Španělsko patří k zemím, které koronavirus zasáhl nejvíc. Problém je podle expertů v tamní povaze

Ve Španělsku, které je třetí zemí s nejvyšším počtem obětí nemoci COVD-19, se virus šířil rychle, aniž by jej odhalili, obzvlášť mezi staršími lidmi. Podle odborníků, které oslovila agentura AFP, jsou důvody vysokého počtu obětí i způsob života Španělů a jejich blízké mezigenerační vazby.

Průměrná úmrtnost, silně rozšířená nákaza. Španělsko má sice více mrtvých na počet obyvatel než kterákoli jiná země s výjimkou Belgie, míra úmrtí u potvrzených případů nákazy je ale „jen“ 10,4 procenta, tedy nižší než v Itálii, Francii nebo Británii.

„Problémem je tu velikost epidemie, vysoký počet nakažených osob v okamžiku dosažení vrcholu epidemie,“ říká Fernando Rodríguez, profesor v oboru veřejného zdraví na Madridské autonomní univerzitě.

Víc potvrzených případů nákazy než Španělsko mají pouze Spojené státy. Počet potvrzených případů přitom závisí na množství provedených testů. Podle studie Katalánské polytechnické univerzity jsou ve Španělsku ve skutečnosti více než dva miliony infikovaných. Potvrzených případů je přitom zhruba 220 000.

Pozdní detekce

Než 14. března vstoupila v platnost karanténní opatření, „virus hodně koloval mimo záběr radaru“, říká Antoni Trilla, epidemiolog z barcelonské nemocnice Hospital Clínic.

„Během posledních únorových a prvních březnových týdnů bylo nádherné počasí a lidé byli v ulicích, hlava na hlavě,“ říká Fernando Rodríguez. „To přispělo k velmi silnému a velmi rychlému šíření nákazy,“ dodává.

Způsob života

Způsob života lidí, kteří tráví mnoho času venku, aby si dali sklenku, slavili, sledovali procesí nebo demonstrovali, mohl hrát důležitou roli.

Ve Španělsku se lidé stejně jako v Itálii „často objímají a dotýkají“. „Neustále se tu líbáme, dokonce i v práci,“ říká Ildefonso Hernández, profesor v oboru veřejného zdraví na Univerzitě Miguela Hernándeze v Alicante na jihovýchodě Španělska.

Podle Fernanda Rodrígueze hraje roli i to, jak Španělé bydlí. V zemi žije podle Eurostatu z celé Evropy nejvíce lidí v bytech. „Naše města jsou stavěna vertikálně a mají velkou hustotu obyvatel,“ podotýká.

Dobře integrovaní senioři

„Virus se velmi rozšířil a velmi rychle zasáhl i nejstarší generaci,“ říká Ildefonso Hernández. Španělsko má vysoký poměr seniorů v populaci, který je ovšem nižší než v jiných zemích, které pandemie tolik nezasáhla, jako je třeba Německo. „Na severu Evropy ale žijí mnohem izolovaněji a rodinné vazby jsou mnohem volnější,“ dodává Hernández.

Ve Španělsku je přitom zcela běžné vidět tři generace na nedělní procházce. „Rodina má mnohem užší vazby, kontakt mezi mladými a seniory je mnohem bližší,“ vysvětluje Hernández.

Mnohem častěji také starší, střední a mladší generace žijí pohromadě. Průměrný Španěl odchází z domu svých rodičů, až když je mu 29,5 roku. Ve Švédsku je to přitom podle Eurostatu 18 a v Dánsku 21 let.

Domovy seniorů

Hernández upozorňuje, že rodiny často navštěvují své blízké v domovech seniorů. „Obyvatelé těchto domovů jsou velmi staří, jejich zdraví je velmi chatrné. Nejsou to přitom zdravotnická zařízení a nejsou na nic takového připravená. To vyvolalo požár obřích rozměrů,“ uvádí lékař Trilla.

Španělské ministerstvo zdravotnictví zatím nezveřejnilo úplnou bilanci obětí koronaviru v domovech seniorů. Ale jen ve dvou nejpostiženějších regionech, kterými jsou Madrid a Katalánsko, eviduje kolem 8000 potvrzených úmrtí či úmrtí s podezřením na COVID-19.

Zdravotnický systém pod tlakem

Španělský zdravotnický systém je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jedním z deseti nejlepších na světě. Během finanční krize po roce 2008 jej ale postihly tvrdé škrty. Vedle toho je systém založený na solidní síti zdravotnických středisek, ale kapacita nemocnic je daleko za evropským průměrem. Kvůli tomu bylo v současné krizi nutné vystavět polní nemocnice.

„Výsledky systému se považovaly za velmi dobré, a plynulo na něj tak relativně málo veřejných financí,“ vysvětluje Guillem López Casasnovas, ekonom z Univerzity Pompeua Fabry v Barceloně, který působil i jako poradce WHO. „Když žijete ze dne na den, těžíte maximum z toho, co máte, ale nemáte už sílu na to, abyste odolali tak silnému tlaku jako dnes,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 7 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 10 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 12 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 13 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 15 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...