Miroslav Kalousek strana 4 z 5

Senát ve čtvrtek večer po dlouhé debatě schválil pozměněnou verzi daňového balíčku. Předseda ODS Petr Fiala rozhodnutí horní komory vítá, podle něj jde o rozumné řešení, které zajistí lidem více peněz. Naopak místopředseda ČSSD Ondřej Veselý výsledek hlasování ostře kritizuje. „Daňový balíček, jak byl schválen Senátem, je úplně stejná katastrofa jako to, co bylo schváleno ve sněmovně,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Senát podle předsedy nejpočetnějšího klubu horní komory Zdeňka Nytry (ODS) kráčí ke schválení změn ve vládním daňovém balíčku v duchu dohody senátorů s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Především by se měla snížit poslanci schválená sleva na poplatníka. Nytrův klub, který zastřešuje ODS a TOP 09, ale bude při hlasování zřejmě rozpolcen. Podle poslance TOP 09 Miroslava Kalouska nebudou senátoři této strany hlasovat pro dohodnuté změny, pokud zároveň neprojdou úsporná opatření. Poslanec vládního ANO Jan Řehounek varoval před tím, že by nakonec neprošla sněmovní ani upravená senátní verze daňového balíčku, to by podle něj znamenalo rozpočtové provizorium. Zákonodárci debatovali o daňovém balíčku v Událostech, komentářích.

Daňový balíček, který v noci ze čtvrtka na pátek schválila sněmovna, nebude mít v Senátu „na růžích ustláno“, uvedl šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl v té souvislosti čtvrteční usnesení Senátu směrem k vládě, aby činila kroky, kterými zabrání rozvratu veřejných financí. Před tím po schválení daňových úprav varují někteří ekonomové, opoziční politici i představitelé vládní ČSSD, která prosazovala variantu s nižšími dopady do příjmů rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v sobotu na Twitteru uvedla, že požádá Senát, aby z daňového balíčku zvýšení slevy na poplatníka vypustil a vrátil zákon poslancům.

Nečekané vyústění mělo páteční ranní hlasování sněmovny o daňovém balíčku. Vládní hnutí ANO za pomoci ODS a SPD odhlasovalo zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy. První sazba se týká většiny ze 4,5 milionu zaměstnanců. Druhá pak těch, kteří vydělávají měsíčně nad 141 764 korun, a nahrazuje současnou takzvanou solidární přirážku. Tento návrh podal premiér Andrej Babiš (ANO) a pro příjmy veřejných rozpočtů by znamenal pokles o necelých 90 miliard korun. O náhlých změnách diskutovali v pořadu Události, komentáře Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Dolejš (KSČM).

Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček označil schválení daňového balíčku za nezodpovědnou sekeru zaseklou poslanci ANO, ODS a SPD. Místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík pak mluví o nových daňových změnách jako o rozpočtové šílenosti a pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD kvůli daním vyzval stranu k odchodu z vlády. A podle rozpočtové rady se jedná o největší zásah do daňových příjmů v historii Česka. Jan Skopeček z ODS považuje změny ale za dobrou zprávu, která povede k růstu čistých příjmů zaměstnanců. Sněmovna schválila snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta po zrušení superhrubé mzdy, ale také faktické zvýšení slevy na poplatníka.

Po čtvrtku je téměř jisté, že zaměstnanci budou od ledna platit nižší daně. ODS oznámila, že podpoří návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a na zavedení sazeb 15 a 23 procent z hrubých výdělků. A to i v případě, že to bude znamenat výrazné zvýšení schodku veřejných financí o víc než 80 miliard. Hnutí ANO a ODS mají ve sněmovně většinu. Podle občanských demokratů předseda vlády jen převzal jejich návrh.

Poslanci díky hlasům vládních stran a komunistů schválili ve středu základní parametry rozpočtu. Nikdo se však netají tím, že 320miliardový schodek nejspíše nebude reálný. Všeobecně se hovoří o dosud nejasném vlivu daňového balíčku s případným zrušením superhrubé mzdy, opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje za zásadní problém i to, že druhá vlna koronavirové pandemie zasáhla Česko silněji, než předpokládala prognóza, z níž ministerstvo financí při sestavování rozpočtu vycházelo. Poslanec vládní ČSSD Roman Onderka přesto trvá na tom, že je potřeba rozpočet, byť nepřesný, včas schválit a vyhnout se provizoriu. Poslanci diskutovali v Událostech, komentářích.

Návrh rozpočtu na příští rok prošel ve středu prvním čtením ve sněmovně. Počítá se schodkem 320 miliard korun. Poslanci hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválili základní parametry návrhu, vedle schodku také výši příjmů a výdaje. Před poslanci hovořil i prezident Miloš Zeman, který rozpočet podpořil. V druhém čtení bude možné projednat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování, ve třetím čtení, je plánováno na 16. prosince. Sněmovna dala ve středu také šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody a případně i půdy a práva na pitnou vodu.

Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek se na plénu sněmovny omluvil za úterní návštěvu zavřené restaurace i za to, že věc zprvu zlehčoval. V případě řízení o pokutě nevyužije poslaneckou imunitu. Restaurace jsou nyní na základě protiepidemických opatření zavřené, v provozu mohou mít jen výdejní okénko. Kalousek pobyt v restauraci komentoval tak, že si byl vyzvednout jídlo a při tom vypil jedno pivo.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek v úterý pil pivo v restauraci v Praze na Vinohradech. Informoval o tom server iRozhlas s tím, že Kalousek v podniku strávil čtyřicet minut, a to i přesto, že má restaurace otevřené pouze výdejní okénko. Předseda poslanců TOP 09 tvrdí, že nikoho neohrozil, uznal ale, že návštěva restaurace byla chyba.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy by podle vicepremiéra a předkladatele konkurenčního návrhu Jana Hamáčka (ČSSD) ohrozil státní rozpočet. V Otázkách Václava Moravce dal Hamáček najevo, že svoji variantu zrušení superhrubé mzdy a jejího nahrazení dvěma pásmy zdanění považuje za rozpočtově odpovědnější. To, že dva nejvyšší vládní představitelé předložili dva různé návrhy, je podle něj důsledkem toho, že se na nejlepší podobě neshodli.

Vláda bude muset před 20. listopadem znovu požádat o prodloužení nouzového stavu, potom možná ještě několikrát. Je o tom přesvědčen vicepremiér a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). V rozhovoru v Otázkách Václava Moravce řekl, že opatření, která nouzový stav umožnil vládě zavést, budou platit do doby, kdy se vrátí denní přírůstky nakažených covidem-19 na stovky, maximálně nízké tisíce. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu později řekl, že podle expertů prodloužení do 20. listopadu nebude stačit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentu Miloši Zemanovi návrh na odvolání ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO). Navrhl mu jeho nástupce, kterého prezident přijme v úterý. Jeho jméno však nesdělil. Babiš v pátek požádal Prymulu, aby rezignoval. Pochybil schůzkou v restauraci, nedá se to omluvit, řekl premiér. Prymula ale tvrdí, že žádné opatření neporušil, nescházel se přímo v restauraci a rezignovat nehodlá.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nechce omluvit poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl při debatě ve sněmovně. Proti zářijovému rozhodnutí Okresního soudu Praha-Západ se odvolal. Informaci ČT potvrdila mluvčí soudu Jana Špotová. Premiér v roce 2018 před hlasováním o důvěře vládě ANO a ČSSD prohlásil, že Kalousek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Podle okresního soudu šlo o osobní útok a Babiš by se měl omluvit jak na poslanecké schůzi, tak písemně. Případ nyní posoudí Krajský soud v Praze.

Odložení znovuzavedení EET na rok 2023 podle opozičního poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) dokazuje, že šlo o nesmyslný projekt. Očekává, že nakonec dojde k jeho úplnému zrušení. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Milan Feranec (ANO) připustil, že by budoucí vláda o zrušení rozhodnout mohla, ale důvod k tomu nevidí. Odklad je podle něj namístě proto, že nepanuje obvyklé ekonomické prostředí a místo potřeby dohlížet na firmy považuje stát za zásadní zachránit podnikání. Milan Feranec a Miroslav Kalousek diskutovali o vládních ekonomických krocích v Událostech, komentářích.

Bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou (KDU-ČSL, TOP 09) i jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka soud zprostil obžaloby v kauze nákupu letounů CASA. Verdikt není pravomocný, státní zástupce se odvolal. Dvojice od počátku odmítala, že by armádní stroje byly její vinou předražené. Státní zástupce žádal pro Parkanovou dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest, pro Staňka pět let vězení a pětimilionový trest. Pro oba chtěl také zákazy činnosti.

Státní zástupce Jan Kořán uvedl, že v kauze nákupu letounů CASA se u bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) nepodařilo prokázat zneužití pravomoci. Nově pro ni proto navrhl mírnější právní kvalifikaci, a to nedbalostní maření úkolu veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku z vědomé nedbalosti. Navrhl také trest – dvouletou podmínku a dvoumilionovou pokutu spolu se zákazem činnosti.

Poslanci budou dále jednat o zmrazení svých platů. V prvním čtení prošel sněmovnou návrh části opozičních stran, podle kterého by měli poslanci i další ústavní činitelé včetně soudců brát v příštím roce stejné platy jako letos. Zároveň však již je jisté, že ústavní činitelé na Nový rok dostanou přidáno, protože změna nestihne včas projít legislativním procesem. Návrh na zrychlené schválení již v prvním čtení vetovaly poslanecké kluby ODS a TOP 09. Podle předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka by předloha mohla být účinná k 1. březnu příštího roku.

Podnikatelé i samostatně činné osoby působící v kultuře dostanou podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) další peníze od státu. Ministr kultury je přitom přesvědčen, že omezení avizovaná ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) skutečně bude možné po dvou týdnech zrušit. Opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) o tom ale pochybuje. Vláda podle něj svým postupem ztratila důvěru veřejnosti. Zaorálek, Kalousek a také předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) diskutovali o nouzovém stavu v Událostech, komentářích.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se má na schůzi sněmovny i písemně omluvit poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl při debatě v dolní komoře. Rozhodl o tom soud, verdikt ale není pravomocný. Babiš v roce 2018 před hlasováním o důvěře vládě ANO a ČSSD prohlásil, že Kalousek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Podle soudu šlo o osobní útok.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích označil za chybu, že se Ústřední epidemiologická komise přes léto nesešla tak, jak požadovala sněmovna. Při svém vystoupení také obvinil opozici z toho, že zneužívá koronavirus v kampani před krajskými volbami. Uvedl, že dolní komoru parlamentu o chystaných opatřeních proti další vlně epidemie koronaviru do začátku září neinformoval, protože údajně o tomto úkolu nevěděl. Poslanci na schůzi také debatovali o státní pomoci kultuře kvůli koronavirové epidemii.

Vláda s podporou komunistů se vyslovila proti uskutečnění mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou navrhla opozice. Ta chtěla slyšet vyjádření ministrů k současné pandemii a řešit další pomoc živnostníkům.

Mimořádná dávka pro důchodce – takzvané rouškovné – je podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) politický krok a půlbilionový schodek „nevytrhne“. Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek dávku kritizuje, vláda prý neposlouchá experty a kupuje si skupinu, jejíž příjmy covid-19 neohrozil. Poslanec ANO Jan Řehounek v Událostech, komentářích ujistil, že dávka nezamezí tomu, aby důchodci dosáhli na dávky jiné. Ekonom Mojmír Hampl upozorňuje, že podobné návrhy obětují stabilitu veřejných financí kvůli krátkodobým politickým cílům.

Nebude-li kandidovat do Poslanecké sněmovny, bude podle svých slov Miroslav Kalousek (TOP 09) věrohodnější. Rozhodnutí neucházet se o poslanecký mandát nepovažuje za odchod z politiky. Současné vládě nevytýká chyby, kterých se dopustila během pandemie, kritizuje ale její komunikaci a také jednání o schodku rozpočtu. V Interview ČT24 rovněž prohlásil, že vláda je odpovědná za situaci na Karvinsku.