Pravicová opozice ve čtvrtek ve sněmovně s pomocí SPD prosadila povinnost pro ministerstvo zdravotnictví zpracovat do konce července systém pandemických stupňů pohotovosti. Poslanci naopak neschválili vznik vyšetřovací komise k nákupu ochranných pomůcek, neprošlo ani poděkovaní Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v době pandemie koronaviru. Poslanci nepodpořili ani finanční pomoc pro lidi, kteří pracují na dohodu.
Vyšetřovací komise k nákupu ochranných pomůcek nevznikne, sněmovna odmítla i poděkování Tchaj-wanu
Vedle vládních ANO a ČSSD nepodpořili vznik vyšetřovací komise ani komunisté, kteří kabinet v dolní komoře tolerují, a část poslanců hnutí SPD. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová za navrhovatele připomněla, že stát nakupoval pomůcky za miliardy. „Je v zájmu sněmovny zkontrolovat vládu, zda s penězi zacházela správně,“ zdůraznila.
Proti vzniku komise vystoupil za vládu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Ve vyšetřovací komisi se povede politický souboj. A ten já odmítám,“ řekl. Argumentoval také prověrkou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která už začala. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka poznamenal, že vyšetřovací komise dosud většinou nic nedokázaly.
Podle Leo Luzara (KSČM) by měl svou práci nejprve dokončit právě NKÚ. Práce vyšetřovací komise by podle něj mohla být s prověrkou v kolizi. Šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek mu ale vzkázal, že když jsou komunisté proti zřízení komise, nemají si aspoň vymýšlet falešné argumenty.
Zdůvodnění návrhu na vznik komise poukazuje například na vysoké ceny, nekvalitní ochranné pomůcky nebo výrobky s neplatnými certifikáty. Pro zřízení komise hlasovalo padesát ze 121 přítomných poslanců.
Lidé, kteří pracují na dohody, se pomoci nedočkají
Opozice ve sněmovně neprosadila výzvu vládě, aby připravila finanční podporu lidem, kteří pracují na dohody o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ).
„Je adekvátní odhadovat, že zhruba 150 tisíc dohodářů, kteří platili pojistné a z velké části byli krizí postiženi, byli necháni na holičkách,“ uvedla pirátská poslankyně Olga Richterová. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) to odmítla.
Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková poukazovala na to, že většina lidí pracujících na dohody má i jiné příjmy, zásadní výpadek postihl podle ní asi 10 tisíc z nich. „Mohou samozřejmě požádat o podporu v nezaměstnanosti, nebo mimořádnou okamžitou pomoc, pravidelné dávky hmotné nouze státní sociální podpory,“ uvedla. Na dohody pracuje v Česku asi 220 tisíc lidí.
Dolní komora nevyhověla ani požadavku, aby vláda do konce června vyplatila odměnu medikům, kteří pomáhali ve zdravotnických zařízeních. Podporu sněmovny nezískala ani žádost, aby vláda do konce srpna připravila a začala realizovat investiční seznam pro modernizaci zdravotnických zařízení.
Tchaj-wanu se děkovat nebude
Neprošel ani návrh ODS, aby mohla sněmovna oficiálně poděkovat Tchaj-wanu za bezplatnou humanitární pomoc v podobě ochranných pomůcek. Proti byli poslanci vládní koalice, SPD a KSČM. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura vytkl šéfovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO), že toto usnesení nepodpořil, i když se s přijatou pomocí nechal vyfotografovat.
Vondráček uvedl, že představitelům Tchaj-wanu za pomoc poděkoval osobně. „Taky nemusíme hlasovat úplně o všem, některé věci jsou samozřejmé,“ zdůvodnil svůj postoj. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že bylo poděkováno všem zemím, které pomoc poskytly. „Je v pořádku, a děkuji vládě, že poděkovala, ale my jsme chtěli poděkovat jako Poslanecká sněmovna,“ řekl Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Sněmovna si vyžádala plány proti další vlně pandemie
Pravicová opozice s pomocí SPD si prosadila povinnost pro ministerstvo zdravotnictví zpracovat do konce července systém pandemických stupňů pohotovosti. Do konce září má také aktualizovat typový pandemický plán a v případě druhé vlny epidemie koronaviru podle něj postupovat. Zároveň si opozice od vlády vyžádala jednou za tři měsíce informaci, jaká opatření kabinet připravuje.
Sněmovna apelovala na vládu, aby informace poskytovala v zákonných lhůtách srozumitelně a věcně. Ministerstvo zdravotnictví by podle rozhodnutí sněmovny mělo do konce června dopracovat projekt takzvané chytré karantény a představit strategii testování pro případ druhé vlny pandemie koronaviru.
Lidovcům se nepovedlo získat většinu členů dolní komory pro požadavek, aby vláda pro případ druhé vlny epidemie zajistila nákupy a distribuci ochranných pomůcek a dezinfekce prostřednictvím ministerstva vnitra a Správy státních hmotných rezerv.
Plán by měl mít i resort školství
SPD naopak uspěla s návrhem, aby ministerstvo školství do konce srpna připravilo pro školy krizový plán postupů a opatření v souvislosti s koronavirem. Plán má přesně rozlišit, která opatření jsou doporučení a která jsou právně závazná. Ve stejném termínu má ministerstvo zpracovat a zveřejnit plán komplexní podpory pro distanční výuku na školách a scénář fungování škol pro případ druhé vlny epidemie.
„Účast ministrů by měla být samozřejmost a u tak závažné věci, jako je inventura, hodnocení toho, co se povedlo a nepovedlo, co nás čeká, jak jsme připraveni a jak jsme se s tím vyrovnali, u tak závažné věci by tu měla být většina vlády. To je něco, co já považuji za závažné. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, má se tady zpovídat, ne opozici, ale nám poslancům jako celku a občanům. Je to přirozený prostor, kde ta debata má probíhat,“ stěžoval si šéf ODS Petr Fiala. Dle něj jde o neúctu k Poslanecké sněmovně.
Opozice zkritizovala nepřítomnost premiéra
Na samý začátek jednání se kromě ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nedostavil žádný člen vlády, předseda České pirátské strany Ivan Bartoš řekl, že to považuje za ostudné.
Poslankyně Věra Procházková (ANO) narozdíl od opozičních politiků uvedla, že jí nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na schůzi vůbec nevadí. „Nevadí mi to, protože je v Karlovarském kraji, kde řeší Sokolovskou uhelnou, která bude propouštět na základě emisních povolenek minimálně tisíc lidí. Tady dnes hovoříme o věcech, které už jsou tisíckrát probírané, premiér už mockrát svůj názor řekl. Já jsem radši, když řeší něco tam, kde je to opravdu vážné a nutné,“ řekla.
Bartoš kritizoval údajně předražený nákup pomůcek
Opozice pokračovala v kritizování postupu vlády při pandemii koronaviru. Vláda podle Bartoše postupovala nesystematicky a měla by ze svých kroků vyvodit poučení pro případnou druhou vlnu epidemie koronaviru. Pomoci by jí v tom měla právě sněmovní debata. Podle šéfa Pirátů by nemělo už být možné, aby ministerstvo zdravotnictví nakupovalo zdravotnické prostředky šestkrát dráž než ministerstvo vnitra. Bartoš také uvedl, že vláda některé opoziční návrhy zprvu odmítla, aby je s několikatýdenním zpožděním vzala za své a prosadila.
Poslanec ODS Pavel Žáček kritizoval projekt takzvané chytré karantény, který má umožnit odhalení, od koho se jednotliví lidé nakazili. Podle poslance byl projekt připravován nekoordinovaně a je poznamenán snahou propojit různorodé informační systémy. Žáček se obává, že není dostatečně zajištěno, že poskytnuté osobní údaje nebudou zneužity ke komerčním účelům.
Poslanec ODS Petr Beitl vyzval vládu, aby realizovala nákupy ochranných pomůcek před možnou druhou vlnou epidemie. „Prosím, dělejte ty nákupy a plňte ty sklady tak, aby se aspoň část zboží dostala do regionů na polikliniky, do ambulancí a lékaři nemuseli rukavice shánět jako za komunistů před Vánocemi banány,“ uvedl Beitl.
Sněmovna by podle Terezy Hyťhové (SPD) měla vyzvat vládu, aby ministerstvo školství do konce srpna připravilo pro školy krizový manuál, v němž by stanovilo jednak dopručující a jednak právně závazná opatření pro případ další epidemie.
„Situace se hodnotí, jako kdybychom byli v nějakém vakuu. Jako bychom byli jediní, kdo dělali nějaké omezení, zavírali restaurace, školy a tak dále,“ bránil vládní kroky ministr zdravotnictví Vojtěch. Připomněl, že i „mnohem vyspělejší demokracie“ na západ od našich hranic přijímaly restriktivní opatření.
„Restrikce postupně rozvolňujeme, držíme termíny a jasně je komunikujeme,“ dodal Vojtěch ve svém projevu. Uznal ale, že na úvod krize byla komunikace ministerstev k opatřením chaotičtější. Vyzval však, aby lidé brali situaci pořád vážně. „Obezřetnost je stále namístě. Za včerejšek máme nárůst 84 nových případů. Poměrně výrazný nárůst, 29 případů, je v Praze, kde sledujeme komunitní šíření nemoci v rámci jednotlivých městských částí, je to poměrně složitá situace, kterou musíme sledovat,“ dodal.
Přišla i slova chvály
Poslanec Radim Fiala (SPD) se naopak rozhodl vládu za některé kroky pochválit. Poukázal na to, že v jiných zemích Západu vlády zavedly bezpečnostní opatření pozdě a pandemie tam dopadla mnohem hůře než v Česku. Na druhou stranu vládě vytkl nepřipravenost, co se týče ekonomických kroků. Podle něj vláda zvolila nešťastný, administrativní a byrokratický způsob pomoci společnosti.
Koronavirová krize prý ukázala nepřipravenost Česka na jakýkoli stav, jako je pandemie. Ke snaze pravice o ustavení vyšetřovací komise pro nákup ochranných pomůcek Fiala uvedl, že se na těchto komisích odehrávají spíše slovní přestřelky mezi koalicí a opozicí. Nákup pomůcek by měl proto prověřit Nejvyšší kontrolní úřad.
„V základní věci jsme neselhali,“ hájil Zaorálek rozhodnutí vlády omezit volný pohyb lidí a uzavřít školy a další veřejné prostory včetně stravovacích zařízení. Podle ministra bylo jasné, že přijímání opatření nebude dokonalé. Bylo ale nutné „zabránit všemi prostředky tomu, aby se virus šířil“, uvedl Zaorálek. Podle něj vláda dala na rady odborníků, rozhodnutí byla učiněna správně a „měli jsme i trochu štěstí“.
Schillerová: Ochránili jsme zdraví občanů
Zaorálek připustil, že přijatá opatření měla tvrdý dopad na ekonomiku, která se bude vzpamatovávat pozvolna.
„Já bych ráda řekla, a to si neštěžuji, ani se nelituji, že vláda byla v naprosto bezprecedentní situaci. Ze dne na den jsme byli představeni před nějtěžsí rozhodnutí v životě, a to, že jsme omezili osobní svobody a osobní práva občanů,“ řekla na obhajobu vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dle ní nemělo rozhodnutí v dějinách Česka obdoby.
Připomněla také, že když vláda dělala první nepopulární rozhodnutí, tak bylo ministru Vojtěchovi na setkání ministrů zdravotnictví v Bruselu velmi vytýkano, jaké kroky Česko dělá. „Udělali jsme to, co jsme považovali za nejlepší, a ochránili jsme zdraví našich občanů a zbytek hodnocení nechám na historii,“ dodala ministryně.