Silnice umějí zahrát Beethovena i Happy Birthday

Každý řidič, který vjede na dálnici vedoucí do města Fudžajra ve Spojených arabských emirátech, může zahrát Beethovenovu Devátou symfonii. Umožňuje to nově tamní vodorovné dopravní značení. Akustický efekt vyluzuje jinde ve světě i úryvky z Mozarta, anime seriálu i ruskou zlidovělou písničku.

Tóny z Deváté symfonie lze přesněji slyšet v délce téměř kilometru a půl na dálnici E84, v pravém pruhu do Fudžajry. Hudbu vytváří speciální drážky vozovky v kombinaci s rychle se otáčející pneumatikou auta. Ideální rychlost, aby melodie zněla přesně, je prý kolem sto kilometrů za hodinu.

„Hrající“ silniční značení vzniklo ve spolupráci místních úřadů a Akademie výtvarného umění ve Fudžajře, hlavním městě stejnojmenného emirátu na břehu Ománského zálivu. Ředitel akademie Ali Obaid Al Hefaiti věří, že „hudební silnice“ pomůže k šíření umění do běžného života.

Devátou symfonii složil německý komponista Ludwig van Beethoven jako svou poslední dokončenou před dvěma sty lety a patří k nejznámějším z děl klasické hudby. Rukopis symfonie byl v roce 2001 jako vůbec první notový záznam zařazen do programu Paměť světa, který založilo UNESCO na ochranu světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech.

Řidiči na E84 si mohou nechat z Deváté symfonie zahrát její nejznámější část, tedy závěrečnou Ódu na radost, mimo jiné hymnu Evropské unie. Al Hefaiti se domnívá, že jde o první takové ozvláštnění silniční bezpečnosti v arabských zemích. Volbu evropského skladatele přelomu osmnáctého a devatenáctého století vysvětlil tím, že své studenty vždy povzbuzuje k poznávání různých kultur.

Silniční atrakce vzbudila zájem a podle agentury AP řidiči při příjezdu do města zpomalují, aby si mohli hrající pásy vyzkoušet – ať už pro radost, jak slibuje slavná óda, nebo pro sociální sítě.

První v Dánsku

Ve světě se silnice poprvé „rozezpívala“ v polovině devadesátých let v Dánsku. Ve vesnici Gylling dva dánští umělci vytvořili, jak ho sami nazvali, „asfaltofon“. Hrál zatím jen arpeggio, tedy rozložený akord.

Z evropských silnic „zpívají“ ještě třeba ty maďarské. Vodicí čáry tam upozorní řidiče kupříkladu zhruba půlminutovým úryvkem z písně 67-es út (Silnice 67), a to na památku zesnulého zpěváka Lászlóa Bódiho.

Nápad na silniční povrch, který hraje hudbu, se docela zalíbil Japoncům, a v roce 2007 ho rozvinuli. Šlo prý o dílo náhody. Dělník totiž buldozerem jednou vyhloubil do silnice jisté zářezy, a když přes ně pak přejel, zjistil, že vytvářejí rozmanité tóny. Myšlenku poté dotáhl tým z ústavu průmyslového výzkumu na ostrově Hokkaidó. Vyvinul systém drážek vyrytých v určitých odstupech do povrchu silnice. V závislosti na tom, jak jsou tyto rýhy od sebe vzdálené, produkuje automobil pohybující se přes ně řadu vysokých či nízkých tónů, jež se skládají v požadovanou melodii.

Optimální rychlost pro dosažení správné melodie, mimo jiné japonského popového hitu, bylo tenkrát čtyřicet pět kilometrů za hodinu, a ani tak podle svědků nebylo vždy snadné kýženého tónu dosáhnout. „Musíte mít opravdu dobře zavřená okénka. Když pojedete příliš rychle, bude to znít jako zrychlené přehrávání, zatímco jízda kolem dvaceti kilometrů za hodinu zase znamená přehrávání zpomalené, z něhož se vám dělá skoro špatně,“ napsal jeden japonský blogger.

Podle informace z roku 2023 existuje v Japonsku na tři desítky hudebních silnic, hraje na nich třeba melodie z populární anime televizní série Šinseiki Evangelion, ovšem není třeba najíždět na vodicí čáry, „hraje“ přímo asfalt, a jde tedy spíš o turistickou atrakci.

V Indonésii naopak zpívající silnici postavili zejména z bezpečnostních důvodů, aby přitáhli pozornost řidičů a snížili nehodovost. Volba melodie v tomto kontextu působí trochu zvláštně – zpoza kol auta je možné slyšet narozeninový popěvek Happy Birthday To You.

Někdy píseň opotřebením už drhne

Ve Spojených státech vznikla první „hudební silnice“ v Lancasteru v roce 2008, vyhrávala část Rossiniho opery Vilém Tell. O šest let později se pod koly rozezněla i slavná Route 66 v úseku Tijeras v Novém Mexiku, aby projíždějící nabádala k dodržování správné rychlosti. Obnovení silnice není kvůli velké nákladnosti v plánu, tedy vlastenecká píseň America the Beautiful už čím dál tím víc drhne.

Novinkou je zpívající asfalt v Turecku – upozornění na blížící se krajnici ozvláštňuje Mozartovým Tureckým pochodem. Ministr dopravy Abdulkadir Uraloglu doporučuje k ideálnímu hudebnímu zážitku dodržovat rychlost kolem sto kilometrů v hodině. A vysvětlil, že pro umístění „hudebního“ dopravního značení jsou nejvhodnější silnice, kde není hustý provoz kamionů, ty totiž speciální povrch rychleji opotřebují.

Na ruských silnicích na bezpečnou jízdu upozorní Kalinka. Píseň dlouho považovaná za lidovou, ale ve skutečnosti napsaná hudebním skladatelem a literátem Ivanem Larionovem koncem devatenáctého století, je popularitou srovnatelná s Kaťušou. Po světě ji mimo jiné šířil soubor Alexandrovci.

Ne všichni jsou z tónů vyluzovaných silnicí nadšeni. V Nizozemsku museli speciální bezpečnostní pás odstranit, obyvatelé blízké vesnice si totiž stěžovali, že je neustálé vyhrávání přivádí k šílenství. Zvláště když si řidiči zkouší „přehrát“ hymnu provincie Frísko zrychleně. Úřady tak silniční produkci ukončily vzápětí po oficiálním otevření.

V Česku vodicí čáry zatím nic konkrétního „nezpívají“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...