Řecko zahájí turistickou sezonu v polovině června, Španělsko zavádí roušky

Od 15. června budou moci v Řecku otevřít všechny hotely, včetně sezonních. Už od 1. června se mají v zemi otevřít hotely s celoročním provozem, které byly od března zavřené kvůli pandemii.

Premiér Mitsotakis ve středu v televizním projevu oznámil, že návštěvníci budou podrobováni testům na koronavirus. Podle deníku Kathimerini budou zdravotníci provádět testy na koronavirus na letištích.   

Řecko začalo tento měsíc s uvolňováním karanténních opatření. V neděli se poprvé opět mohli věřící účastnit bohoslužeb, v pondělí se otevřely archeologické památky a příští týden mohou začít opět fungovat restaurace, kavárny a bary. Na 15. června vláda naplánovala také otevření muzeí.

Španělsko zavádí roušky

Španělská vláda nařídila povinné nošení roušek pro všechny lidi starší šesti let. Týká se to hlavně vnitřních veřejných prostor. V případě vnějších Španělé musejí mít roušku jenom tehdy, pokud nebude možné udržet si od ostatních aspoň dvoumetrový odstup.

Španělsko je co do počtu nakažených třetí nejpostiženější zemí na světě – koronavirem se tam infikovalo přes 232 tisíc lidí a zemřelo téměř 28 tisíc. Do úterka se tři dny po sobě počet nově zemřelých za 24 hodin udržoval pod sto, v úterý úřady nahlásily 83 mrtvých.

Země začala uvolňovat omezení přijatá kvůli epidemii, ale postupuje podle epidemiologické situace. V Madridu i Barceloně mnoho omezení stále platí. Pokud se situace nezhorší, mělo by být uvolňování do konce června ukončeno.

Parlament nouzový stav prodloužil do 7. června

Španělští poslanci ve středu těsně schválili páté prodloužení nouzového stavu, který byl v zemi vyhlášen kvůli pandemii covidu-19 v polovině března. Dolní komora parlamentu schválila už páté prodloužení nouzového stavu, které ale prošlo jen velmi těsně.

Pro hlasovalo 177 poslanců, proti jich bylo 162 a 11 poslanců se zdrželo. Většina opět hlasovala na dálku. Podle televize RTVE ale bude zřejmě vláda chtít žádat další prodloužení, protože původně zvažovala prodloužení až do 27. června, nakonec ale lhůtu zkrátila, aby dostala dost hlasů pro svůj návrh.

Francie chce reformovat zdravotnictví, mělo by lépe zvládat krize

Francouzský systém zdravotnictví projde hlubokou reformou, která by ho měla učinit odolnějším v době krizí. Po zasedání tamní vlády to oznámil ministr zdravotnictví Olivier Véran. Po kritice spojené se zvládáním koronavirové epidemie přiznal, že současné zdravotnictví ve Francii trpí četnými nedostatky. 

V následujícím týdnu začnou v zemi rozhovory důležitých zdravotnických aktérů. Ti by si měli vyměnit zkušenosti a určit, co se v rámci systému musí změnit a co v něm lépe oceňovat. 

 „Učinili jsme správnou diagnózu, vydali jsme se správným směrem. Ale nebyli jsme ani dostatečně rychlí, ani dostatečně silní,“ řekl Véran s odkazem na vysoké počty nakažených a mrtvých během epidemie covidu-19.

Podle DPA vykázalo francouzské zdravotnictví citelné slabiny. Na začátku epidemie bylo v 67milionové zemi pouhých pět tisíc lůžek na jednotkách intenzivní péče. Jejich kapacita se musela značně zvýšit, aby se vážně nemocným mohlo dostat patřičné zdravotní péče. 

Německo se shodlo se sousedy na koordinaci otevírání hranic

Ministři zahraničí Německa a jeho sousedů se na středeční videokonferenci shodli, že při otevírání hranic je třeba koordinovaný postup. Po jednání představitelů deseti zemí to uvedl šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Ministři jsou podle něj zajedno v tom, že hranice by se měly v první fázi otvírat mezi zeměmi s podobnou epidemiologickou situací, která se pozitivně vyvíjí.

„S ostatními ministry jsme si potvrdili, že budeme postupovat maximálně zodpovědně, to znamená s přihlédnutím k doporučením Evropské komise i epidemiologické situaci v našich zemích,“ uvedl Petříček v tiskové zprávě. Pandemie koronaviru podle něj ukázala, jak potřebná je sousedská politika. Oživení Evropy je podle něj obtížně představitelné bez vzájemného porozumění a koordinace mezi státy. 

Z politických jednání v posledních dnech vyplynulo, že od 15. června by se mohly i pro turisty otevřít české hranice se sousedy s výjimkou Polska. Bez karanténních opatření či testu na covid-19 by se z těchto zemí mohlo cestovat také do Maďarska. Od 26. května chce Česko otevřít naprostou většinu hraničních přechodů. Ze stálých kontrol by se přešlo na namátkové a policie by působila dál od hranic.

Merkelová: Rozhodnutí o vládní pomoci Lufthanse padne brzy

Rozhodnutí o vládní pomoci německým aerolinkám Lufthansa padne v brzké době. Uvedla to kancléřka Angela Merkelová s tím, že kabinet na toto téma vede „intenzivní jednání“ se samotnou firmou i s Evropskou komisí. Bližší detaily k chystané dohodě nesdělila. Stejně jako mnoho dalších leteckých přepravců čelí i Lufthansa vážným potížím kvůli poklesu letecké dopravy v důsledku koronavirové pandemie.

„O Lufthanse vláda intenzivně jedná se společností i s Evropskou komisí. Zanedlouho lze očekávat rozhodnutí. Nemohu ale hovořit o detailech, když rozhovory probíhají,“ uvedla Merkelová.

Magazín Der Spiegel již dříve informoval, že byl dosažen kompromis ohledně způsobu, jakým stát do největší německé letecké společnosti vstoupí: měl by ve firmě obdržet 25procentní podíl plus jednu akcii a poskytl by společnosti potřebný kapitál. Stát by současně obsadil dvě křesla ve 20členné dozorčí radě. Celkem by vstup do firmy měl státní pokladnu přijít na devět miliard eur (246 miliard korun).

Slovensko se potýká s nejvyšší nezaměstnaností za tři roky

Míra nezaměstnanosti na Slovensku v dubnu, tedy už v době pandemie, vystoupila na 6,57 procenta, což je nejvyšší úroveň od léta 2017. V březnu dosáhla 5,19 procenta. Vyplývá to z údajů Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které na Slovensku řídí úřady práce. Země pokračuje v rozvolňování, otevírají se obchodní centra, kina či vnitřní prostory restaurací.

Rusko zaznamenalo dosud nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s koronavirem za jeden den, a to 135. Denní přírůstek uzdravených (9262) zároveň poprvé překročil počet nově nakažených (8764). Celkový počet infikovaých v zemi překročil tři sta tisíc, mrtvých evidují úřady necelé tři tisíce. Podle premiéra Michaila Mišustina se koronavirová situace v zemi stabilizuje, avšak zmírňování preventivních restrikcí musí být obezřetné.  

Slovinci dostanou příspěvek na dovolenou ve formě poukazů

Každý Slovinec dostane až 200 eur (asi 5500 korun) v poukazech, které bude možné uplatnit v místních ubytovacích a stravovacích zařízeních. Cílem je nastartování cestovního ruchu v zemi, která už oficiálně ohlásila konec epidemie způsobené koronavirem. 

„Chceme povzbudit naše spoluobčany, aby strávili přinejmenším pár dní v některé části vlasti, motivovat je, aby utratili trošku více peněz a při té příležitosti pomohli našemu cestovnímu ruchu,“ objasnil v televizi vládní poradce.

Zmíněné poukazy nebude možné vrátit a nechat si je proplatit. Použít je bude možné až do konce roku. Rodiny dostanou 50 eur (asi 1380 korun) na dítě. Tato nabídka od vlády je součástí balíku opatření na podporu slovinské ekonomiky. Návrh musí ještě schválit parlament. 

Unijní státy chtějí turistickou sezonu zachránit dohodami

Vzájemné dohody mezi jednotlivými státy Evropské unie by mohly být cestou pro záchranu letní turistické sezony. Podle chorvatského předsednictví EU to vyplynulo ze středeční videokonference unijních ministrů odpovědných za turistický ruch.

Zástupci vlád se dohodli, že se jejich země budou podílet na tvorbě interaktivní mapy s aktuálním vývojem nákazy a platnými omezeními kvůli koronaviru. Ministři diskutovali o doporučeních, která před týdnem vydala k hlavnímu turistickému období Evropská komise.

Státy by podle ní měly postupně otevírat s ohledem na vývoj nákazy hranice, přičemž nejprve by mělo dojít na oblasti se srovnatelně příznivou epidemickou situací. Brusel chce návrhem otevřít lidem cestu k letním dovoleným v zahraničí a zároveň pomoci strádajícímu turistickému průmyslu.

Ten vytváří přibližně desetinu hrubého domácího produktu EU a zaměstnává asi dvanáct procent lidí, avšak koronavirová omezení snížila v posledních dvou měsících jeho tržby na minimum. 

Pokud USA vyvinou vakcínu proti koronaviru, budou ji muset povinně poslat i do světa

Šéf amerického Národního ústavu zdraví (NIH) Francis Collins zmínil, že případná budoucí vakcína by měla být „veřejným světovým majetkem“. To už dříve navrhovali prezidenti Francie a Číny.

Collins se také vyslovil pro to, aby látka byla distribuována rovněž v Africe. „Pokud získáme vakcínu, která funguje, byl bych rád, pokud by byla k dispozici co nejrychleji právě tam a v Jižní Americe. Podívejte se, co se děje v Brazílii,“ řekl vědec. „Máme velkou zodpovědnost, jsme nejbohatší země na světě, nemůžeme se spokojit s tím, že se budeme starat jen o sebe, to by bylo hrozné,“ dodal.

NIH podporuje vývoj asi 14 očkovacích látek po celém světě, včetně výzkumu několika zahraničních laboratoří. Collins uznal, že se USA tímto způsobem snaží zajistit co nejrychlejší dostupnost případné budoucí vakcíny pro Američany nehledě na to, kde bude případně objevena. „Všichni mají právo zajistit si to, co zachrání jejich životy při pandemii, jako je tato,“ řekl.

Otázkou také zůstává, jaká bude cena budoucí vakcíny a jakým způsobem ji budou státy případně regulovat či hradit. Podle Collinse by se neměly úspěšné laboratoře snažit na očkovací látce zázračně zbohatnout, zároveň však podle něj bude nutné pokrýt náklady, které na vývoj látky vynaložily.