Miroslav Kalousek strana 5 z 5

Vláda se snaží kompenzovat firmám náklady, ušlý zisk či škodu způsobenou pandemií koronaviru však uhradit nemůže. V Událostech, komentářích to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Opozice ale vládu kritizuje. Podle Radima Fialy (SPD) nejsou úlevy dostatečné, Miroslav Kalousek (TOP 09) míní, že stát nejednal s firmami na rovinu.

Státní hmotné rezervy by měly mít zásobu až na dva měsíce boje s pandemií. Původně přitom resort průmyslu vládě předložil návrh, který počítal s měsíční zásobou za více než dvě miliardy. Kabinet bod naposledy přerušil, v pondělí by ministři v projednávání měli pokračovat.

Až stoprocentní podíl v letecké společnosti Smartwings by podle ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) mohl koupit český stát. Pomoci by tak letecké společnosti měl s dopady koronavirové krize. Rozhodnout se podle Havlíčka musí do konce června. O nákupu podílu ve společnosti bude jednat vláda. Rezervovaně se ale k výroku ministra Havlíčka vyjádřil místopředseda koaličních sociálních demokratů Roman Onderka. Za záchranou firmy může podle něj být zájem vlastníků Smartwings. Mluvčí společnosti uvedla, že firma snahu státu o podporu vítá, doufá ale také ve věcnou debatu.

Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek znovu přerušil projednávání návrhu na zavedení digitální daně. Vrátí se k němu na začátku června. Do té doby se má hledat kompromis nejen napříč politickým spektrem, ale i v samotné vládní koalici. Zatímco sociální demokraté chtějí, aby daň platila ještě letos, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosazuje začátek příštího roku. S výnosem dvou miliard z nové daně přitom státní kasa už na tento rok počítala.

Rodiče, kteří neposlali děti do školy, budou nejspíše dostávat ošetřovné až do konce nynějšího školního roku. Návrh na prodloužení vyplácení ošetřovného schválila Poslanecká sněmovna. Šlo o „přílepek“ k novele, která umožní odložit sociální odvody – i ta nyní míří do Senátu. Poslanci na mimořádné schůzi také schválili vládní žádost o prodloužení lhůt na přípravu státního rozpočtu, nedošlo naopak na původně navrženou změnu zákona o veřejných zakázkách, kterou poslanci vyřadili z programu.

Hranice s Rakouskem a Slovenskem by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohly otevřít 8. nebo 15. června. Řekl to v rozhovoru pro Blesk. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) následně sdělil, že příští týden bude jednat se zástupci obou těchto zemí o harmonogramu pro otevření hranic. Počet vyléčených z koronavirové nákazy v Česku překročil 5 tisíc, uzdravily se už tři pětiny lidí s nemocí covid-19.

Opoziční strany by mohly podpořit změnu zákona o bezpečnosti České republiky, vláda ale musí počítat s tím, že jeho příprava a schvalování potrvá nejméně několik měsíců. K zákonu, který by na přechodnou dobu do schválení potřebné ústavní změny dal větší pravomoci ministru zdravotnictví, jsou přitom někteří opoziční politici zdrženlivější. Další se však obávají, co přijde se skončením nouzového stavu od 18. května. O legislativních změnách v době doznívající krize diskutovali v Událostech, komentářích poslanci Ondřej Veselý (ČSSD), Radim Fiala (SPD) a Miroslav Kalousek (TOP 09).

Okresní soud Praha-západ se musí zabývat žalobou poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho výrokům ve sněmovně. Nejvyšší soud (NS) vyhověl poslancovu dovolání, ten rozhodnutí uvítal. „Jsem rád, že to může začít, trvalo to dva roky, ale kdo si počká, ten se dočká,“ řekl. Babišovo vyjádření zatím není k dispozici.

Stát se bude podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) snažit „zahnat“ nastupující krizi udržením fungující ekonomiky. Zatím je připraven zaručit se za půl bilionu korun, do konce roku ale záruky mohou dosáhnout až 900 miliard. Podle předsedy poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska však v současnosti postupuje vláda tak, že velké množství živnostníků bude muset zavřít, protože nebude mít na splácení svých fixních nákladů. Vládní Pětadvacítka na tom nic nemění, míní Kalousek. Havlíček s Kalouskem a také předsedou sněmovního hospodářského výboru Radimem Fialou (SPD) diskutovali o budoucnosti české ekonomiky v Událostech, komentářích.

Poslanci ve středu jednali o vládních návrzích, které mají zmírnit krizi způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru. Schválili rozšíření možností centrální banky obchodovat na volném trhu, změnili i pravidla pro poskytování úvěrů a zvýšili strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Nájemníci bez příjmů budou načas chráněni před výpovědí z bytů. Také firmy s uzavřenými provozy mají získat nárok na odklad nájmu. Policisté i strážníci zřejmě budou moci pokutovat až 10 tisíci korunami lidi, kteří budou porušovat opatření proti šíření nemoci.

Koronavirus i související opatření se podepisují na výkonu ekonomiky. V případě českého hospodářství by pokles mohl letos dosáhnout deseti procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Podle ministra průmyslu a obchodu a šéfa resortu dopravy Karla Havlíčka (za ANO) je ale na seriózní odhady vývoje brzy.

Vláda vyhlásila na 30 dnů kvůli výskytu koronaviru nouzový stav na celém území Česka. Platí od čtvrteční 14. hodiny. Důvodem je ohrožení zdraví obyvatel. Na tiskové konferenci to po mimořádném zasedání vlády řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet také rozhodl o zpřísnění opatření.

Stát nebude kvůli novému koronaviru omezovat hromadné akce, rozhodla Bezpečnostní rada státu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). K omezování shromáždění podle něj není důvod, nákaza se nerozšiřuje. Všechny akce a shromáždění nad pět tisíc lidí budou ale pořadatelé podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) muset hlásit krajským hygienickým stanicím, aby posoudily riziko. Ve středu se také v Praze setkali premiéři zemí V4.

Sněmovna rozhodla o tom, že tresty za týrání zvířat a za provozování takzvaných množíren budou přísnější. Přistoupila tak na senátní úpravy novely. Poslaneckou předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) také zákonodárcům vysvětloval opatření proti šíření koronaviru a ujistil je, že žádné epidemii Česká republika nečelí.

Ruský podnikatel Alexej Torubarov se vrátil do Česka. Před sedmi lety ho za dramatických okolností odvezli ruští policisté do vlasti, kde ho podle jeho slov mučili. Z Ruska proto uprchl a azyl dostal v Maďarsku. Původně o něj přitom Torubarov usiloval i v Česku: než o něm rozhodly úřady, tehdejší ministr Pavel Blažek (ODS) protiprávně povolil jeho vydání do Moskvy. Zabránit tomu chtěl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který před letadlo s podnikatelem nechal přistavit cisternu. O mučení, útěku přes ostnatý drát a také o tom, jak přišel o podniky v Rusku, mluvil Torubarov s Reportérem ČT Ondřejem Golisem.

Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Námitky proti částem zákona jsou podle soudce zpravodaje Jana Filipa nedůvodné, legislativa je dostatečně obecná a kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) limituje tisíce dalších veřejných činitelů. Babiš zdůraznil, že zákon respektuje, považuje ho ale za absurdní.

Důchodci zřejmě v příštím roce znovu dostanou přidáno víc, než přikazuje zákon. Česká televize zjistila, že vyšší než zákonný růst důchodů totiž podporuje jak ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), tak i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle nových propočtů ministerstev práce a sociálních věcí a financí musí stát v roce 2021 přidat minimálně 750 korun měsíčně. Průměrný měsíční důchod tak v lednu vzroste na víc než 15 200 korun.

Ačkoliv ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítá, aby se sazby daně z přidané hodnoty u prodeje piva ještě nějak měnily, sociální demokraté s hnutím ANO chtějí o úpravě legislativy mluvit na zasedání koaliční rady. Poslanec ČSSD Václav Votava navrhuje, aby snížená desetiprocentní sazba platila i na lahvové pivo v restauracích. Schillerové chce představit analýzu, která přichází s různými doporučeními.

Dobře řídit „těžké“ ministerstvo obchodu a průmyslu a zároveň ministerstvo dopravy je vyloučené. V pořadu Události, komentáře tak hodnotil šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek novou roli Karla Havlíčka (za ANO). Ten nahradil ve funkci Vladimíra Kremlíka (za ANO), jenž byl odvolán kvůli zakázce k elektronickým dálničním známkám. Havlíček trvá na tom, že více funkcí zvládne i díky restrukturalizaci. S Kalouskem se shodli, že do budoucna by díky slučování více resortů mohlo vzniknout ministerstvo hospodářství.

Česká národní banka možná získá zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Předpokládá to vládní novela zákona o ČNB, kterou v pátečním úvodním kole navzdory odporu části opozice podpořila sněmovna. Předlohu nyní projedná rozpočtový výbor. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná.

Debatu o zrušení superhrubé mzdy vládní koalice v úterý odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok. ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vrátí zřejmě na jaře. Koalice však podpořila návrh ministryně na zavedení stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak mohl dostávat peníze na stravu přímo – současný režim (závodní stravování, papírové stravenky) by ale fungoval dál. Koalice se také shodla, že zálohové výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky. Maximálně dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně.

Státní rozpočet skončil za loňský rok s deficitem 28,5 miliardy korun, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválený schodek činil 40 miliard. Dosažený výsledek je nejhorší za poslední čtyři roky, nebo, jak řekla v pátek ministryně, čtvrtý nejlepší za dvacet let.

Česko zatím nezavede převratnou změnu v placení DPH zvanou reverse charge, řekl České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Náš stát si přitom po dlouhých a složitých jednáních vymohl u Evropské unie výjimku na její plošné zavedení. Nově by tak měl DPH přiznávat a odvádět místo prodávajícího kupující. Výjimka ale platí jen do poloviny roku 2022. To je podle premiéra příliš krátký čas, bude proto usilovat o její prodloužení.

Vláda a koaliční poslanci v otázce bruselského auditu premiéra Andreje Babiše (ANO) hájí Babišovy privátní finanční zájmy na místo toho, aby hájili zájmy českých občanů. V Událostech, komentářích to prohlásil Miroslav Kalousek z TOP 09. Auditem se v úterý zabýval i kontrolní výbor sněmovny, podle jeho předsedy Romana Kubíčka ale Babiš ve střetu zájmů není. Média s odkazem na informace z Bruselu tvrdí opak.