Odložení znovuzavedení EET na rok 2023 podle opozičního poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) dokazuje, že šlo o nesmyslný projekt. Očekává, že nakonec dojde k jeho úplnému zrušení. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Milan Feranec (ANO) připustil, že by budoucí vláda o zrušení rozhodnout mohla, ale důvod k tomu nevidí. Odklad je podle něj namístě proto, že nepanuje obvyklé ekonomické prostředí a místo potřeby dohlížet na firmy považuje stát za zásadní zachránit podnikání. Milan Feranec a Miroslav Kalousek diskutovali o vládních ekonomických krocích v Událostech, komentářích.
Odklad EET ukazuje jeho nesmyslnost, míní Kalousek. Prioritu má podle něj záchrana podnikání
Události, komentáře: Peníze na záchranu firem a návrh na zrušení EET (zdroj: ČT24)
„EET měla nějaké cíle: Zvýšit příjem z daní, narovnat podnikatelské prostředí. V situaci, kdy bojujeme o záchranu podnikání, to skutečně není prioritní věc,“ podotkl Milan Feranec, který je přesvědčen, že odklad EET, který chce vláda prodloužit až do ledna 2023, je namístě.
Podle Miroslava Kalouska, který elektronickou evidenci tržeb od začátku kritizoval, ale odklad ukazuje, že EET nedávala nikdy smysl. „Ten projekt je nákladný pro státní správu i podnikatele, nic nepřináší, je přínosné ho odložit a definitivně zrušit. Doufám, že k tomu dojde,“ uvedl.
Poukázal, že vláda při zavádění evidence argumentovala tím, že narovná podnikatelské prostředí a zamezí podvodům při odvádění DPH. Tyto argumenty podle Kalouska nyní padly. „Mít rovné podnikatelské prostředí a zamezit podvodům je přece potřeba i v krizi,“ podotkl.
Poslanec vládního hnutí takové závěry odmítl, ale to, že by prodloužení pauzy v evidování tržeb mohl být předstupeň úplného konce, připustil. „Soustředíme se na záchranu podnikání. Nakonec může příští politická reprezentace rozhodnout, jestli to zruší,“ poznamenal Feranec.
Další půjčky? Asi je firmy chtějí, tvrdí Feranec
Odložení návratu EET není zdaleka jediný krok, kterým chce vláda sanovat ekonomiku po ráně, kterou jí zasadila omezení zavedená kvůli druhé vlně koronavirové pandemie. Miroslav Kalousek ocenil, že vláda o nových kompenzacích a další opatřeních na podporu ekonomiky – v čele s 500 korunami na den pro OSVČ a malé firmy – rozhodla rychle, což bylo potřeba. Neví však, zda to, co kabinet připravil, postačí. „Zda to bude stačit či ne, toť otázka, a já se bojím, že řada podnikatelů vyčerpaných jarním lockdownem dnešní situaci neustojí,“ očekává.
Taková otázka může směřovat například k programu Covid III nabízejícímu výhodné půjčky. Problém je v tom, že někteří podnikatelé si museli napůjčovat již při jarním lockdownu a další půjčky jejich situaci vůbec nezlepší. Milan Feranec ale upozornil, že jde o prodloužení již fungujícího programu, o který je podle něj zájem. „Že se prodlouží? Asi je po tom ze strany firem poptávka,“ zdůraznil.
Problém není ve schodku na příští rok, ale na ty další, říká Kalousek
Kromě toho, co bude v příštích týdnech či měsících v době důrazných opatření proti koronaviru, se politici zabývají i tím, co bude v příštích letech. Vláda navrhuje rozpočet se schodkem 320 miliard, do kterého může zasáhnout ještě plánované zrušení superhrubé mzdy a podle Kalouska také druhá vlna pandemie a souvisejících opatření, se kterou prognóza nepočítá.
Za zásadní však považuje exministr financí to, že Babišův kabinet počítá s tříciferným schodkem i v následujících letech. „To znamená, snaha o to, že by se mělo rychle přejít k rozpočtové odpovědnosti – jako to bude dělat Německo, Rakousko, všechny ostatní země – vládu netrápí. My si možná ještě můžeme dovolit velký schodek příští rok, ale v letech 2022 a 2023 musíme směřovat k vyrovnaným rozpočtům. To vládu ani nenapadne, prostě po nás potopa,“ řekl Kalousek.
Milan Feranec se domnívá, že podoba rozpočtu v sobě zosobňuje priority, které vláda má. „Základní čísla rozpočtu 2021 říkají, že priorita jsou investice – 186 miliard investic – a že priorita jsou investice do lidí – důchody, navyšování platů. Jestli přijde jiná vláda a bude mít jiné priority, je to její svaté právo,“ uvedl.
Podle Kalouska by ale nová vláda, která nejspíše vzejde z voleb na podzim příštího roku, na případné změny neměla čas. Odmítl tvrzení vládních politiků, že by schodek navyšovaly hlavně jednorázové výdaje, v tom případě by podle něj v roce 2022 klesl pod sto miliard. „Jde především o výdaje mandatorní povahy. Ty nesnížíte ze dne na den,“ míní.