Podle nové studie se zdá, že uzavření škol nemá významný vliv na šíření infekcí během epidemie koronavirů, jako je například COVID-19. U mladších ročníků se totiž neprojevují agresivně. Restart vzdělávacích systémů bude naopak klíčový pro to, jak se obnoví chod společnosti po rozvolnění těch nejpřísnějších omezení.
Metastudie zveřejněná na začátku dubna v odborném časopise The Lancet Child & Adolescent Health je první studií, která se zaměřuje na důkazy a údaje o přínosech uzavření škol a dalších intervencí v oblasti sociální distancování školy při epidemiích SARS, MERS a COVID-19.
Mezinárodní výzkumný tým přezkoumal dvě desítky studií, které se věnovaly opatřením při epidemiím těchto tří koronavirových nemocí. Údaje shromážděné z doby epidemie SARS příliš nepodporovaly smysl uzavření škol; jeden z článků ukázal, že uzavření školy (pokud jde o izolované opatření) může snížit celkové množství úmrtí pouze asi o dvě až čtyři procenta.
- Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků.
- Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů.
- Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.
Malý účinek zavřených škol
Studie zdůrazňuje, že údaje z epidemií chřipky, které vykazují výhody uzavření školy – a podle nichž se řada epidemiologů řídí – nelze použít na koronaviry. Odstávka učeben má totiž pouze malé účinky právě u infekcí s vysokým reprodukčním číslem, jako je COVID-19, kde děti nejsou hlavním přenašečem infekce.
Profesor Russell Viner, hlavní autor výzkumu, uvedl: „Z předchozích studií víme, že uzavření škol má pravděpodobně největší dopad, pokud má virus nízkou přenositelnost a útočí zejména na děti. To je ale pravý opak COVIDu-19“.
„Údaje o přínosu uzavření škol při propuknutí epidemie COVID-19 jsou omezené. Ale to, co víme, ukazuje, že jejich dopad bude pravděpodobně jen malý ve srovnání s jinými opatřeními na kontrolu infekce, jako je izolace případů. Je účinný pouze tehdy, když jsou uplatněna i jiná opatření na společenskou izolaci,“ dodal vědec.
Podle Vinera jsou náklady na přerušené vzdělávání vysoké; dochází k narušení výuky a vědec se obává, že to může mít dopad na psychiku žáků i rodinné finance, pokud rodiče musí s potomky zůstávat doma. Nejhorší dopad mají tato opatření podle vědce zejména na děti ze sociálně vyloučených skupin.
„Vzhledem k tomu, že téměř devadesát procent studentů na celém světě (tedy více než miliarda a půl mladých lidí) je teď mimo školu, je nutně zapotřebí více údajů a robustních modelových studií, které nám pomohou zjistit, jak mohou země včas zajistit bezpečný návrat studentů ke vzdělání,“ zdůrazňuje vědec.
Školy bez žáků
V době, kdy byla studie dokončena, tedy 18. března 2020, už došlo k uzavření škol ve 107 zemích světa; důvodem byla právě obava z rychlého šíření nemoci. Výsledky metastudie ale na základě dat z šíření nemoci SARS v Číně, Hongkongu a Singapuru naznačují, že tah národních vlád ke kontrole epidemie nepřispěl.
„Politici si musí být vědomi toho, jak nejasné jsou důkazy, když uvažují o uzavření školy pro COVID-19,“ dodává profesor Viner a upozorňuje, že nyní je třeba se ptát, kdy a jak vzdělávací ústavy znovu otevřít.
Mezi pravidly, která vědec zvažuje jako možná a účinná, jsou například zavírání dětských hřišť, udržování studentů ve stálých skupinách či třídách, větší odstupy mezi studenty ve třídách a případně i zkrácení školního týdne.
