Vláda schválila kompenzační bonus pro podnikatele ve výši 500 korun za den

Nahrávám video

Vláda schválila kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé firmy, které kvůli vládním opatřením musely omezit nebo zavřít své provozovny. Bude činit 500 korun za den. Kabinet rovněž rozhodl o prodloužení záručního programu Covid III přinejmenším do poloviny příštího roku. Prostředky bude možné využít nově i na investice. Vláda též rozhodla, že živnostníci budou mít i při druhé vlně pandemie nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den. Pomoc získají i zemědělci a potravináři.

O příspěvek podle schváleného materiálu mohou požádat podnikatelé, tedy OSVČ nebo společníci malých s.r.o, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena cestou přímých zákazů či omezení. Jde například o restaurace, bary nebo fitness centra.

Na kompenzační bonus mají nárok ti, kteří mají podnikání jako převažující příjem (přes 50 procent), uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na tiskové konferenci po pátečním mimořádném jednání vlády. 

Časovým rámcem pro jeho vyplácení by měl být nouzový stav. Na kompenzační bonus by měly dosáhnout i osoby závislé z více než 80 procent na zavřených provozech (dodavatelé, subdodavatelé). Podmínkou pro vyplácení také je, že nečerpají z Antiviru.

Příspěvek mohou rovněž získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Nahrávám video

Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Na veřejné rozpočty to bude mít dopad zhruba ve výši 3,9 miliardy korun. Z toho státní rozpočet přijde o 2,6 miliardy, obce o jednu miliardu a kraje o 300 milionů. Schillerová k tomu uvedla, že jak kraje, tak obce již dostaly kompenzace, které tento výpadek pokryjí. 

Úvěry se státní zárukou snad do konce příštího roku

Záruční program Covid III bude prodloužen minimálně do poloviny příštího roku. Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Prostředky z něj bude možné kromě provozních nákladů využít nově i na investice. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Návrh novely zákona, který přijal kabinet, budou muset schválit ještě poslanci a senátoři. 

Podmínky pro poskytnutí úvěrů se státní zárukou zůstanou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) stejné. Program podle ní umožní získat podporu firmám, které by na půjčku za běžných okolností nedosáhly. V dalším období umožní jejich řádné fungování a přispěje k udržení zaměstnanosti, uvedlo ministerstvo financí.

Na ošetřovné budou mít nárok i živnostníci

Živnostníci budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let, schválila v pátek vláda. 

Žádosti bude stejně jako při první vlně podpory přijímat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle šéfa resortu Karla Havlíčka (za ANO) bylo v tomto programu schváleno 190 tisíc žádostí za 2,2 miliardy korun.

Při první vlně osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun.

Zemědělci a potravináři získají až tři miliardy korun, Toman chtěl víc

Zemědělci a potravináři budou moci dostat jako pomoc kvůli opatřením proti koronaviru až tři miliardy korun. Oznámilo to v pátek ministerstvo zemědělství. V materiálu, který předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vládě, chtěl úřad až dvojnásobek této sumy. Vláda zatím odsouhlasila zásady dotačního programu, ministerstvo nyní dopracuje jeho pravidla, které pak bude kabinet Andreje Babiše (ANO) schvalovat na některém z dalších jednání.

Na peníze budou mít nárok producenti potravin, kteří dodávají zboží do provozoven veřejného stravování, které jsou nyní zavřené. Jde například o školní jídelny nebo o restaurace.

„Podmínky toho konkrétního dotačního programu budou laděny mezi ministerstvem zemědělství a financí, například koho se to týká, že bude muset mít převážně příjmy z gastronomie,“ dodala Schillerová.

Očekávané ztráty v sektoru jsou nyní podle ministerstva 1,5 miliardy korun týdně. Nejvíce postižené obory jsou produkce masa a masných výrobků, mléka a výrobků z něj, pečiva, piva, vína, lihovin, ovoce a brambor.

„V praxi bude žádost velmi jednoduchá, postačí prokázat pokles tržeb, doložit počet zaměstnanců a potvrzení, že jde o výrobce potravin podle definice zákona o potravinách. Takto nám pravidla schválila Evropská komise. Každý, kdo podmínky splní, by měl mít nárok na 200 tisíc korun, dalších 20 tisíc korun potom za každého zaměstnance,“ dodal Toman.

Žádosti do programu Covid nájemné se začnou přijímat 21. října

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výzvu ke druhé vlně programu COVID nájemné. Žádosti bude přijímat elektronicky od středy až do 21. ledna. Podnikatelům z odvětví, která mají kvůli vládním nařízením výrazně omezený nebo uzavřený provoz, stát přispěje na komerční nájem za třetí čtvrtletí 50 procent. Na program je vyčleněno 1,2 miliardy korun.

O příspěvek na nájem budou moci žádat stravovací zařízení, hudební a taneční kluby a podobné podniky, kina, kongresy, veletrhy, výstavy. Nárok na podporu budou mít dále komerčně provozovaná sportoviště jako kurty, kluziště či tělocvičny. Program bude otevřený také bazénům a umělým koupalištím, saunám a wellness. Žádat budou moci i zoologické zahrady, komerčně provozovaná muzea, galerie, památkové objekty či planetária. Pomoc se vztahuje také na zařízení zaměřená na zájmovou, výchovnou a vzdělávací činnost pro děti a mládež od šesti do 18 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
16:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 4 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánovčera v 16:21‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
včera v 15:51‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.