Před místy, kde pomáhají uprchlíkům, se opět tvoří fronty. Někde je dávají do souvislosti s novelou zákona, která k začátku července mimo jiné omezila příspěvek na bydlení většině uprchlíků – těm dospělým, kteří v Česku již pobývají déle než pět měsíců a zároveň nepatří do některé ze zranitelných skupin.
Po odebrání příspěvku na bydlení se náklady na něj zvedly některým válečným uprchlíkům, kteří nalezli útočiště v Česku, tak, že jim pak nezbývá už téměř nic. „Více než 70 procent svého platu musím platit za nájem. Zůstane mi malá částka, asi tři tisíce a půl na člověka,“ popsala Julia Šostak, která pracuje v neziskové organizaci sociálních služeb Ratolest v Brně a se svými dvěma dětmi bydlí v Jundrově.
Český stát bude dál bydlení platit jen zranitelným skupinám. K nim zařadil děti do 18 let, studenty českých vysokých škol, seniory nad 65 let, lidi s postižením a jejich pečující osoby, těhotné ženy a osoby pečující o děti do šesti let.
Pro mnoho běženců byla ale změna pravidel nejen nepříjemná, ale hlavně nepřehledná. Ve velkém proto přicházeli do uprchlických center, aby si vyjasnili, zda se jich změna poskytování příspěvku na bydlení týká.
„Lidé přícházeli, ptali se, jak to bude, jak ten systém bude nastavený, co potřebují dopředu nachystat,“ vylíčila Angelina Libezny z jihomoravského Centra pro cizince. Nápor podle ní vyvrcholil v pondělí, nyní již polevuje.
Přibývá však zato uprchlíků, kteří se obracejí s žádostí o pomoc na centrum ve Staré Bělé u Ostravy. To se zaměřuje hlavně na pomoc matkám s dětmi, poskytují jim jídlo i zajišťují ubytování. A právě po něm se nyní shánějí především. „Obrací se na nás během týdne řada osob, které prosí o ubytování. Nabídek není moc. Kdyby byl někdo ochoten pomoci v regionu severní Moravy, nabídnout ubytování pro ně, tak je to velká pomoc,“ řekl koodinátor pomoci Vojtěch Vlček.
Naopak krajská asistenční centra pomoci Ukrajině (KACPU) uvádějí, že zvýšený zájem neevidují. V Ostravě měli dokonce otevřeno o prvním červencovém víkendu, ale nikdo nepřišel. V Brně se sice před KACPU tvoří fronty, ale to je běžné dlouhodobě.
Podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé přibyly otázky spojené s hlášením změny adresy. „Jinak byla řešena především agenda registrací dočasné ochrany,“ ujistila.
Odebrání příspěvku na bydlení části uprchlíků je ovšem jen jedním z opatření z nového balíku zákonů týkajících se uprchlíků, který omezuje jejich finančí podporu. Další je snížení huminární dávky. Prvních pět měsíců bude dělat necelých 5 tisíc korun, pak se sníží na 3100 korun, tedy existenční minimum. Děti a lidé s postižením ale budou dostávat víc.
