Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se kloní k dohodě s KSČM, která by pomohla odhlasovat návrh rozpočtu na příští rok. Šlo by o přesun 10 miliard korun určených pro armádu do vládní rozpočtové rezervy. Ve čtvrtek též jednali premiér a ministryně financí s lídry parlamentních opozičních stran o dalším postupu ohledně rozpočtu. Opozice však pak uvedla, že rozpočet nepodpoří, ani neudělá krok, který by umožnil jeho přijetí. Sněmovna ve středu poprvé v historii Česka přerušila jeho závěrečné schvalování a odložila ho na pátek. Pokud poslanci rozpočet nepřijmou, začne od ledna potřetí v historii rozpočtové provizorium.
Deset miliard na armádu převést do rezervy. Schillerová by vyhověla KSČM a zachránila rozpočet
Události: Jednání o podpoře pro rozpočet na rok 2021 (zdroj: ČT24)
Alena Schillerová uvedla v ČT, že dosavadní čtvrteční jednání s opozicí bylo velmi technické a vedlo se hlavně o průběh případného rozpočtového provizoria. „Nemám pocit, že by některá z opozičních stran chtěla podpořit rozpočet na rok 2021,“ řekla ministryně v průběhu jednání. Proto by se přikláněla najít opět dohodu s KSČM jako už po pět předchozích let. Zároveň se domnívá, že by armáda tímto kompromisem o peníze nepřišla.
Schillerová rovněž uvedla, že se její ministerstvo začalo pro případ nezdaru pátečního jednání ve sněmovně připravovat na případné rozpočtové provizorium.
Filip je zvědav, jak se zachovají poslanci ANO
KSČM navrhuje převést deset miliard do rozpočtové rezervy a v případě, že by je armáda potřebovala, například při pomoci obyvatelstvu při koronavirové pandemii, by se pro ni uvolňovaly. O tom, že by chtěli vzít 10 miliard obraně a přesunout je jinam, hovořili komunisté již před dvěma měsíci. Přesto se za tu dobu nepodařilo vládě najít s nimi přijatelný kompromis.
Předseda KSČM Vojtěch Filip ve čtvrtek nevyloučil, že by poslanci hnutí ANO mohli tento přesun podpořit. Ukáže se podle něj ale až při pátečním hlasování. „Na schůzce to padlo. Jak to bude, se ukáže zítra (v pátek) při hlasování,“ řekl Filip na dotaz, zda od hnutí ANO komunisté slyšeli, že by návrh podpořilo. Definitivní závěr podle něj ale není ještě učiněn.
„Věřím, že zítra (v pátek) při hlasování se ukáže, kdo drží slovo. Jsem přesvědčen, že je možné zítra státní rozpočet hlasovat. Nemyslím si, že by bylo vhodné ho odložit. Nemyslím si ani, že by bylo vhodné, aby Česká republika skončila v provizoriu, ale vyloučit to nemohu,“ poznamenal Filip. Je podle něj na premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby vyjednal podmínky s koaličním partnerem ČSSD a aby vláda byla jednotná.
Narážel tak na to, že s návrhem komunistů dosud nesouhlasila druhá koaliční strana, ČSSD, bez níž by také rozpočet neprošel.
Existuje určitá cesta, připustil Onderka
Podle šéfa klubu ANO Jaroslava Faltýnka jsou poslanci ve složité situaci, kdy se buď dohodnou a schválí rozpočet, nebo bude rozpočtové provizorium a nebudou se zvyšovat platy ve školství a sociálních službách, nebudou nové dotace pro kraje a ohroženo bude i mnohem víc peněz pro armádu. „Za hnutí ANO ale mohu říct, že přistoupíme jen na takovou variantu, která investice do armády neohrozí,“ dodal.
Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka je přesvědčený, že sněmovna rozpočet schválí, jeho strana má ale podmínky, uvedl v pořadu Události, komentáře České televize. Blíže je nechtěl popsat, jednání podle něj stále pokračují.
„Existuje určitá cesta, existuje určitá strategie, o které jsme se bavili na vládní úrovni,“ řekl Onderka k jednáním mezi ANO a ČSSD. Vedení sociálních demokratů se podle něj sejde ještě v pátek brzy ráno. „My takovýto rozpočet podpoříme, tam nevidím problém v této věci, ale za určitých podmínek, které se dojednávají,“ doplnil.
Události, komentáře: Hlasování o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Ministerstvo obrany chystá strategické projekty
Proti návrhu komunistů se již dříve postavil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), podle něhož by škrt deseti miliard narušil modernizaci armády a probíhající strategické projekty.
Ministerstvo obrany chce příští rok podepsat tři významné zakázky za celkem 68 miliard korun na nákup nových děl, protiletadlového kompletu SHORAD a 210 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Poslední projekt bude největší vojenskou zakázkou v moderní historii armády, ministerstvo za BVP zaplatí více než 50 miliard korun. Ministr v minulosti naznačoval, že v případě projití návrhu komunistů by podal demisi.
Ministerstvo obrany by mělo podle současného návrhu rozpočtu dostat na příští rok více než 85 miliard korun, tedy zhruba o 13 miliard více než letos.
Jak vidí další vývoj parlamentní opozice
Stanovisko ODS, KDU-ČSL a TOP 09 je neměnné, vládou připravený návrh rozpočtu je špatný a strany jej nepodpoří, ani neudělají krok, který by umožnil jeho přijetí. Na čtvrtečním brífinku po jednání lídrů všech parlamentních stran to řekl předseda ODS Petr Fiala. Nepovažuje za vyloučené, že poslanci vládních ANO a ČSSD a KSČM, která kabinet toleruje, nakonec shodu najdou. Ani Piráti podle poslance Mikuláše Ferjenčíka rozpočet nepodpoří.
Lídři parlamentních stran jednali s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou o dalším postupu ohledně projednávání návrhu rozpočtu. Za ODS se schůzky zúčastnil Fiala a šéf poslanců Zbyněk Stanjura, za SPD šéf hnutí Tomio Okamura a předseda klubu Radim Fiala. Na jednání byli také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a šéf poslanců strany Miroslav Kalousek, šéf KDU-ČSL Marian Jurečka a předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek nebo statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.
„Rozpočet nelze podle našeho názoru v této chvíli opravit, je podle nás špatný a je potřeba, aby vláda předložila rozpočet nový,“ řekl Fiala. „Nepovažujeme ani za úplně vyloučené, že vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM nakonec nějakou shodu najde. Pokud nenajde, tak budeme v rozpočtovém provizoriu a bude se hledat další východisko z této situace,“ dodal. Podle Fialy byla debata poměrně věcná.
Jurečka považuje za důležité ujištění Schillerové, že programy na pomoc lidem postiženým koronavirovou krizí nejsou případným rozpočtovým provizoriem ohroženy. Krátkodobé provizorium by podle něj neohrozilo fungování státu. „Jsme připraveni v okamžiku, kdy vláda začne pracovat na novém rozpočtu a předloží ho do sněmovny, velmi rychle pracovat na tom, aby rozpočet byl projednán a schválen,“ uvedl lidovecký předseda.
Šéfka TOP 09 Pekarová Adamová připomněla, že poslanci její strany už v prvním čtení navrhli, aby rozpočet byl přepracován. „Platí, že rozpočet nepodpoříme, ani neodejdeme ze sálu. Nejsme ochotni hlasovat pro rozpočet, který je o 100 miliard v rozporu s realitou,“ poznamenal pirátský poslanec Ferjenčík. Narážel na to, že návrh nezahrnuje dopady daňového balíčku, který senát minulý týden s úpravami vrátil do dolní komory.
Rusnok: Nebyl by to optimální signál
Případné rozpočtové provizorium v řádu dní až několika měsíců bezprostředně neznamená ohrožení fungování české ekonomiky. Ale není to úplně optimální signál, pokud jde o vnímání stability a předvídatelnosti. Řekl to ve čtvrtek guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Provizorium nastane, když sněmovna do konce roku neschválí rozpočet. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
„Jistý problém to je (provizorium) minimálně z hlediska nejistoty. Žijeme v nejisté době, kdy by autority měnové i rozpočtové měly vysílat signály, které situaci spíše uklidňují. Doufám, že by se jednalo o krátkodobé provizorium do několika měsíců, pak by to zásadní problém být neměl a nemělo by to vstupovat ani do našich úvah o měnové politice,“ uvedl Rusnok.
Rozpočtové provizorium neumožní zvyšovat platy
Pokud se Česko od 1. ledna začne řídit rozpočtovým provizoriem, nebude mimo jiné podle ministerstva financí možné zvyšovat platy. Odložit by se tak muselo například zvýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků škol nebo zaměstnanců v sociálních službách. V provizoriu nelze také vypisovat nové dotační tituly ani přesouvat prostředky mezi kapitolami nebo z vládní rozpočtové rezervy, informovalo ve čtvrtek ministerstvo.
„Děláme všechno pro to, aby se případné provizorium co nejméně dotklo běžného života. Ačkoliv pro automatizované rozpočtové informační systémy představuje tento stav značnou komplikaci, s vynaložením maximálního úsilí všech rozpočtových kapitol a velkého byrokratického zápřahu jsme po technické stránce připraveni situaci zvládnout,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Přesto některé dopady provizoria jsou podle ministerstva nevyhnutelné. „Vzhledem k tomu, že v průběhu provizoria není možné zvyšovat platy a schvalovat tarifní tabulky, zůstaly by platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na úrovni roku 2020. Platy pedagogů přitom měly od 1. ledna vzrůst o devět procent, platy nepedagogických pracovníků ve školství o 4,3 procenta,“ upozornil úřad. Slíbené zvýšení platů by se odložilo také pracovníkům v sociálních službách.
Ohroženy mohou být investiční akce
Dalším problémem spojeným s provizoriem je nemožnost vypisovat nové dotační tituly, což může podle ministerstva ohrozit investiční akce, rozvoj regionů a čerpání evropských peněz. V provizoriu nelze také používat nároky z nespotřebovaných výdajů z minulých let a přednostně je třeba uhradit všechny závazky z minulosti.
Schillerová dál věří, že se státní rozpočet podaří schválit a hrozbu rozpočtového provizoria odvrátit. „Provizorium je vlastně nouzový stav ve státním rozpočtu, znamenalo by extrémní míru nejistoty a nemožnost využívat nároky z nespotřebovaných výdajů, což by ohrozilo investice i vládní pomoc. Provádět by nešlo žádné přesuny mezi kapitolami, a to ani z vládní rozpočtové rezervy. Zejména v krizovém období to může být velmi nekomfortní situace,“ tvrdí Schillerová.
Senátor Tomáš Goláň (ODS) o daňovém balíčku i o rozpočtu 2021 (zdroj: ČT24)