Kalousek nebude kandidovat do sněmovny. Chce předvolební blok

Bývalý ministr financí a nynější předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek už nebude v příštích parlamentních volbách kandidovat do sněmovny. Rozhodl se tak proto, že chce jednat s dalšími stranami o vytvoření předvolebního bloku, čemuž by mohly bránit osobní ambice. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kalousek v dolní komoře působí od roku 1998.

„V příštích volbách do Poslanecké sněmovny nemám žádné politické ambice. Mám obrovskou ambici, aby se tady vytvořil jasný projekt, který může uspět ve volbách, který tady může změnit situaci,“ prohlásil. Dodal, že z politiky neodchází a zůstává členem TOP 09: „Vždyť jsem ještě mladý kluk. Třeba budu kandidovat 2025.“

Jde mu prý o to, aby měl volné ruce v rozhovorech o tvorbě předvolební koalice opozičních stran, kde by osobní ambice mohly být na překážku. „Už jsem dávno neslyšel, že by někomu vadil Kalousek, ale kdysi jsem to slýchával a byl to zástupný argument,“ prohlásil s tím, že to potom činí kroky stran nesrozumitelnými.

„Skutečně mi jde o snahu o spojení tradičních politických stran. Musí tu být ideově zakotvené strany. A nejsou to jenom parlamentní subjekty. Ty jsou samozřejmě strašně důležité, ale škoda každého demokratického hlasu,“ vysvětlil s tím, že velký potenciál podle něj má například Hlas Pavla Teličky.

S Piráty ne

Neumí si představit, že by do projektu budovaného jako konzervativně pravicový zapojil Piráty. „Udělat srozumitelný předvolební program s Piráty je vyloučeno, Piráti jsou progresivní levice,“ prohlásil.

Jejich šéf Ivan Bartoš se už dřív ke kooperaci před volbami stavěl zdrženlivě, větší smysl by viděl v povolebním vyjednávání. Širokou předvolební spolupráci s ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vylučoval i pirátský místopředseda Jakub Michálek. Mají podle něho opačné hodnoty a jsou to konzervativní strany s rezervovaným přístupem k transparentnosti. Za nejbližšího politického partnera Pirátů označil letos Bartoš hnutí STAN.

Předseda ODS Petr Fiala loni uvedl, že jeho strana chce jednat o spolupráci se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v lednu několikrát zmínil, že spolupráci brání legislativní a technické překážky. Naopak šéf STAN Vít Rakušan mluvil v červnu o tom, že hnutí chce představit vizi pro postup ve sněmovních volbách v roce 2021 do listopadu. 

Ocenění i rozpaky

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová reagovala: „Lidsky jeho rozhodnutí naprosto rozumím, ale ve sněmovně bude chybět, těžko hledá konkurenci ať už z pohledu zkušenosti, nebo rétorických schopností. Cíl však zůstává stejný – zamezit privatizaci České republiky.“

Lidovecký šéf Marian Jurečka podotkl, že Kalouskovo rozhodnutí je třeba ocenit: „Upozadit osobní zájem ve prospěch možného vyššího cíle je dnes v politice spíše ojedinělý jev.“ Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde výhradně o Kalouskovo rozhodnutí: „Na snaze STAN spojit síly s ostatními demokratickými stranami proti Andreji Babišovi to nic nemění.“

Pirát Ivan Bartoš míní, že Kalouskův krok by mohl vést ke vzniku konzervativního předvolebního bloku ODS, KDU-ČSL a TOP 09. „Piráti jako středová liberální strana na předvolební spolupráci s konzervativci nepomýšlí. Děláme konstruktivní politiku, což voliči vidí a ocení,“ napsal. Podotkl, že kvůli politice lidí, jako Kalousek, bývalý šéf ODS Mirek Topolánek a někdejší předsedové ČSSD Stanislav Gross a Jiří Paroubek, Piráti před 11 lety vznikli.

Dlouhá kariéra

Státním úředníkem se Kalousek stal v únoru 1990, kdy nastoupil do odborného útvaru místopředsedy vlády; od července 1992 působil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády. Pak pět let působil jako ekonomický náměstek ministra obrany.

V letech 2002 až 2005 byl předsedou rozpočtového výboru sněmovny, od ledna 2007 do května 2009 ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka (ODS). Stejnou funkci zastával v kabinetu Petra Nečase (ODS) od července 2010 do července 2013.

V letech 1984 až 2009 byl členem strany lidové; od května 1999 do dubna 2001 byl jejím místopředsedou a od listopadu 2003 do srpna 2006 předsedou KDU-ČSL. Rezignoval poté, co nevyšel plán na účast KDU-ČSL v menšinové vládě s ČSSD podporované komunisty.

V červnu 2009 vystoupil z KDU-ČSL a spoluzaložil novou stranu TOP 09. V letech 2009 až 2015 byl jejím prvním místopředsedou, poté do listopadu 2017 předsedou.

Neprokázaná podezření

Za své působení na resortu obrany (zodpovídal za rozpočet a akvizice) byl politiky některých stran často kritizován, měl ale vždy podporu lidoveckých šéfů resortu. Kritici mu připisovali odpovědnost za několik kontroverzních zakázek, vyšetřování kauz ani stížností na jeho počínání v resortu ale žádná pochybení neprokázalo. Svůj vliv na ministerstvu si podle kritiků zachoval i poté, kdy úřad opustil, z čehož údajně profitoval jeho přítel zbrojař Richard Háva a firma Omnipol. 

V březnu 2005 rezignoval na post šéfa rozpočtového výboru sněmovny, a to kvůli kauze kolem bytu své tehdejší manželky. Ta získala byt v pražském Veleslavíně výměnou za směnku v hodnotě 6,5 milionu korun, kterou v její prospěch vystavil v roce 1999 její bratr Lubomír Kašák (toho v roce 2002 zavraždil zřejmě jeho společník Zdeněk Němec, po činu se zastřelil). V souvislosti s bytem se objevilo podezření na krácení daně. Případem se zabývala finanční policie a nenašla žádné pochybení.

Kalousek byl také kritizován za to, že v srpnu 2010 jmenoval svým náměstkem na ministerstvu financí exministra obrany Martina Bartáka, později stíhaného v souvislosti s armádními zakázkami (Barták nakonec z úřadu odešel). Jako ministr financí se Kalousek výrazně angažoval například i v kauzách ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) a státní zakázky pro Promopro nebo obvinění bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (TOP 09) kvůli nákupu letadel CASA.

Ostrý řečník

V parlamentu se stal jedním z nejvýraznějších představitelů opozice a ostrým kritikem politiky koaličního kabinetu vedeného tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Později se střetával zejména se šéfem ANO a současným premiérem Andrejem Babišem. Ten se v červenci 2018 na plénu sněmovny ve vyhrocené debatě do Kalouska ostře pustil a tykal mu. Reagoval na poslancova slova o tom, že premiér při vysvětlování kauzy Čapí hnízdo křivě přísahal na zdraví svých dětí.

Premiér označil předsedu poslanců TOP 09 také za „ožralu“ a „zloděje zlodějského“. Kalousek podal na Babiše kvůli jeho výrokům žalobu. Řízení o žalobě zastavil v lednu 2019 Okresní soud Praha-západ a odkázal Kalouska na sněmovní výbor, v dubnu 2020 se spor vrátil k soudu prvního stupně.