějí být součástí Ázerbájdžánu a obávají se etnických čistek, řekl poradce prezidenta neuznávané karabašské republiky David Babajan. Arménská vláda informovala, že první skupina uprchlíků se do země dostala už v neděli. Agentura Reuters napsala, že z regionální metropole separatistického regionu Stěpanakertu proudí lidé ve vozech do Lačinského koridoru, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Arménií a Karabachem.

Do Istanbulu doplula druhá loď s nákladem ukrajinského obilí, oznámila agentura AFP s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu. Loď Aroyat, plavící se pod vlajkou Palau, vyplula v pátek z ukrajinského přístavu Čornomorsk. O den dříve do Istanbulu doplula loď Resilient Africa. Stalo se tak navzdory hrozbám Ruska, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů.