Objem slibované státní pomoci je podle Kalouska jen marketing. Ekonomika ji nepojme, soudí

Nahrávám video

Pomáhá vláda lidem po pandemii koronaviru dostatečně? Propouštění zaměstnanců, které je jedním z dopadů krize, oznámila v tuzemsku řada firem. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) je přesvědčen, že společnostem pomohou chystané investice a záruky v programu Covid Plus. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se však obává, že česká ekonomika nemá kapacitu absorbovat slibovaný objem úvěrů a záruk. Politici debatovali v pořadu Události, komentáře.

Firmy z odvětví dopravy a cestovního ruchu budou moci využívat záruky v programu COVID Plus, informoval v pondělí ministr dopravy Havlíček. On sám věří, že co se týče řešení pandemie, udělala vláda maximum.

„Myslím, že jsme zavčasu opatření uvolnili. Také jsme udělali chyby, netvrdím, že jsme je neudělali. Co se týče podpory, tak jsme ale za ty tři měsíce vydodali více zdrojů než během krize, která tu byla před deseti lety, za dobu dvou let,“ prohlásil i směrem ke Kalouskovi, jenž stál v čele státní kasy právě v době poslední recese.

Havlíček dodal, že státní záruky jsou nastartovány v řádech stovek miliard korun. Rámec záručních mechanismů podle ministra existuje, a je jen otázka, kolik se z něj vyčerpá. Záležet bude i na zájmu firem o financování.

Kalousek: Co v Rakousku trvalo dny, u nás zabralo týdny

Kalousek vládní postup  během pandemie příliš kladně nevnímá, i když uznal, že úplně nejhorší známkou by kabinet neohodnotil. „Porovnáme-li to s jinými zeměmi, tak je zřejmé, že ta pomoc byla pomalá. S řadou opatření se váhalo, to, co se v Rakousku schválilo v řádu dní, tady trvalo týdny,“ podotkl.

„Nalít o dvacet miliard víc do státního fondu dopravní infrastruktury ještě neznamená je do konce roku proinvestovat. Já prostě nevěřím, že absorpční kapacita české ekonomiky je v těch úvěrech a zárukách větší než pět set, maximálně šest set miliard,“ řekl s tím, že objem pomoci, který vláda prezentuje, je pouhý marketing.

„K ničemu takovému nedojde. K dnešnímu dni je asi 17 procent tohoto slibu skutečně v ekonomice, a jestli to do konce roku bude 60 procent, tak to bude zázrak. Co je nejproblematičtější, je ta rychlost. Firmy v okolních zemích likviditu dostaly rychle a mohou mít konkurenční výhodu,“ kritizoval.

Upozornil také na zásadní rozdíl mezi současnou situací a krizí v roce 2008. „Za nás nebylo kvantitativní uvolňování, panovala krize likvidity a obrovská krize důvěry na trzích. Teď musí dojít k masivním jednorázovým opatřením, vláda ale nesmí hazardovat s tím, že se schodky bude opakovat v dalších letech. Letos bude schodek pět set miliard, nemůžeme si ho ale dovolit v dalších letech. Čeká nás obrovský demografický zlom, máme jednu z nejhorších pozic v Evropě,“ varoval. 

Havlíček: Rezoluce EP je šaškárna

V závěru debaty se politici také bavili o pondělním vládním ohrazení se proti rezoluci Evropského parlamentu vůči Babišovu údajnému střetu zájmů. Havlíček považuje za skandální, že se europarlament tímto způsobem vměšuje do vnitřních českých záležitostí. Dle něj je celá kauza vyvolána českými europoslanci.

Kalousek se Havlíčkovu výroku zasmál a uznal, že rezoluce sice nemá žádný právní důsledek, dělá Česku ale neskutečnou ostudu. Dle něj se například Holanďanům nebo Němcům, kteří mají po krizi hluboko do kapsy, nelíbí, že by měli posílat peníze Babišovi k jeho osobnímu obohacení. Havlíček debatu uzavřel s tím, že do Bruselu jezdí velice často a může tedy říct, že Babišovu kauzu tam reálně nikdo neřeší. „Byla to šaškárna,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 23 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...