Zvýšení schodku státního rozpočtu za rok 2020 problematické není, je ale potřeba, abychom věděli, kam peníze půjdou, shodli se v Otázkách Václava Moravce šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka. Kalousek považuje program Antivirus za přínosný, nechce ho ale prodlužovat, protože pracovní místa stejně zaniknou. Ondráčka kritizuje šéfa žalobců za to, že neposlal k soudu údajný střet zájmů českého premiéra.
Výjimku z evidence majitelů pro svěřenské fondy chystá jen Česko, je to účelovka, tvrdí Ondráčka
Otázky Václava Moravce 12. 7. 2020 - první část (zdroj: ČT24)
Diskuze v Otázkách Václava Moravce se měla účastnit také ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Účast na v pořadí šesté nabízené diskuzi ale v pátek nakonec odmítla ze zdravotních důvodů. Náhradu, která by v debatě reprezentovala hnutí ANO, se sehnat nepodařilo.
Ondráčka nepovažuje za problém samotné zvýšení schodku. „Co vidím jako velký problém, je, že možná u poloviny té částky není jasné, kam půjde. To znamená, že to může být využito politicky, země se bude cukrovat penězi a de facto to povede k jakémusi uplácení určitých voličských skupin. Transparentnost to není, když o polovině peněz nevíte, jak mají být použity,“ zdůrazňuje šéf české Transparency International.
Největší pochybnosti podle Ondráčky vyvolávají státní záruky. Programy pomoci dle něj dávají smysl, pokud se správně nastaví. „To, co je kontroverzní, je, zda se budou sanovat některé velké firmy, které se dostanou do potíží koncem roku,“ předesílá.
Kalouskovi vadí, že v novele rozpočtu jsou peníze vyhrazené například na boj se suchem nebo odchodné pro policisty. Ačkoliv jde o potřebné věci, měly být podle šéfa poslanců TOP 09 v zákonu o rozpočtu již v minulém roce, nikoliv nyní, protože nesouvisí s pandemií koronaviru.
Otázky Václava Moravce 12. 7. 2020 - druhá část (zdroj: ČT24)
„Je tam téměř polovina výdajů, o kterých vůbec netušíme, na co budou použity. Nejhorší je, že to dnes neví ještě ani vláda sama,“ upozorňuje poslanec. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by podle něj měla v případě potřeby chodit do sněmovny opakovaně s menšími navýšeními rozpočtu.
Ondráčka doplňuje, že problematický je vládní přístup i z hlediska investic. Celá řada plánovaných projektů, které by měly pomoci nastartovat ekonomiku, totiž nezačne letos, protože nejsou ještě ani připravené. „Mantra ‚budeme investovat‘ ano, ale to znamená mít připravené projekty pro veřejné investice. A ty nejsou,“ konstatuje.
Kalousek také upozorňuje na to, že soukromý sektor dělá vše, aby přežil, například firmy musí omezovat provozní náklady na dřeň. Stát se ale tak podle něj nechová a ve státní správě se dále vyplácí bonusy. „Vláda neudělala jediný pokus ušetřit jedinou korunu, prokázat sounáležitost s ekonomikou, alespoň symbolicky šetřit výdaje. To je opravdu veliká arogance,“ míní.
Zdůrazňuje, že pokud se tak vláda nezachová, propad příjmů bude mnohem větší. „Pokud vláda nebude brzdit na straně výdajů, tak deficit nebude 500 miliard ani náhodou, bude víc,“ prohlásil Kalousek v Otázkách Václava Moravce.
Pokračování Antiviru by bylo drahé a neférové, míní Kalousek
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 také prosazuje, aby se neprodlužovalo fungování programu Antivirus B, tedy zkrácené pracovní doby. Spousta pracovních míst totiž už v reálné ekonomice neexistuje. „V okamžiku ukončení Antiviru B nezaměstnanost skokově vzroste. Je lepší to udělat, stejně se to musí udělat. Je férové, aby lidé věděli, na čem jsou, a začali si hledat jinou práci. Protože práce, kterou by teď měli vykonávat, už pro ně nebude,“ vysvětluje.
Prodlužováním Antiviru B do konce kalendářního roku se podle Kalouska pouze oddaluje problém, navíc jde o drahé a neférové řešení, doplňuje. Naopak souhlasí s prodloužením Antiviru A do konce roku, protože může pomoci v případě druhé vlny epidemie.
Antivirus dává smysl i podle Ondráčky. Také ředitel české TI ale upozorňuje, že program nemůže fungovat navěky a současné statistiky nezaměstnanosti jsou fiktivní. „Ukáže se to v momentu, kdy se bude program ukončovat. Reálný dopad na ekonomiku bude podzimní, zimní a později,“ uvádí s tím, že firmy nebudou fungovat ve stejném rozsahu jako před koronavirovou krizí. Dokládá to například tím, že naplno nejede ani automobilový průmysl, na němž je Česko závislé.
Se zmírněním dopadů koronavirové pandemie má pomoci také fond obnovy Evropské unie. Podle Kalouska je sice možné, že Česko bude kvůli nastaveným kritériím čistým plátcem a podmínky pro nás tedy nebudou tak výhodné. „Nic ale není rozhodnuto, jednání začínají a každý bude bojovat za svou pozici,“ konstatuje.
Vzhledem k tomu, že tuzemská ekonomika je výrazně exportně orientovaná a 80 procent vývozu míří do zemí EU, je podle Kalouska existenčně důležité, aby se evropský trh obnovil co nejrychleji. „Proto podporujeme schválení fondu obnovy. Je to důležitější než kupecký počet má dáti – dal,“ vysvětluje.
Výjimku pro svěřenské fondy chystá jen Česko, je to účelovka, tvrdí Ondráčka
Hosté Otázek Václava Moravce debatovali také o chystaném zákonu o evidenci konečných majitelů. Legislativu považuje Ondráčka za potřebnou, protože dochází k efektivnímu skrývání vlastnictví. Celoevropské řešení je podle něj správné, s možnou českou podobou předlohy ale nesouhlasí.
„Teď přišlo, že jen u nás se udělá výjimka pro svěřenské fondy. Ve směrnici to není, v žádné členské zemi to neimplementují, jen Česko to udělá. Výjimka je úplný nesmysl, kterou po nás nikdo nechce. Je to účelovka jako hrom,“ hodnotí šéf české Transparency International a poukazuje na svěřenské fondy premiéra Andreje Babiše (ANO).
Kalousek v OVM připomněl, že kabinet se pokoušel prosadit zákon ve stavu legislativní nouze. „Uděláme všechno pro to, aby výjimka byla vypuštěna. Myslím, že se pro to najde dost hlasů,“ věří. Upozorňuje zároveň na slova ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), která avizovala, že státní správa hodlá vykládat legislativu stejně i v případě, že sporný bod poslanci vypustí.
Ondráčka považuje za problematické, že tuzemská státní správa situaci dlouho ignoruje. K soudu se podle něj měl dostat Babišův údajný střet zájmů. „Pavel Zeman jako nejvyšší státní zástupce měl využít svou pravomoc posunout to k soudu a soud by si tím lámal hlavu, ten by rozhodl,“ podotýká. Upozorňuje, že případ zastavil nejprve krajský úřad pod vedením ANO a posléze ministerstvo spravedlnosti pod vedením ANO. „Zůstává obrovská pachuť,“ shrnuje.
Kalousek považuje Zemanovo rozhodnutí za projev zbabělosti. „Je tu na stole velmi vážná věc. Nemůžeme tvrdit, že to není veřejný zájem. Po Pavlu Zemanovi nikdo nechtěl, aby rozhodoval, ale on mohl umožnit, aby to rozhodl nezávislý soud. A on mu neumožnil rozhodovat,“ konstatuje šéf poslanců TOP 09.
Premiér Babiš opakovaně odmítá, že by mu měl zákon o evidenci konečných majitelů pomoci. „Myslím, že právníci to dostatečně vysvětlili. A podsouvat tady, že naši ministři mi jdou s něčím na ruku, to já zásadně odmítám. Myslím, že to bylo vysvětleno,“ uvedl napříkad na začátku června.
Premiér tehdy rovněž řekl, že sám námitkám ani nerozumí. „Chápu, že opozice má stále jen Antibabiše, to je jejich problém. Určitě to bude plamenná diskuse, ale já k tomu nemám co říct. Jen se divím, že stále někdo pokračuje jen v programu proti Babišovi a nic jiného neumí,“ konstatoval šéf vlády.