Ve Španělsku, které je třetí zemí s nejvyšším počtem obětí nemoci COVD-19, se virus šířil rychle, aniž by jej odhalili, obzvlášť mezi staršími lidmi. Podle odborníků, které oslovila agentura AFP, jsou důvody vysokého počtu obětí i způsob života Španělů a jejich blízké mezigenerační vazby.
Průměrná úmrtnost, silně rozšířená nákaza. Španělsko má sice více mrtvých na počet obyvatel než kterákoli jiná země s výjimkou Belgie, míra úmrtí u potvrzených případů nákazy je ale „jen“ 10,4 procenta, tedy nižší než v Itálii, Francii nebo Británii.
„Problémem je tu velikost epidemie, vysoký počet nakažených osob v okamžiku dosažení vrcholu epidemie,“ říká Fernando Rodríguez, profesor v oboru veřejného zdraví na Madridské autonomní univerzitě.
Víc potvrzených případů nákazy než Španělsko mají pouze Spojené státy. Počet potvrzených případů přitom závisí na množství provedených testů. Podle studie Katalánské polytechnické univerzity jsou ve Španělsku ve skutečnosti více než dva miliony infikovaných. Potvrzených případů je přitom zhruba 220 000.
Pozdní detekce
Než 14. března vstoupila v platnost karanténní opatření, „virus hodně koloval mimo záběr radaru“, říká Antoni Trilla, epidemiolog z barcelonské nemocnice Hospital Clínic.
„Během posledních únorových a prvních březnových týdnů bylo nádherné počasí a lidé byli v ulicích, hlava na hlavě,“ říká Fernando Rodríguez. „To přispělo k velmi silnému a velmi rychlému šíření nákazy,“ dodává.
Způsob života
Způsob života lidí, kteří tráví mnoho času venku, aby si dali sklenku, slavili, sledovali procesí nebo demonstrovali, mohl hrát důležitou roli.
Ve Španělsku se lidé stejně jako v Itálii „často objímají a dotýkají“. „Neustále se tu líbáme, dokonce i v práci,“ říká Ildefonso Hernández, profesor v oboru veřejného zdraví na Univerzitě Miguela Hernándeze v Alicante na jihovýchodě Španělska.
Podle Fernanda Rodrígueze hraje roli i to, jak Španělé bydlí. V zemi žije podle Eurostatu z celé Evropy nejvíce lidí v bytech. „Naše města jsou stavěna vertikálně a mají velkou hustotu obyvatel,“ podotýká.
Dobře integrovaní senioři
„Virus se velmi rozšířil a velmi rychle zasáhl i nejstarší generaci,“ říká Ildefonso Hernández. Španělsko má vysoký poměr seniorů v populaci, který je ovšem nižší než v jiných zemích, které pandemie tolik nezasáhla, jako je třeba Německo. „Na severu Evropy ale žijí mnohem izolovaněji a rodinné vazby jsou mnohem volnější,“ dodává Hernández.
Ve Španělsku je přitom zcela běžné vidět tři generace na nedělní procházce. „Rodina má mnohem užší vazby, kontakt mezi mladými a seniory je mnohem bližší,“ vysvětluje Hernández.
Mnohem častěji také starší, střední a mladší generace žijí pohromadě. Průměrný Španěl odchází z domu svých rodičů, až když je mu 29,5 roku. Ve Švédsku je to přitom podle Eurostatu 18 a v Dánsku 21 let.
Domovy seniorů
Hernández upozorňuje, že rodiny často navštěvují své blízké v domovech seniorů. „Obyvatelé těchto domovů jsou velmi staří, jejich zdraví je velmi chatrné. Nejsou to přitom zdravotnická zařízení a nejsou na nic takového připravená. To vyvolalo požár obřích rozměrů,“ uvádí lékař Trilla.
Španělské ministerstvo zdravotnictví zatím nezveřejnilo úplnou bilanci obětí koronaviru v domovech seniorů. Ale jen ve dvou nejpostiženějších regionech, kterými jsou Madrid a Katalánsko, eviduje kolem 8000 potvrzených úmrtí či úmrtí s podezřením na COVID-19.
Zdravotnický systém pod tlakem
Španělský zdravotnický systém je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jedním z deseti nejlepších na světě. Během finanční krize po roce 2008 jej ale postihly tvrdé škrty. Vedle toho je systém založený na solidní síti zdravotnických středisek, ale kapacita nemocnic je daleko za evropským průměrem. Kvůli tomu bylo v současné krizi nutné vystavět polní nemocnice.
„Výsledky systému se považovaly za velmi dobré, a plynulo na něj tak relativně málo veřejných financí,“ vysvětluje Guillem López Casasnovas, ekonom z Univerzity Pompeua Fabry v Barceloně, který působil i jako poradce WHO. „Když žijete ze dne na den, těžíte maximum z toho, co máte, ale nemáte už sílu na to, abyste odolali tak silnému tlaku jako dnes,“ dodává.
