Poslanci budou dále jednat o zmrazení svých platů. V prvním čtení prošel sněmovnou návrh části opozičních stran, podle kterého by měli poslanci i další ústavní činitelé včetně soudců brát v příštím roce stejné platy jako letos. Zároveň však již je jisté, že ústavní činitelé na Nový rok dostanou přidáno, protože změna nestihne včas projít legislativním procesem. Návrh na zrychlené schválení již v prvním čtení vetovaly poslanecké kluby ODS a TOP 09. Podle předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka by předloha mohla být účinná k 1. březnu příštího roku.
Poslanci v prvním čtení schválili zmrazení svých platů. Podle Kalouska ale měli nechat běžet automat
Návrh na zmrazení platů ústavních činitelů vyvolal na půdě Poslanecké sněmovny přestřelku mezi opozičními stranami. Návrh přednesly kluby Pirátů, KDU-ČSL a STAN, které také chtěly prosadit zrychlené schválení zákona nebo alespoň zkrácení lhůty na projednání ve výborech. Oba tyto požadavky vetovaly kluby ODS a TOP 09.
„Blahopřeji vám, že jste hrdinně uhájili zvýšení platů na dva měsíce,“ reagoval Michálek, podle kterého důsledkem bude, že zmrazení platů na letošní úrovni bude účinné od 1. března namísto původně plánovaného 1. ledna.
Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek však dal najevo, že mu návrh na zmrazení platů neimponuje. Zákonodárci totiž před časem schválili takzvaný platový automat navázaný na růst příjmů v nepodnikatelské sféře. Argument pro jeho zavedení byl, že díky automatu již nikdy nebudou poslanci rozhodovat o svých vlastních platech.
Kalousek Piráty obvinil z populismu. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík však upozornil, že takzvaný automat má dva roky zpoždění za ekonomickou situací země – platy ústavních činitelů se odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelském sektoru za předminulý rok vůči roku, kterého se plat týká. „Ve chvíli, kdy je tady obrovský propad ekonomiky, tak není možné se tvářit, že se nás to týkat nebude,“ poznamenal.
Platy všech ústavních činitelů, kterých se návrh týká, by se měly napřesrok místo povinné valorizace vrátit na letošní úroveň. Základní měsíční plat poslance a senátora by tedy měl činit 90 800 korun, předsedy vlády 243 800 korun a prezident republiky by měl měsíčně brát 302 700 korun. Předkladatelé zákona argumentovali i tím, že vláda avizuje snížení daní z příjmů fyzických osob, takže čisté příjmy ústavních činitelů stejně vzrostou.
Návrh by měl státu ušetřit přes půl miliardy korun. Loni šlo na platy ústavních činitelů podle státního závěrečného účtu 5,3 miliardy korun, pro letošního rok to mělo být podle návrhu původního státního rozpočtu 5,8 miliardy korun.
Vláda už dříve zaujala k projednávanému pirátskému návrhu neutrální stanovisko. Současně odmítla obdobný návrh poslanců SPD, který měl zmrazit platy pouze poslancům a senátorům. Pirátskému návrhu kabinet vytkl například to, že zmrazení pouze pro příští rok nepředstavuje dostatečnou reakci na očekávané hospodářské následky epidemie. Navíc by v roce 2022 nastal skokový nárůst platů všech, kterých se jednoleté zmrazení dotklo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) koncem září uvedl, že ministerstvo financí chce zmrazit platy ústavních činitelů na dva roky, tedy na léta 2021 i 2022. Ušetřené peníze by se podle něj měly přidat zaměstnancům v sociálních službách.
