Turecko strana 3 z 5

Turecká policie nařídila zadržení Hasana Mutlua, opozičního starosty jedné z městských částí Istanbulu, a dalších téměř pěti desítek lidí. Vyšetřuje je kvůli obvinění z korupce, informoval v sobotu podle agentury Reuters státní zpravodajský kanál TRT Haber. Zástupci opoziční Lidové republikánské strany (CHP) dlouhodobě odmítají nařčení z korupce svých starostů a tvrdí, že úřady jednají na politickou objednávku vlády.

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti sedmdesáti lodím takzvané ruské stínové flotily a třiceti firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad. Čína proti britskému postupu protestovala.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Po uzavření sídla turecké opoziční Republikánské lidové strany se demonstranti střetli s policisty. Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z cíleného útoku na politickou konkurenci. Vláda v obavě z eskalace potyček omezila právo na shromažďování a dočasně i přístup veřejnosti k sociálním sítím.

Izraelská armáda podnikla údery na katarskou metropoli Dauhá. Její velení uvedlo, že útok cílil na představitele teroristického hnutí Hamás. Terčem měl být hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí. Vedení Hamásu však prý přežilo, sdělil televizi al-Džazíra představitel hnutí. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu prohlásil, že nařídil provést úder v reakci na pondělní útok v Jeruzalémě, při němž dvojice ozbrojenců zastřelila šest lidí.

Syrská vláda stále častěji spoléhá při řešení krizí na zástupce kmenů v regionech. Jejich síla se naplno projevila během nedávného sektářského násilí v Suvajdě, kde dokázaly během pár dnů mobilizovat kolem sta tisíc bojovníků, napsal web The New Arab. Paktu mezi kmeny a Damaškem se obávají Kurdové, kteří se odmítli začlenit do syrského státu a čelí hrozbě vojenské ofenzivy.

Turecko omezilo přístup k řadě internetových platforem, včetně sítě X, YouTube, Instagramu, Facebooku, TikToku nebo WhatsApp, uvedla organizace Netblocks. Podle ní blokování přístupu začalo poté, co hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) vyzvala k demonstracím, když policie postavila zátarasy v okolí sídla strany v Istanbulu. Do těch se navzdory zákazu v pondělí zapojily stovky lidí, píší agentury.

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

Bezpečnostní informační služba (BIS) upozorňuje, že z Česka do Ruska se dostává stále více zboží dvojího užití. Tedy takového, které slouží hlavně pro civilní účely, ale lze ho využít i k těm vojenským. Každoročně BIS odhalí desítky takto zapojených firem. Nejtěžší je přitom prokázat jim úmysl.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu v úterý jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Šéf Kremlu, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli plnohodnotné invazi na Ukrajinu, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy. S Putinem se v Pekingu později sešel také slovenský premiér Robert Fico (Smer). Státníci se v Číně zúčastní středečních oslav k výročí konce druhé světové války.

Vliv Turecka v Sýrii roste. S režimem Ahmada Šaráa podepsalo bezpečnostní dohodu o vojenském výcviku či dodávkách zbraní. Země jednají i o nasazení tureckých sil na třech hlavních syrských základnách, píše web The Middle East Eye (MEE). Ankara už řadu let okupuje pásmo na severu země. Nyní chce podpořit vojenskou operaci Damašku, pokud se kurdské síly nezačlení do státních struktur.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil v pátek Moskvu, že dělá vše pro to, aby se schůzka mezi ním a ruským vůdcem Vladimirem Putinem neuskutečnila. Zároveň vyzval spojence Kyjeva k novým sankcím vůči Rusku, pokud Moskva neprojeví ochotu ukončit invazi do jeho země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se schůzka neplánuje, protože není připravena agenda summitu.

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.

Evropská komise se chce do konce roku 2027 zbavit dovozu ruského plynu. Pokud ale Turecko nepřistoupí na evropské požadavky, tak může pro Moskvu nechat otevřená zadní vrátka. Dohledat původ plynu je totiž bez spolupráce státních orgánů velmi složité, upozorňují experti. Ankara však za svou spolupráci s EK může požadovat ústupky, například v podobě oživení diplomatických vztahů.

Lídři Arménie a Ázerbájdžánu se v pátek v Bílém domě zavázali, že ukončí dlouholetý konflikt obou zemí. Kromě budoucí mírové smlouvy předpokládá podepsané memorandum také to, že si Američané pronajmou dopravní trasu vedoucí přes Arménii a spojující Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan. Právě tento bod by mohl v případě realizace výrazně ovlivnit mocenskou rovnováhu v regionu. Zatímco na straně vítězů by byly USA a Turecko, pozice Ruska a Íránu v oblasti by dál oslabila.

V centrální části provincie Çanakkale na západě Turecka vypukl další lesní požár. Plameny se kvůli silnému větru rychle šiří. Lidé v ohrožených oblastech byli evakuováni po moři i po souši, informuje s odvoláním na místní úřady agentura DPA. Předešlý požár ve stejné oblasti hasiči dostali pod kontrolu minulý pátek.

Zemětřesení, které v neděli večer zasáhlo tureckou provincii Balikesir, má jednu oběť. Zranění utrpělo dalších 29 lidí, uvedl tamní ministr vnitra Ali Yerlikaya. Otřesy o síle asi 6,1 stupně zasáhly region kolem 19:00, uvádí seismologické ústavy v Evropě. Podle informací tureckého resortu vnitra se vlivem otřesů zřítilo šestnáct budov. V celém Turecku je nyní prostřednictvím cestovatelského systému Drozd registrováno téměř 2,7 tisíce Čechů, uvedlo tuzemské ministerstvo zahraničí.

Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

V Česku byl letošní červenec často ve znamení oblačného, deštivějšího a nepříliš teplého počasí, přesto jako celek skončil teplotně průměrný. V mnoha částech světa ale byla situace výrazně odlišná. Ať už se jednalo o severní Evropu nebo východ Středomoří, kde byla překonána absolutní maxima v Turecku či Kosovu. Mimořádně teplé počasí ale už od konce jara panuje ve východní Asii, přičemž nejvíc zasaženou zemí je Japonsko.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Severní Makedonie, Řecko, Turecko, Albánie, Bulharsko nebo Portugalsko, to jsou hlavní země, kde hasiči aktuálně bojují s požáry. V postižených státech zasahují v rámci evropské spolupráce i stovky zahraničních hasičů, včetně českých. Česko má tak v Řecku už dva týdny 22 hasičů, nyní se poprvé vystřídali, působit zde mají do 15. srpna. V Severní Makedonii od čtvrtka působí sedmičlenný tým s vrtulníkem, podobný kontingent pomáhá i v Bulharsku, kde Češi společně se Slováky, Rumuny, Francouzi a Maďary zasahují v horské oblasti Pirin. Pro tyto země není stanoven pevný termín ukončení misí. Albánské a turecké úřady už v souvislosti se vznikem ohňů zatkly desítky lidí.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.