Objem slibované státní pomoci je podle Kalouska jen marketing. Ekonomika ji nepojme, soudí

Nahrávám video

Pomáhá vláda lidem po pandemii koronaviru dostatečně? Propouštění zaměstnanců, které je jedním z dopadů krize, oznámila v tuzemsku řada firem. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) je přesvědčen, že společnostem pomohou chystané investice a záruky v programu Covid Plus. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se však obává, že česká ekonomika nemá kapacitu absorbovat slibovaný objem úvěrů a záruk. Politici debatovali v pořadu Události, komentáře.

Firmy z odvětví dopravy a cestovního ruchu budou moci využívat záruky v programu COVID Plus, informoval v pondělí ministr dopravy Havlíček. On sám věří, že co se týče řešení pandemie, udělala vláda maximum.

„Myslím, že jsme zavčasu opatření uvolnili. Také jsme udělali chyby, netvrdím, že jsme je neudělali. Co se týče podpory, tak jsme ale za ty tři měsíce vydodali více zdrojů než během krize, která tu byla před deseti lety, za dobu dvou let,“ prohlásil i směrem ke Kalouskovi, jenž stál v čele státní kasy právě v době poslední recese.

Havlíček dodal, že státní záruky jsou nastartovány v řádech stovek miliard korun. Rámec záručních mechanismů podle ministra existuje, a je jen otázka, kolik se z něj vyčerpá. Záležet bude i na zájmu firem o financování.

Kalousek: Co v Rakousku trvalo dny, u nás zabralo týdny

Kalousek vládní postup  během pandemie příliš kladně nevnímá, i když uznal, že úplně nejhorší známkou by kabinet neohodnotil. „Porovnáme-li to s jinými zeměmi, tak je zřejmé, že ta pomoc byla pomalá. S řadou opatření se váhalo, to, co se v Rakousku schválilo v řádu dní, tady trvalo týdny,“ podotkl.

„Nalít o dvacet miliard víc do státního fondu dopravní infrastruktury ještě neznamená je do konce roku proinvestovat. Já prostě nevěřím, že absorpční kapacita české ekonomiky je v těch úvěrech a zárukách větší než pět set, maximálně šest set miliard,“ řekl s tím, že objem pomoci, který vláda prezentuje, je pouhý marketing.

„K ničemu takovému nedojde. K dnešnímu dni je asi 17 procent tohoto slibu skutečně v ekonomice, a jestli to do konce roku bude 60 procent, tak to bude zázrak. Co je nejproblematičtější, je ta rychlost. Firmy v okolních zemích likviditu dostaly rychle a mohou mít konkurenční výhodu,“ kritizoval.

Upozornil také na zásadní rozdíl mezi současnou situací a krizí v roce 2008. „Za nás nebylo kvantitativní uvolňování, panovala krize likvidity a obrovská krize důvěry na trzích. Teď musí dojít k masivním jednorázovým opatřením, vláda ale nesmí hazardovat s tím, že se schodky bude opakovat v dalších letech. Letos bude schodek pět set miliard, nemůžeme si ho ale dovolit v dalších letech. Čeká nás obrovský demografický zlom, máme jednu z nejhorších pozic v Evropě,“ varoval. 

Havlíček: Rezoluce EP je šaškárna

V závěru debaty se politici také bavili o pondělním vládním ohrazení se proti rezoluci Evropského parlamentu vůči Babišovu údajnému střetu zájmů. Havlíček považuje za skandální, že se europarlament tímto způsobem vměšuje do vnitřních českých záležitostí. Dle něj je celá kauza vyvolána českými europoslanci.

Kalousek se Havlíčkovu výroku zasmál a uznal, že rezoluce sice nemá žádný právní důsledek, dělá Česku ale neskutečnou ostudu. Dle něj se například Holanďanům nebo Němcům, kteří mají po krizi hluboko do kapsy, nelíbí, že by měli posílat peníze Babišovi k jeho osobnímu obohacení. Havlíček debatu uzavřel s tím, že do Bruselu jezdí velice často a může tedy říct, že Babišovu kauzu tam reálně nikdo neřeší. „Byla to šaškárna,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...