Podpora na bydlení běženců se mění, změnu neprovází problémy

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Změny se dotýkají i takzvaného solidárního příspěvku pro lidi, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě příchozí ubytovali. Od července se přestal vyplácet. Na humanitární dávku budou mít nově nárok jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a náklady na bydlení, které stanovila vláda na tři tisíce korun na měsíc na osobu v evidovaném bytě a na 2400 korun jinde.

Úřady mají o víkendu kvůli změně podmínek podpory pohotovost. „Nemáme indikaci, že by nastaly některé katastrofické scénáře, typu desetitisíce lidí v ulicích a podobně, to se určitě nestane, protože jsme se poměrně pečlivě připravovali na tyto změny, zejména v souvislosti s komunální úrovní a zároveň také s nevládními organizacemi,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.

Také ministr tohoto resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl na Twitteru, že úřady práce zatím nezaznamenaly žádné problémy kvůli změně podpory na bydlení ukrajinských běženců.

Obavy z nedostatku cenově dostupného bydlení

Organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že uprchlíci budou dostávat násobně nižší podporu než české domácnosti. Podotýkají, že cenově dostupných bytů na trhu není dost. Obávají se toho, že řada běženců skončí bez bydlení.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli uvedl, že by to mohlo být deset tisíc osob. Jurečka již dříve řekl, že úprava má posílit odpovědnost uprchlíků za vlastní život v Česku. Podle dokumentu ministerstva práce, o němž informoval server Seznam Zprávy, by o dočasné bydlení mohlo přijít 38 tisíc až 50 tisíc osob.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček tento týden varoval, že desetitisíce ukrajinských uprchlíků se od července kvůli změnám pravidel ocitnou v nejistotě. Mnozí uprchlíci pak podle Křečka nezvládnou zaplatit ani základní potřeby jako bydlení a jídlo.

K 18. červnu mělo v Česku vízum k ochraně necelých 345 tisíc lidí z Ukrajiny, třetinu tvoří děti a senioři. Humanitární dávku v květnu dostalo téměř 72 tisíc lidí. Práci mělo asi sto jedna tisíc uprchlíků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 1 hhodinou

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 7 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.