Kabinet schválil vznik polní nemocnice v Letňanech

Kolaps zdravotnictví v Česku kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Zdravotnickou kapacitu pak dle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) Česko téměř zdvojnásobilo, další rezervy ale příliš nejsou. Vláda schválila vznik polní nemocnice v pražských Letňanech, ministři v pátek řešili i ekonomické záležitosti. Kabinet například schválil odklad elektronické evidence tržeb na leden 2023 nebo kompenzační bonus pro podnikatele. Ministři se také rozhodli zakázat návštěvy ve věznicích a detenčních ústavech.

Video Události
video

Události ČT: Nárůst počtu nakažených

Vláda od příštího pátku zakáže kvůli šíření koronaviru návštěvy ve věznicích a detenčních ústavech. Návštěv od svých blízkých se nedočkají odsouzení ani obvinění, kteří jsou ve vazbě. Nařízení má být účinné do konce nouzového stavu, který platí do 3. listopadu. Zákaz platil i na jaře, vězňům tehdy bylo umožněno více telefonovat s příbuznými a změnil se také systém doručování balíků.

Vláda v pátek také zrušila omezení počtu nemocnic, kde smí pomáhat medici. Ti budou nově moci působit i v nemocnicích, které nepatří do sítě páteřních zařízení.

Podle Prymuly kabinet zvažuje také zavedení povinnosti nosit roušky i venku, o takovém opatření ale zatím nerozhodl.

Odložení EET a kompenzační bonus

Ministři se v pátek dohodli i na odložení evidence tržeb. To se bude týkat nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze elektronické evidence tržeb pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května.

Kabinet v pátek také schválil kompenzační bonus 500 korun denně pro podnikatele, kteří kvůli vládním patřením museli omezit nebo uzavřít své provozovny. Vládou také prošel návrh, podle kterého budou mít živnostníci i při druhé vlně pandemie nárok na ošetřovné, a to ve výši 400 korun na den.

Ministři také odsouhlasili prodloužení záručního programu COVID III. Bude tak pokračovat přinejmenším do poloviny příštího roku, Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Prostředky z něj bude možné kromě provozních nákladů využít nově i na investice. 

Nejbližší týdny budou těžké

Kolaps zdravotnictví kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Nejbližší týdny budou ale velmi těžké, zejména pro personál. Dříve zveřejněné grafy ukazovaly, že dostupná kapacita by se na konci října mohla vyčerpat.

Kapacita nemocniční péče bude posílena o pět tisíc lůžek a také o 800 až tisíc lůžek intenzivní péče. „Má to svoji cenu. Tou bude zastavení péče, kterou zastavit lze,“ uvedl Černý. Nemocnice mají odložit péči, která není pro zdravotní stav pacienta nezbytná.

„Bude se také více rozhodovat, která péče ještě je nezbytná a která už není,“ dodal. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly se počítá s tím, že primárně budou využity kapacity kamenných nemocnic.

 

Video Brífink ÚZIS k vývoji epidemie covidu-19 v Česku z 16. října
video

Brífink ÚZIS k vývoji epidemie covidu-19 v Česku z 16. října

Zdroj: ČT24

Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška pak hrozí na konci října až pět tisíc pacientů v nemocnicích. Z toho tisícovka ve vážném stavu.

„Pokud by se neprojevila přijatá opatření, ve druhé polovině října se nakazí 200 až 250 tisíc lidí,“ uvedl Dušek. Narůstá podle něj také počet nakažených ve zranitelných skupinách. V říjnu se podle statistik infikovalo 9500 lidí starších 65 let, přes dva tisíce z nich v domovech pro seniory. Častěji než mladší končí v nemocnici.

Šíření nemoci se v řadě regionů vymyká kontrole. Lidé tak mají větší šanci, že se s někým pozitivním setkají. V následujících týdnech Dušek očekává, že budou přibývat nárůsty v tisících nakažených. Reprodukční číslo, které popisuje průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, z víkendových 1,5 mírně kleslo na 1,4.

Video Redaktor vědy Daniel Stach vysvětluje současnou epidemii koronaviru
video

Redaktor vědecké redakce Daniel Stach vysvětluje současnou epidemii koronaviru

Zdroj: ČT24

Při optimistickém scénáři tak dle Duška na konci října bude ležet na lůžku asi pět tisíc pacientů. Intenzivní péči může potřebovat až tisíc z nich. Aktuálně eviduje přes šest tisíc nakažených zdravotníků.

Téměř 10 tisíc pozitivních za den

Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily nákazu novým koronavirem u 9721 lidí. Je to nejvyšší denní nárůst od začátku infekce. Dosavadní maximum ze středy bylo o 177 případů nižší.

V pátek do 18:00 přibylo dalších 5668 nově nakažených. Laboratoře ve čtvrtek navíc potřetí provedly přes 30 tisíc testů. Pozitivních bylo 29 procent, což je druhý nejvyšší podíl.

Aktuálně je nemocných 87 398. Z toho 3120 kvůli svému stavu vyžaduje hospitalizaci. Od propuknutí epidemie nemoci covid-19 se v Česku novým typem koronaviru prokazatelně infikovalo přes 150 tisíc lidí.

Více než dvě pětiny z celkového počtu nakažených se už uzdravily. Naopak 1230 lidí s koronavirem zemřelo, z toho 559 od začátku měsíce a 24 ve čtvrtek.

V zařízeních pro seniory je podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové spolu se zdravotnickými zařízeními a léčebnými lázněmi nejvyšší riziko nákazy. Vyšší riziko je podle ní také ve školách a školkách, na jednorázových hromadných akcích, v divadelních souborech a sportovních klubech. Lidé se také často nakazí v zaměstnání.

V nemocnicích leží podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví 2920 lidí s covidem-19. Stav 543 pacientů lékaři hodnotí jako těžký. Oproti začátku října se počet hospitalizací zvýšil téměř o 1900 případů.

Kvůli stále se zvyšujícímu počtu hospitalizovaných pacientů s covidem-19 i nakažených zdravotníků se stát snaží zajistit záložní lůžka mimo nemocnice. Vláda v pátek schválila, že v areálu výstaviště v pražských Letňanech vznikne polní nemocnice až s 500 lůžky. Kabinet v nařízení povolal nejvýše 260 vojáků, aby nemocnici vybudovali, částečně obsluhovali a poskytovali zde zdravotní služby.

Vybrat vojáky a použitou techniku dostal od kabinetu za úkol ministr obrany, podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly se počítá se 100 zdravotníky a 130 členy technického personálu. Vzhledem k velikosti nemocnice mají vojenské lékaře posílit i civilní.

Armáda má začít nemocnici budovat už o víkendu. První vybavení pro ni má přivézt z Hradce Králové v pondělí. Nákladní vozy budou do Letňan přijíždět až do pátku. Další podobné prostory by ale měly vznikat i jinde.

Polní nemocnice jsou podle ministra Prymuly připravované z bezpečnostních důvodů, aby kapacity lůžek nedošly. „Neznamená to, že je využijeme,“ dodal. V tom případě budou určeny pro péči o pacienty s méně závažným průběhem. Armáda zajistí péči o 200 lůžek, zbytek doplní civilní zdravotníci.

Ministr řekl, že v Letňanech bude pouze deset lůžek s plicní ventilací, zajistí je armáda. Zbytek kapacity bude určen pro pacienty s lehčím průběhem nemoci. Využívat se podle něj začne v momentě, kdy budou ohroženy kapacity ostatních nemocnic. Odmítl návrh, že by bylo lepší místo polní nemocnice vybudovat stany přímo u jednotlivých nemocnic, a to například kvůli jejich vytápění.

Pomoc nabízejí Česku i ostatní země, připraveno je například sousední Bavorsko, které se nabídlo přijmout pacienty s koronavirem ve vážném stavu.

Většina republiky na semaforu červená

Nejrychleji se nemoc nadále šíří v okrese Plzeň-sever, kde bylo za posledních sedm dní zaznamenáno přibližně 610 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Následuje Uherskohradišťsko s 607 případy, Příbramsko s 545 a Liberecko s 533 případy na 100 tisíc obyvatel za týden.

Devět krajů České republiky je po páteční aktualizaci takzvaného semaforu v nejhorším třetím stupni rizika nákazy covidem-19. Před týdnem mělo červenou barvu, která znamená komunitní šíření nemoci, pět krajů. Ve druhém oranžovém stupni jsou aktuálně Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký kraj a Vysočina.

Semafor onemocnění covid-19
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

„Onemocnění se i nadále v řadě krajů šíří komunitně. To znamená, že se nedaří lokalizovat zdroje nákazy,“ uvedla hlavní hygienička Rážová.

Minulý pátek měly červené zbarvení Praha, Středočeský, Jihomoravský, Zlínský a Královéhradecký kraj. Tento týden se k nim přidaly Karlovarský, Jihočeský, Pardubický a Moravskoslezský kraj. V zeleném stupni bez komunitního přenosu nákazy není žádný region. 

Do předchozího vydání takzvaného semaforu byly regiony hodnoceny po jednotlivých okresech, teď už jsou jednotně zbarvené celé kraje. „Počty pozitivně diagnostikovaných pacientů, které poslední dny evidujeme, jsou skutečně alarmující. Je evidentní, že opatření, která jsme zavedli, byla naprosto namístě,“ uvedl ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Medici i mimo páteřní nemocnice

Vláda v pátek nejspíš zruší seznam páteřních nemocnic, ve kterých mají působit medici povolaní k pomoci s epidemií koronaviru. Studenti vyšších ročníků jsou podle Prymuly potřeba i v jiných zařízeních, například v nemocnici v Uherském Hradišti. Počítat s nimi v budoucnu mohou i další přetížené nemocnice.

Pracovní povinnost kabinet v pondělí uložil mimo jiné studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách či pátého ročníku zubního lékařství a farmacie. Podle Prymuly budou pracovat napříč zdravotnictvím medici čtvrtého a pátého ročníku, protože šestý ročník už se zapojil do boje s epidemií na jaře a nyní se končící studenti musí soustředit na závěr studia.

Rozhodnutí kabinetu doprovodil seznam pěti desítek páteřních nemocnic. Prymula v pátek řekl, že primárně by medici měli chodit do páteřních zařízení definovaných podle sítě urgentních příjmů. „Je ale pravdou, že některé nemocnice mimo tuto síť potřebují pomoc také, příkladem je Uherské Hradiště, kde kapacita je do vysoké míry vyčerpána,“ uvedl ministr.

Vládě proto navrhne seznam zrušit. „Ve výkladové části bude uvedeno, že mediky bude moci použít i nemocnice jiná, mimo tuto síť. Nemocnice v Uherském Hradišti i ostatní, které se dostanou do ohniska, kdy budou muset poskytovat péči v míře mnohem vyšší než standardně,“ řekl.

O přidělení mediků a studentů střední zdravotnické školy kvůli rychle rostoucímu počtu hospitalizovaných s covidem-19 požádala hejtmanství i Nemocnice Šumperk. S jejich pomocí by měla zajistit provoz.

Plošné testování

Stát také chystá plošné testování na covid-19. To nevezme podle Prymuly další personální kapacity nemocnicím. Chce využít současná odběrová centra nebo vytvořit nová, zapojit praktické i jiné lékaře. Získat dost testů problém nebude, výrobců je několik, řekl v pátek.

„Není velký problém sehnat testy, těch začíná být poměrně hodně, je celá řada nabídek od různých společností. Složitější je logisticky celý ten systém zabezpečit, proto ho chceme připravit velmi detailně, než s tím půjdeme do praxe,“ uvedl Prymula.

„Nechceme tím testováním zatěžovat nemocnice, které jsou v akutní fázi,“ doplnil dřívější informaci o tom, že pilotní projekt začne na Uherskohradišťsku. Tento region má nejvyšší nárůsty na počet obyvatel a v tamní nemocnici je více než stovka nakažených.

S metodikou k plošnému testování bude pomáhat nemocnice v Karviné. Ministerstvo zdravotnictví ji oslovilo, protože má s testy zkušenosti, v létě se totiž musela vyrovnat s náporem kvůli ohnisku v dolech OKD. Teď navíc odebírá nejvíc vzorků v celé republice.

Nemocnice má připravit srovnávací studii, která bude porovnávat jednotlivé testovací metody. „V praxi to bude vypadat tak, že pacientovi v nemocnici Karviná-Ráj zdravotníci odeberou dva testy a každý z nich bude vyhodnocen jinou metodou – antigen a PCR. Cílem studie je zjistit, jestli antigenní metoda je vhodná pro celorepublikové testování,“ vysvětluje reportérka Kateřina Golasovská.

Podle Prymuly se počítá se stávajícími odběrovými centry, novými obsazenými mediky a dalšími studenty vysokých škol. „Přihlásili se i zubní lékaři a nabízejí svoji kapacitu,“ uvedl. Počítá také s praktickými lékaři. Naopak v nemocnicích by podle něj mohli vypomáhat ambulantní specialisté některých oborů, jakých ale neupřesnil.

V úterním projevu ministr uvedl, že testování bude pomocí antigenních testů s výsledkem do 15 minut. „Tyto testy jsou rychlé, levné a snadné. Pokud by se nám je povedlo zajistit, tak testování by pro všechny občany bylo zdarma,“ řekl Prymula v projevu.

Kraje vyčlení hotely

V každém kraji by pak měly být vyčleněny dva hotely – jeden pro nenakažené lidi v karanténě či pacienty, kteří se vrátí z nemocnice a již nejsou pozitivní na covid-19. Druhý hotel bude pro pozitivní pacienty, kteří nevyžadují lékařskou péči. Uvedla to mluvčí generálního ředitelství hasičů Nicole Studená.

„Kapacity se vytvářejí na úrovni Ústředního krizového štábu ve spolupráci s krizovými štáby krajů. Plánovány jsou vždy dva hotely na kraj s kapacitou 50–100 osob,“ přiblížila Studená. Konkrétní detaily řeší hasiči s ministerstvem práce a ministerstvem zdravotnictví.

Obsluha v hotelích bude podle mluvčí fungovat na základě pracovní povinnosti. Podle serveru Seznam Zprávy se nepočítá se stálou přítomností sester a lékařů, ale spíše sociálních pracovníků. „My nevytváříme žádné další zdravotnické zařízení. Není to pro lidi, kteří potřebují akutní lékařskou péči. Jen v případě, že tam budou třeba důchodci, tak by tam jednou za čas přišel obvodní lékař,“ řekl serveru náměstek generálního ředitele hasičů Daniel Miklós.

Kromě dvou vytipovaných hotelů budou v záloze podle Studené ještě další dva pro případ potřeby, ty ale nebudou do provozu uváděny ihned. Pobyt v hotelu si budou samoplátci hradit sami, cenu a rozsah služeb řeší hasičský sbor ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací, uvedla mluvčí. 

Oslavy 28. října

Hygienici by měli o předávání státních vyznamenání 28. října na Pražském hradě rozhodnout příští týden, řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Ministr zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že při splnění veškerých hygienických podmínek by pro vyznamenání osobně dorazil. Prezident Miloš Zeman se mu chystá udělit nejvyšší vyznamenání, Řád bílého lva, za zvládnutí první vlny epidemie koronaviru.

Rážová řekla, že se stále jedná o podmínkách, za kterých by se akce ústavního činitele mohla konat. „Zatím stále ještě není rozhodnuto. Já myslím, že vzhledem k datu 28. října dojde k rozhodnutí příští týden,“ dodala. V Česku je aktuálně vládními opatřeními omezené shromažďování na nejvýše šest osob.

Prymula řekl, že chápe symbolické dopady povolení akce v době, kdy sám apeluje na občany, aby dodržovali vládní opatření a minimalizovali společenské kontakty. Na Pražský hrad dorazí, pokud budou splněny hygienické podmínky.

„Opatření budou muset být nastavena tak, aby se tam potkalo naprosté minimum lidí, tedy zpravidla šest osob tak, jak je garantováno. Já si nemyslím, že by to měl být akt, kde by měly být desítky osob,“ řekl.

Zeman trvá na tom, že by se akce měla konat. Pokud by se tradiční ceremoniál neuskutečnil, byla by to urážka státního svátku vzniku republiky i vyznamenaných, řekl Blesku. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v úterý Zeman souhlasil s tím, že se vyznamenání předají bez účasti veřejnosti a politiků.

eRouška i přeshraničně

Aplikace eRouška, která varuje uživatele mobilních telefonů v případě kontaktu s osobou nakaženou koronavirem, bude od konce října fungovat i přeshraničně v Evropské unii. Podle informací ministerstva zdravotnictví z pátku si aplikaci zatím aktivovalo 1,143 milionu lidí. Ministr zdravotnictví dříve řekl, že pro její maximální využití v koronavirové epidemii by bylo potřeba, aby si ji do telefonu stáhlo šest milionů uživatelů.

Ministerstvo zdravotnictví v polovině září představilo novou verzi aplikace. Na rozdíl od té první už nepomáhá s trasováním kontaktů, ale slouží k anonymnímu varování uživatele, že se mohl setkat s nakaženým člověkem.

Aplikace běží na pozadí a sbírá přes Bluetooth anonymně kontakty na další mobily, se kterými se uživatel setkal. V případě, že je někdo pozitivní, jeho mobil opět anonymně rozešle varování všem kontaktům, které mohl nakazit. Ve čtvrtek vložilo kód pro odeslání varování 924 nakažených, varování na základě středečních dat dostalo 7800 osob.

Hlavní hygienička Rážová také apeluje na nakažené koronavirem, aby více využívali formuláře k takzvanému sebereportování, tedy vyplnění informací o svých kontaktech. Podle ní formuláře vyplňuje zhruba 20 procent pozitivně testovaných. Pokud by byl podíl vyšší, velmi by to pomohlo hygienikům s dalším trasováním lidí, kteří se s nakaženým setkali. Tito lidé by tak dříve dostali informaci, že měli rizikový kontakt.

Kvůli nepříznivému vývoji koronavirové epidemie platí od středy v celém Česku zpřísněná protiepidemická opatření. Všechny školy od základních po vysoké přešly na distanční výuku kromě tříd pro děti se speciálními potřebami. Uzavřeny jsou restaurace, bary, kluby, zakázány jsou kulturní i sportovní akce. Shromažďovat se lidé mohou maximálně po šesti.

V souvislosti s šířením koronaviru se v září o své zdraví obávaly téměř tři pětiny českých občanů, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Téměř tři čtvrtiny lidí se obávají i o zdraví svých blízkých.