Spotřeba elektřiny v letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně klesla téměř o čtyři procenta. O více než jedenáct procent se snížila i spotřeba plynu. Pomohlo teplejší počasí, mění se ale i chování zákazníků. Další úspory už jsou podle některých dodavatelů téměř nemožné.
Češi šetří energiemi. Spotřeba plynu meziročně klesla o více než jedenáct procent
Události: Češi šetří energiemi (zdroj: ČT24)
České domácnosti snížily spotřebu někde i o čtvrtinu. „Lidé si spotřebu rádi kontrolují nebo se o ni zajímají. Za první tři čtvrtletí evidujeme 1,6 milionu zaslaných odečtů, což je více než za celý loňský rok,“ uvedla mluvčí ČEZu Alice Horáková.
Někteří dodavatelé se zákazníky k úsporám snažili motivovat, například finančně. „Pokud zákazník v zimní topné sezoně dosáhl určitých úspor, dostal od nás finanční prémie na zákaznický účet,“ popsal mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka. To teď už ale společnosti většinou neplánují – energie totiž zlevnily a lidé také podle nich už nemají kde šetřit.
U dodavatele E.ON Energie pak lidé mohli úsporami přispět charitativním organizacím. „Když energii nebo spotřebu sníží, my to prezentujeme jako výtěžek, který předáváme charitativním společnostem,“ uvedl místopředseda představenstva E.ON Jan Zápotočný.
Třináct procent domácností v příjmové chudobě
Podle mluvčího Charity ČR Jana Oulíka se v příjmové chudobě ocitá třináct procent českých domácností. „Ti lidé neušetří vůbec nic,“ podotkl.
Výhodnější nabídky pro nízkopříjmové domácnosti ale dodavatelé ve větší míře nenabízejí. „Všichni by se měli zaměřit na to, aby měli srovnané nabídky dodavatelů, věděli, jakou konkrétní obchodní cenu nabízí,“ poradil energetický analytik z portálu Kalkulátor.cz Jan Béreš.
S náklady mohou domácnostem pomoct i státem vyplácené příspěvky, třeba ten na bydlení. Podle analytiků ho pobírá stále menší množství lidí, než kteří na něj mají skutečně nárok. A to i přesto, že dávku čerpá rekordní počet domácností. V září stát vyplatil zhruba 272 tisíc příspěvků za 1,7 miliardy korun. Zažádat mohou ti, jejichž náklady na bydlení přesáhly třicet procent celkových příjmů.