Babiš připouští předčasné volby, pokud neprosadí rozpočet

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) nechce předčasné volby a vylučuje je. Tématem by podle něj byly až na posledním místě, a to v případě, kdyby kabinet neviděl jinou cestu k prosazení změn v rozpočtu na tento rok. Úvahy o předčasných volbách by byly podle něho „na stole“, kdyby vláda ANO a ČSSD nedokázala prosadit prohloubení deficitu rozpočtu na 500 miliard korun. Návrh novely státního rozpočtu by mohla sněmovna projednávat 23. června na mimořádné schůzi. Prezident republiky Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek podpořil a nebude mít problém jej podepsat, pokud většina peněz půjde do investic.

Vláda žádá sněmovnu o navýšení schodku už potřetí, kvůli koronavirové epidemii narostl zatím ze 40 na 300 miliard. Komunisté dosud v hlasování menšinový kabinet ANO a ČSSD podpořili.

Další zvýšení schodku se ale KSČM zdá příliš vysoké. „Premiér sice argumentoval stanoviskem prezidenta, ale já pořád chci vidět investiční plán, který by to zahrnoval,“ zdůvodňuje skepsi předseda strany Vojtěch Filip, který v úterý jednal s premiérem ve Strakově akademii. Babiš v pondělí po schůzce se Zemanem řekl, že prezident s dalším rekordním navýšením rozpočtu souhlasí.

 „Nechci předčasné volby, ale v momentě, že by naše koaliční vláda nemohla prosadit rozpočty, které potřebuje, tak potom to samozřejmě může být otázka na stole,“ uvedl dopoledne Babiš.

Později na Twitteru své vyjádření doplnil. „Předčasné volby? Na ty se ptali novináři. Já je vyloučil. Nechci je,“ napsal. Téma by podle něj bylo na řadě až na posledním místě. „Kdybychom viděli, že jiná cesta, jak prosadit proinvestiční rozpočet, který naše ekonomika nutně potřebuje, už prostě není,“ dodal.

Předseda poslaneckého klubu koaliční ČSSD Jan Chvojka novinářům ve sněmovně řekl, že si nemyslí, že by bylo téma předčasných voleb na pořadu dne. „Teoretická možnost tu vždy je, ale podle našeho názoru je to jedna z posledních možností,“ podotkl.

Ani z pohledu opozičních stran by podle Chvojky nebyly volby zřejmě výhodné. „I když jsou silné ve svých výrocích, nebylo by to z jejich pohledu úplně rozumné vzhledem k tomu, jak by mohly dopadnout,“ řekl.

Poslanecké kluby ANO a ČSSD navrhnou kvůli rozpočtu mimořádnou schůzi sněmovny, která by se mohla konat v úterý 23. června.

Ministryně Schillerová uvedla, že prezident Zeman návrh letošního rozpočtu s půlbilionovým schodkem podpořil a nebude mít problém jej podepsat, pokud většina peněz půjde do investic. „Pan prezident podporu rozpočtu podmiňoval jedinou věcí, a to maximem peněz do investic. To byla jeho jediná podmínka,“ řekla Schillerová.

Prezident republiky bude ještě v úterý v rámci pravidelné schůzky jednat o rozpočtu i s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem.

KSČM požaduje snížení schodku na 450 miliard korun

Z aktuálního návrhu se podle předsedy KSČM zdá, že vláda chce mít spíš k dispozici volné peníze. „Které by použila, jak by sama uvážila, bez kontroly parlamentu, a to se nám nelíbí,“ dodává. Diskuse s premiérem se podle něj ale netýkala konkrétních škrtů.

Babiš řekl, že podle komunistů je pět set miliard příliš moc. „KSČM chce 450 miliard a (Filip) měl nějaké kritické názory k tomu, jak funguje ministerstvo obrany,“ řekl  premiér. O dohodě o toleranci mezi KSČM a ANO se podle Babiše na schůzce nehovořilo. „Pan Filip přijde začátkem července s nějakým návrhem,“ vysvětlil. Komunisté chtějí, aby dohoda doznala změn, protože v původním znění nepočítala s koronavirovou epidemií.

Premiér odmítl tvrzení, že je jednání o rozpočtu vydíráním ze strany KSČM. „Nemyslím si to, spíš jsou to nějaké jejich vnitrostranické záležitosti, nemyslím, že je to to, co říkáte,“ uvedl. Spolupráce na základě dohody o toleranci podle Babiše dosud fungovala dobře. „Teď je tento problém,“ dodal. 

V rozpočtovém výboru se poslanci KSČM zdrží. „Po skončení výboru budou zasedat naši experti. Pokud jde o rozpočet, budeme jednat dále i v našich týmech, které jsou ustaveny podle dohody o toleranci,“ podotýká Filip. Na základě této dohody komunisté podpořili vznik menšinového kabinetu ANO a ČSSD. 

Šéf komunistů si není jist, zda bude o podpoře rozpočtu definitivně rozhodovat sobotní zasedání širšího vedení KSČM. „Uvidíme, jestli to do soboty vyjde,“ doplňuje.

„Usnesení našeho výkonného výboru je jasné, že nechceme tak vysoký schodek a že chceme sedmiletý plán řešení konsolidace veřejných financí, protože tak velké zadlužení Česká republika během jednoho roku ještě neměla,“ vysvětluje Filip. Kde by vláda měla škrtat, je podle předsedy komunistů předmětem jednání.

Babiš v pondělí jednal o deficitu s prezidentem Zemanem. Podle premiéra získá prezidentův souhlas proinvestiční schodek. „Máme investovat rekordní sumu, téměř 200 miliard celkem, z toho 140 miliard z českých zdrojů. Z toho 111 miliard na dopravní infrastrukturu. Chceme se z dopadu koronaviru proinvestovat. To je ten náš hlavní cíl,“ prohlásil Babiš po schůzce. 

Babiš upřesnil, na co půjdou peníze z navýšeného schodku

V reakci na výtky opozice Schillerová poslancům z rozpočtového výboru sdělila, že připravuje pozměňovací návrh, který peníze rozepíše do jednotlivých kapitol. Do rozpočtové rezervy by mělo jít asi 36 miliard korun, původně to bylo zhruba 137 miliard korun. 

„My nevíme, co se stane, musíme mít nějaké rezervy,“ uvedl Babiš. Česko se podle něj z koronavirové krize má proinvestovat. „Rezerva 36 miliard není moc,“ dodal. Premiér zároveň podal pozměňovací návrh, ve které specifikoval, kam mají zvýšené výdaje směřovat. 

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v úterý před členy výboru rovněž upozorňovala na to, že není určeno, na co mají tyto miliardy jít. Hovořila o potřebě demokratické kontroly peněz na příjmové i výdajové straně rozpočtu.

„Koukli se z okna, nastřelili tam nějaká čísla,“ kritizoval ministerstvo financí bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09). Tvrdil, že ministryně při pondělní videokonferenci s předsedy poslaneckých klubů uvedla, že neumí určit, na co peníze půjdou. Schillerová mimo jiné řekla, že vláda potřebuje peníze převážně na investice a připomněla i návrh dát obcím 12,8 miliardy korun.

„Když nemáme ten komplexní pozměňovací návrh, tak bychom velice těžce rozhodovali,“ řekl poslanec KSČM Jiří Dolejš (KSČM). Nejde podle něj o to odmítnout vládní návrh, ale ujasnit si další postup, aby těch chyb bylo co nejméně. Dolejš avizoval, že poslanci KSČM ve výboru v úterý „hodí ručník do ringu“, tedy že se při hlasování o doporučujícím usnesení zdrží.

Také poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík označil za nepřijatelné, aby vláda rozhodovala o penězích z rezervy podle své libovůle. „Zajímá nás, kam ty peníze půjdou,“ řekl.

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura chce navrhnout usnesení, kterým výbor doporučí sněmovně projednat rozpočet v řádném rozpočtovém procesu se zkrácenými lhůtami. Za urychlené přijetí novely rozpočtu se naproti tomu přimlouval poslanec vládního hnutí ANO Jan Volný. 

Neprojednat rozpočet v legislativní nouzi by byl problém, říká premiér

Rozpočtový výbor na návrh ODS doporučil, že by sněmovna neměla projednávat návrh na navýšení schodku v legislativní nouzi. S tím však premiér nesouhlasil.

„Je to velký problém, to rozhodnutí je proti občanům naší země, proti obcím, krajům, starostům, proti všem, je to absolutní nesmysl,“ uvedl. Opoziční strany podle něj dělají politiku proti zájmům každého občana. Doporučení výboru sněmovna může přehlasovat a návrh probrat zrychleně. 

Komunisté doporučení rozpočtového výboru neprojednávat žádost vlády o navýšení schodku v legislativní nouzi podpoří. Vláda bude mít podle předsedkyně výboru Miroslavy Vostré (KSČM) prostor, aby oznámila, co s ním chce. Uvedla také, že rozepsání investic, jak s ním přišla ministryně financí, viděla až v úterý v poledne, což nepokládá za dostatečné.

Šéf sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik doplnil, že není pravda, že by kvůli váhání se schválením rozpočtu, nemusely dostat obce peníze, které jim vláda slíbila jako kompenzaci za jiné použití sdílených daní. „To si pohlídáme,“ uvedl.

Klubu STAN chybí informace

Absenci podrobného přehledu, na co by měly finance přesně směřovat, vyčítá kabinetu i předseda poslaneckého klubu Starostů a nezávislých (STAN) Jan Farský. Vládní návrh zvýšit schodek státního rozpočtu na letošní rok na 500 miliard korun působí podle něho tak, že vláda zneužívá situaci a chce si vytvořit balík peněz pro nákup voličů. 

STAN podle své místopředsedkyně Věry Kovářové nemůže za takových okolností pro návrh hlasovat, i když by vzhledem ke stavu ekonomiky bylo hnutí jinak ochotné podpořit schodek až 450 miliard. „Pokud nemáme informace, pak nemůžeme pro takový rozpočet zvednout ruku,“ podotkla Kovářová.

Farský postrádá kroky kabinetu s vizí do budoucna. „Vláda pořád řeší, co už se stalo, ale my v tom nevidíme žádnou cestu k budoucí prosperitě, žádné změny v hospodářství, strukturální úpravy,“ řekl. Kabinet podle něj možná spoléhá na pomoc záchranných balíčků v Německu, na které je Česko navázáno. „Ale myslím, že jsme dostatečně důstojný a sebevědomý národ, abychom si rozhodovali sami,“ dodal.

Z opozice jedná kabinet dál s Piráty a lidovci

Premiér také uvedl, že kabinet jedná o podpoře rozpočtu se všemi stranami. Ráno měl zmíněnou schůzku s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem, chystá se mluvit ještě s lidovci a Piráty.

„Za KDU-ČSL jsme v této situaci připraveni jednat a komunikovat s premiérem a ministryní financí na hledání nějakého řešení, které pomůže investičně podpořit zaměstnanost v České republice,“ uvedl k tomu v úterý lidovecký předseda Marian Jurečka.

Jedná se podle něj například o investice do výstavby dopravní infrastruktury, silnic druhých a třetích tříd, do bydlení, krajiny, digitalizace, nanotechnologií nebo vědy a výzkumu. Kabinet také musí složit dosavadní účty.

Opoziční Pirátská strana je ochotná jednat o podpoře změn státního rozpočtu na letošní rok mimo jiné kvůli tomu, aby nebyla vláda zcela odkázaná na KSČM. Chce také zabránit uvržení republiky do chaosu, uvedl před úterním jednáním sněmovny místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Pro podporu navýšení schodku na 500 miliard korun mají ale Piráti několik požadavků, například garanci náhrady výpadků rozpočtů obcí, růstu platů učitelů či prosazení novely exekučního řádu.

Ferjenčík řekl, že strana má předběžně domluvené také jednání s ministryní financí.  „My jsme na to jednání připraveni,“ uvedl. Kritizoval původní záměr vlády, aby v její rozpočtové rezervě bylo až 137 miliard korun. Od té doby ale podle něj kabinet přišel s ústupky. „Vypadá to, že vláda je připravena k nějaké racionalizaci, aby velká část těch prostředků byla vázána na konkrétní účely,“ řekl.

Jednání by podle něj usnadnilo, kdyby vláda byla ochotná snížit plánovaný schodek. „Podařilo se vyjednat, že se rozpočtová rezerva snižuje na 37 miliard. Z důvodu tohoto vstřícného kroku jsme vstoupili do jednání, aby vláda nebyla zcela závislá na KSČM,“ uvedl Ferjenčík.

„Nejsme vláda, která je v každém případě závislá na KSČM, jednáme se všemi. Doufám, že najdeme konsensus a že se to rychle podpoří,“ dodal k tomu Babiš. Pokud ale sněmovna návrh na zvýšení schodku na 500 miliard rychle nepodpoří, všichni budou podle premiéra čekat na peníze. 

Podle předsedy SPD Tomia Okamury je hnutí ochotné o schodku diskutovat pouze v případě, že vláda začne škrtat nepotřebné výdaje. Okamura hovořil o nákupech zahraniční armádní techniky, výdajích na inkluzi ve školství, na podporu solární energetiky nebo na podporu politických neziskových organizací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 3 mminutami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 33 mminutami

Ústavní soud rozhodne o současném systému rozdělování daní mezi kraje

Ústavní soud (ÚS) vyjasní, zda současný systém rozdělování daňových výnosů mezi jednotlivé kraje nezasahuje do práva na samosprávu. Návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní podala loni skupina 32 senátorů. Problém podle nich nespočívá ani tak v tom, že některé kraje dostávají víc peněz než jiné, ale v tom, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám.
před 1 hhodinou

Obce možná budou muset zajišťovat kastrace opuštěných a zdivočelých koček

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zastoupení na summitu NATO by mělo odpovídat politickému systému země, míní Zůna

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hlaváč převzal funkci náčelníka generálního štábu

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prezident Pavel požádal Klempíře o debatu o změnách financování ČT a ČRo

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři.
před 13 hhodinami

Evropský pohled