Miroslav Kalousek se vzdal mandátu poslance. Ve sněmovně působil 22 let

Nahrávám video
Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek složil poslanecký mandát
Zdroj: ČT24

Miroslav Kalousek na svých stránkách a následně i ve sněmovně oznámil složení poslaneckého mandátu. Současný předseda poslaneckého klubu TOP 09 byl mimo jiné přes pět let ministrem financí, poslancem je s krátkou přestávkou již od roku 1998. Kromě toho byl také předsedou dvou parlamentních politických stran – KDU-ČSL a TOP 09, kterou spoluzaložil. Ve sněmovně ho podle pořadí kandidátní listiny nahradí starosta Roztok u Prahy Jan Jakob, slib složí zřejmě ve středu. Miroslav Kalousek bude v úterý hostem Interview ČT24.

Svůj krok zdůvodnil Kalousek neobvykle brzkým vypsáním termínu parlamentních voleb. „V důsledku toho již budou všechny letošní schůze Poslanecké sněmovny probíhat v rámci volební kampaně. Je tedy zřejmé, že aktivní část mé dvaadvacetileté kariéry poslance se završila právě nyní; pasivní (byť připouštím, že pohodlné) dokončení mandátu mi již nedává smysl,“ napsal politik v prohlášení na svých webových stránkách s tím, že chce uvolnit sněmovní prostor kandidujícím kolegům. Podobně se vyjádřil i následně ve sněmovně, kde se také se všemi rozloučil. 

„Dovolte mi, abych se s vámi rozloučil a abych se omluvil každému z vás, kdo se snad někdy mým vystoupením cítil osobně dotčen. Ujišťuju vás, že to nikdy nebylo osobní, vždy to bylo v zápalu politické diskuse a ani já necítím žádnou osobní hořkost. Mějte se moc fajn,“ řekl nakonec a plénum ho odměnilo potleskem.

Dlouholetého sněmovního matadora Miroslava Kalouska v dolní parlamentní komoře podle pořadí kandidátní listiny nahradí starosta Roztok u Prahy Jan Jakob. Ten je vedle starosty od loňského podzimu středočeským krajským radním pro kulturu (Spojenci). Kalousek ho označil za velmi úspěšného a zkušeného politika, kterému bude nápomocen. Jakob podle něho bude kandidovat i v podzimních sněmovních volbách. 

Poslanci TOP 09 po odchodu Kalouska zvolili nového předsedu svého klubu v dolní komoře, a to Vlastimila Válka. Místopředsedou se stal Dominik Feri.

Nahrávám video
Brífink Miroslava Kalouska ke složení poslaneckého mandátu
Zdroj: ČT24

V polovině prosince, kdy slavil 60 let, Kalousek řekl, že plán odejít ze sněmovny bere jako další ze životních výzev, kterou zvládne. Uvedl také, že s rozhodnutím, co dál, nespěchá. „Mám několik nápadů a možností, ale nechci to uchvátat a v pravý čas se rozhodnu,“ uvedl tehdy stejně jako teď. To, že nebude kandidovat ve sněmovních volbách, oznámil loni v červenci.

Při prosincovém hovoru o odchodu z dolní komory podotkl, že jsou tam lidé, které rád vídá, a to nejenom mezi kolegy, ale i mezi zaměstnanci. Stýskat se mu zřejmě bude i po práci poslance, přípravě na schůze i vystupování na plénu. „Po čem se mi rozhodně stýskat nebude, to je po diskusích s lidmi, kteří opravdu neví, o čem mluví, a navíc je jim to jedno. To mne poslední dobou velmi frustruje a na to se těším, že to nebudu muset dělat,“ konstatoval.

Politici na Kalouskovi cení zkušenosti i argumentační schopnosti

Krok Kalouska komentovali mnozí politici na Twitteru. „S Miroslavem Kalouskem se intenzivně pracovně setkávám celé poslední desetiletí. Vážím si jeho jasných názorů, otevřenosti a politické zkušenosti. Je mi blízký svým pravicovým myšlením a také svým vztahem ke kultuře, zvláště vážné hudbě. Přeji mu vše dobré v jeho dalším životě,“ reagoval na složení mandátu například předseda ODS Petr Fiala.

Lidovecký šéf Marian Jurečka krok Kalouska pak označil za jeden z historických momentů sněmovny. „I když jsme spolu mnohokrát nesouhlasili, tak vyjadřuji respekt k jeho politickému nadání, rétorickým a argumentačním schopnostem. Díky za to dobré, co ve své práci pro Českou republiku udělal,“ poznamenal na Twitteru.

„Ráda bych Miroslavu Kalouskovi za všechnu jeho dosavadní práci poděkovala. Bude mi v Poslanecké sněmovně chybět, protože jako rétor nemá konkurenci,“ uvedla na Twitteru Markéta Pekarová Adamová. V příspěvku mu zároveň slíbila, že udělá vše, aby Česko po volbách už nevedl „neschopný oligarcha“. „A jsem si jistá, že k tomu z pozice zakladatele svým umem dopomůžeš,“ dodala.

„Mirek Kalousek končí po 22 letech ve sněmovně. Respekt! Tisíckrát jsem s ním nesouhlasil, ale vždy to byl vtipný, i když tvrdý soupeř. Hodně štěstí!“ napsal na Twitteru také vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský Kalouskovo rozhodnutí označil za ztrátu pro sněmovnu i demokracii. Popřál mu hodně sil a štěstí v dalším konání. 

Kalousek je znám jako silný hlas opozice

V současnosti je Kalousek znám především jako jeden ze silných hlasů opozice. Ostré názorové střety má ve sněmovně zejména se šéfem ANO a současným premiérem Andrejem Babišem. Jejich střet nedávno řešil soud. Nepravomocně rozhodl, že se má Babiš omluvit za výrok, podle kterého Kalousek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“.

Premiér narážel na Kalouskovo působení ve funkci náměstka ministra obrany, za které bývá politickými oponenty často kritizován. Kalouskovi tehdy byla připisována odpovědnost za několik kontroverzních zakázek, vyšetřování kauz ani stížností na jeho počínání v resortu ale žádná pochybení neprokázalo.

K lidovcům vstoupil už v roce 1984

Rodák z Tábora vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Poté až do roku 1990 pracoval v podniku Mitas Praha. V únoru 1990 se stal státním úředníkem, když nastoupil do odborného útvaru místopředsedy vlády, později působil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády. V lednu 1993 byl jmenován ekonomickým náměstkem ministra obrany, ve funkci vydržel pět let.

V roce 1998 byl poprvé zvolen poslancem a byl jím, s krátkou přestávkou v roce 2013, doposud. Ve sněmovně zastupoval KDU-ČSL, jejímž členem se stal již v roce 1984. Později se se stranou, jejímž byl od května 1999 do dubna 2001 místopředsedou a od listopadu 2003 do srpna 2006 předsedou, rozešel.

Miroslav Kalousek (vpravo) při rozhovoru s ministrem financí Ivem Svobodou v Poslanecké sněmovně v roce 1998
Zdroj: Tomáš Železný/ČTK

Kalousek jednal i o menšinové vládě s Paroubkem podpořené komunisty

Na post v čele strany rezignoval poté, co nevyšel mnohými spolustraníky kritizovaný plán na účast KDU-ČSL v menšinové vládě s ČSSD. Kalousek tehdy se souhlasem předsednictva strany vyjednával o nabídce šéfa ČSSD Jiřího Paroubka vytvořit koaliční vládu podporovanou komunisty.

Jím vedená KDU-ČSL byla v letech 2002 až 2006 součástí koaličních vlád s ČSSD a Unií svobody-DEU, přičemž Kalousek byl v letech 2002 až 2005 předsedou rozpočtového výboru sněmovny. Do vládní koalice se KDU-ČSL nakonec zapojila i po volbách 2006. Ve druhé vládě Mirka Topolánka, která byla jmenována v lednu 2007 a kterou vytvořily ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, byl až do jejího předčasného konce v květnu 2009 ministrem financí.

Miroslav Kalousek představil Karla Schwarzenberga v červnu 2009 jako jediného kandidáta na předsedu vznikající TOP 09
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

V červnu 2009 vystoupil z KDU-ČSL a spolu s Karlem Schwarzenbergem založil novou stranu TOP 09. Stal se jejím prvním místopředsedou, poté byl od listopadu 2015 dva roky předsedou. Strana uspěla hned v prvních volbách do sněmovny v roce 2010 a poté se stala součástí vládní koalice vedené Petrem Nečasem (ODS).

Kalousek se stal znovu ministrem financí a byl jím až do pádu vlády v červenci 2013. Po volbách v témže roce se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Od října 2017 je předsedou klubu TOP 09. V letech 2006 až 2010 byl také zastupitelem města Bechyně, kde žije.

Kalousek už dříve oznámil, že nebude kandidovat v letošních podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Při té příležitosti uvedl, že se dále chystá být členem TOP 09 a předávat jí své zkušenosti a znalosti. To potvrdil i v úterním prohlášení na webových stránkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 mminutou

Testosteron jako byznys? Influenceři zneužívají mužské nejistoty

S myšlenkou, že testosteron je klíč k tomu být opravdový muž, doporučují někteří influenceři na sociálních sítích hlavně mladým mužům, aby si nechali otestovat hladinu tohoto hormonu. A případně pak kupovali přípravky, které ho mají zvýšit. Podle nové studie bývají takové výzvy nepodložené a jediným cílem je finanční prospěch. Výzkumníci i lékaři varují, že nekontrolované užívání testosteronu je spojeno s vážnými zdravotními riziky.
před 28 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 46 mminutami

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 3 hhodinami

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 9 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...