Objem slibované státní pomoci je podle Kalouska jen marketing. Ekonomika ji nepojme, soudí

Nahrávám video

Pomáhá vláda lidem po pandemii koronaviru dostatečně? Propouštění zaměstnanců, které je jedním z dopadů krize, oznámila v tuzemsku řada firem. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) je přesvědčen, že společnostem pomohou chystané investice a záruky v programu Covid Plus. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se však obává, že česká ekonomika nemá kapacitu absorbovat slibovaný objem úvěrů a záruk. Politici debatovali v pořadu Události, komentáře.

Firmy z odvětví dopravy a cestovního ruchu budou moci využívat záruky v programu COVID Plus, informoval v pondělí ministr dopravy Havlíček. On sám věří, že co se týče řešení pandemie, udělala vláda maximum.

„Myslím, že jsme zavčasu opatření uvolnili. Také jsme udělali chyby, netvrdím, že jsme je neudělali. Co se týče podpory, tak jsme ale za ty tři měsíce vydodali více zdrojů než během krize, která tu byla před deseti lety, za dobu dvou let,“ prohlásil i směrem ke Kalouskovi, jenž stál v čele státní kasy právě v době poslední recese.

Havlíček dodal, že státní záruky jsou nastartovány v řádech stovek miliard korun. Rámec záručních mechanismů podle ministra existuje, a je jen otázka, kolik se z něj vyčerpá. Záležet bude i na zájmu firem o financování.

Kalousek: Co v Rakousku trvalo dny, u nás zabralo týdny

Kalousek vládní postup  během pandemie příliš kladně nevnímá, i když uznal, že úplně nejhorší známkou by kabinet neohodnotil. „Porovnáme-li to s jinými zeměmi, tak je zřejmé, že ta pomoc byla pomalá. S řadou opatření se váhalo, to, co se v Rakousku schválilo v řádu dní, tady trvalo týdny,“ podotkl.

„Nalít o dvacet miliard víc do státního fondu dopravní infrastruktury ještě neznamená je do konce roku proinvestovat. Já prostě nevěřím, že absorpční kapacita české ekonomiky je v těch úvěrech a zárukách větší než pět set, maximálně šest set miliard,“ řekl s tím, že objem pomoci, který vláda prezentuje, je pouhý marketing.

„K ničemu takovému nedojde. K dnešnímu dni je asi 17 procent tohoto slibu skutečně v ekonomice, a jestli to do konce roku bude 60 procent, tak to bude zázrak. Co je nejproblematičtější, je ta rychlost. Firmy v okolních zemích likviditu dostaly rychle a mohou mít konkurenční výhodu,“ kritizoval.

Upozornil také na zásadní rozdíl mezi současnou situací a krizí v roce 2008. „Za nás nebylo kvantitativní uvolňování, panovala krize likvidity a obrovská krize důvěry na trzích. Teď musí dojít k masivním jednorázovým opatřením, vláda ale nesmí hazardovat s tím, že se schodky bude opakovat v dalších letech. Letos bude schodek pět set miliard, nemůžeme si ho ale dovolit v dalších letech. Čeká nás obrovský demografický zlom, máme jednu z nejhorších pozic v Evropě,“ varoval. 

Havlíček: Rezoluce EP je šaškárna

V závěru debaty se politici také bavili o pondělním vládním ohrazení se proti rezoluci Evropského parlamentu vůči Babišovu údajnému střetu zájmů. Havlíček považuje za skandální, že se europarlament tímto způsobem vměšuje do vnitřních českých záležitostí. Dle něj je celá kauza vyvolána českými europoslanci.

Kalousek se Havlíčkovu výroku zasmál a uznal, že rezoluce sice nemá žádný právní důsledek, dělá Česku ale neskutečnou ostudu. Dle něj se například Holanďanům nebo Němcům, kteří mají po krizi hluboko do kapsy, nelíbí, že by měli posílat peníze Babišovi k jeho osobnímu obohacení. Havlíček debatu uzavřel s tím, že do Bruselu jezdí velice často a může tedy říct, že Babišovu kauzu tam reálně nikdo neřeší. „Byla to šaškárna,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...