Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun propustila sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Závěrečné schvalování se očekává v červenci. Opozice návrh kritizovala a vytýkala vládě hlavně to, že neuvedla přesně, na co chce dodatečně získané peníze využít. Snahám o přepracování ale předloha odolala.
Návrh na rekordní schodek prošel do druhého čtení. Vláda ho přepracovávat nemusí
Události: Schvalování schodku rozpočtu (zdroj: ČT24)
Vláda kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru a opatřením proti ní přišla s návrhem na zvýšení schodku už potřetí. Původně schválený schodek 40 miliard se postupně zvýšil nejprve na 200 miliard, poté na 300 miliard a nyní má být 500 miliard.
Kabinet chtěl původně prosadit zrychlené schválení předlohy ve stavu legislativní nouze, pro návrh ale nenašel dostatečnou podporu. Pro stav legislativní nouze hlasovalo 67 ze 165 přítomných poslanců, vedle zástupců ANO také jeden z vládních sociálních demokratů. I několik poslanců ANO včetně premiéra Andreje Babiše se hlasování zdrželo.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v rozpravě pod poslanci prohlásila, že doufá, že schodek rozpočtu zvyšuje naposledy. „Schodek je nutné vnímat optikou toho, co všechno státní rozpočet sanuje,“ zdůraznila. Jde například o zvýšené výdaje ve zdravotnictví, propad příjmů státního rozpočtu, pomoc zaměstnavatelům v regionech, podporu zaměstnanosti a spotřebu v regionech. Podle ní se to projeví i na vyšších příjmech z daní v rámci jejich rozpočtového určení.
Schillerová také připomněla, že podle poslední ucelené prognózy, kterou zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), projde v tomto roce česká ekonomika téměř desetiprocentní recesí. Uvedla také, že celkové příjmy letošního rozpočtu se proti původně schválenému plánu propadnou o 213 miliard korun.
Kalousek varuje před dluhovou pastí, Okamura chce škrtat armádní zakázky
Většina opozice návrh kritizovala. Vytýkala vládě hlavně to, že neuvedla přesně, na co chce dodatečně získané peníze využít, nebo že se nepokouší o úspory.
„Vláda zneužívá tuto krizi k tomu, aby díky ní vyřešila svou neschopnost hospodařit a důsledkem toho jsou i ty další požadavky na vyšší deficit,“ uvedl předseda občanských demokratů Petr Fiala. „Jsme přesvědčeni, že se nemá hlasovat o úpravách v rozpočtu, dokud vláda nepředloží nějaký plán, jak chce dál postupovat, co se chystá udělat do konce volebního období,“ dodal.
Po kabinetu chce také audit výdajů kvůli neustále rostoucím nákladům na chod státu, vládní návrh označil za předvolební trik. Deficit podle něho zatíží celou jednu další generaci a nikdo neřeší, co bude v budoucnu. „Jsou to peníze lidí a firem, které budou muset v budoucnu vydělat a splatit,“ zdůrazňuje předseda ODS.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové končí šestiletý mejdan. Návrh kabinetu je prý ukvapený, neefektivní a nezodpovědný. „Vláda odmítá začít s úsporami, není tam jediný náznak, že by se snažila šetřit. Pokračuje v blahobytných provozních výdajích schválených v roce 2019. Tento postup nás z krize nevyvede,“ je přesvědčena.
TOP 09 navrhovala vrátit návrh k dopracování s doporučením, aby výdaje i saldo kabinet snížil o 80 miliard. „Tento návrh má minimální šanci dostat nás z krize, ale má obrovskou šanci nás dostat do dluhové pasti,“ hodnotí diskutovanou novelu šéf poslanců strany Miroslav Kalousek. To poslanci ale odmítli.
Rovněž šéf SPD Tomio Okamura kritizoval sbor ministrů za to, že podle něho odmítá škrtat nepotřebné výdaje. Zmínil zneužívání sociálních dávek, výdaje na inkluzi, dotace solárním baronům a některým neziskovým organizacím i velké armádní zakázky. „Vláda rekordním schodkem dělá dojem, že chce lidem rozdávat. Skutečnost je ale úplně jiná,“ věří Okamura.
Piráti rozpočet jako celek nepodpoří, i když umožní zkrácení lhůty a umožní vládě, aby rozpočet prohlasovala ještě před parlamentními prázdninami. Novelu zákona nepodpoří, protože vláda se nechystá šetřit, protože příjmová stránka rozpočtu je poměrně optimistická a protože si nejsou jistí, zda se peníze podaří proinvestovat, shrnuje poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan na schůzi upozornil, že rozpočet nemá žádné přesné parametry a vláda rozepsala vládní rezervu do jednotlivých kapitol velmi hrubě. „My se ptáme, kam vlastně míří rozpočtové výdaje a komu mají pomoci,“ podotýká. Rozpočet podle něj má pouze ambici utrácet v kapitolách, které nesouvisí s nastartováním ekonomiky.
Ke kritice schodku se přidal i poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), který upozornil na to, že jeho výši částečně způsobil i pokles příjmů rozpočtu u položek, které nesouvisí s koronavirovou pandemií. Zmínil například to, že sešlo z aukce 5G kmitočtů.
„Nejsme schopni v tuto chvíli ta opatření často předjímat. Na celé řadě projektů se pracuje a v tuto chvíli nevíme, jaký bude vývoj v druhém pololetí 2020,“ odpověděla Schillerová na kritiku opozice.
I přes nejasnosti KSČM schodek podpoří
Předsedkyni rozpočtového výboru Miroslavě Vostré (KSČM) v návrhu rozpočtu nejvíce vadí, že neuvádí podrobnosti ohledně příjmů státní kasy. „Chybí mi predikce, nějaký odhad. Nepracuje se s příjmovou stránkou, očekává se, že tam ještě nějaký propad bude, ale neví se jaký,“ uvedla Vostrá v Interview ČT24.
V pořadu kritizovala i výdajovou stránku, některé výdaje totiž podle ní nejsou opodstatněné a jasně definované. I přes nedostatky je ale podle ní KSČM připravena rozpočet podpořit. „Je tam řada věcí, které máme ve volebním programu. Chceme, aby byly podpořeny,“ zdůvodňuje. Mezi nimi podle ní je například pokračování program Antivirus nebo kompenzace pro obce a města.
Interview 24: Vostrá o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Podpora musí být masivnější, říká Hamáček
Návrh vlády navýšit deficit rozpočtu naopak šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček označil za oprávněný. S původním schodkem 300 miliard korun podle něj není prý kabinet schopen zvládnout současnou situaci.
„Pokud chceme ekonomiku co nejrychleji nastartovat, pokud chceme zmírnit dopady na firmy a občany, podpora státu musí být masivnější,“ řekl vicepremiér. Připouští, že deficit by byl bezprecedentní, stejně tak je ale bezprecedentní současná krize, uvedl.
Původně schválený rozpočet na letošní rok počítal s příjmy 1578,1 miliardy korun, nejnovější návrh přichází s příjmy 1364,8 miliardy. Původně schválené výdaje činily 1618,1 miliardy korun, nyní proti tomu vzrostly na 1864,8 miliardy korun. Státní dluh se má letos zvýšit celkově o 481 miliard korun.
Při sněmovním schvalování zákona o státním rozpočtu poslanci nejprve určí příjmy, výdaje a schodek a s těmito čísly se už nadále nesmí hýbat. U novely rozpočtu to ale neplatí. Ve druhém a třetím čtení se může deficit teoreticky ještě zvýšit.
Schillerová ale nečeká, že by se někdo z poslanců pokusil schodek ještě dál zvětšit. „Nepředpokládám, že by někdo přišel s pozměňovcím návrhem na navýšení částky,“ řekla o poslancích. „Vyslovovali se naopak proti výšce tohoto deficitu,“ doplnila.