Bouřky, blesky, prudký déšť bubnující do střech domů, ale třeba i prudký vítr nebo husté sněžení. Tyto jevy zvýší tep většině meteorologů a osloví i nadšence do počasí. Někteří ale fascinaci nesdílejí – naopak, můžou tyto jevy vnímat vyloženě negativně, případně v nich dokonce vyvolávají strach až fobii.
Nějakou fobií trpí asi 40 procent lidí – může jít třeba o strach z létání, návštěvy u zubaře, tmy, ale i pavouků nebo hadů. Spousta fobií se týká i počasí.
Asi nejčastěji se lze setkat s bázní z bouřek, což je z meteorologického pohledu poměrně pochopitelné. Bouřky jsou potenciálně nebezpečným jevem, ať už jde o riziko výskytu ničivých krup, přívalového deště schopného zatopit níže položená místa, bouřlivého větru, který může strhnout tašky ze střech nebo celé střechy domů, případně tornáda. A samozřejmě nelze podceňovat ani riziko úderu blesku. V případě strachu z bouřek se jedná o takzvanou astrafobii (z řeckého astrape, což znamená blesk), která se typicky projevuje u dětí, ale u řady lidí přetrvává až do dospělosti.
Obavy bývají podpořeny zejména osobním zážitkem některého z výše uvedených jevů, kdy se daný jedinec ocitl v nekomfortní zóně, zejména pak při velmi blízkém úderu blesku. Mimochodem astrafobie se týká nejen lidí, ale často i zvířat. V případě dětí a snad i dospělých lze tuto fobii odstranit nebo alespoň zmírnit náležitým vysvětlením fungování bouřek a blesků včetně vyhledání bezpečného místa pobytu během bouřky.
Ničivý vítr
Další častou fobií spojenou s počasím je anemofobie. Slovo anemo je opět z řečtiny, v níž znamená vítr. Jde tedy o strach z větrného počasí. Pokud někdo v minulosti zažil vichřici, která ničila různé předměty, lámala stromy nebo třeba znemožnila cestu z hor do údolí, může chorobnou bázní trpět. Pocit strachu navíc dokážou umocnit zvukové efekty, který silný vítr vydává.
Extrémním případem anemofobie je strach z tornád (někdy označovaný jako turbofobie), který se mnohdy prolíná s astrafobií, neboť právě v bouřkách dochází k výskytu ničivých vírů.
Mimo naše zeměpisné oblasti pak může k vyvinutí anemofobie přispět i zážitek z přechodu tropické cyklóny. Například obyvatelé Baham zažili v září 2019 přechod extrémně silného hurikánu Dorian (průměrná rychlost větru dosáhla až 295 kilometrů v hodině), který se přes některé ostrovy pohyboval jen tří až pětikilometrovou rychlostí.
To znamenalo mnohohodinové působení ničivého větru s příslušným hlukem, což značně zatížilo psychiku tamních obyvatel. V souvislosti s hurikány – respektive tropickými cyklónami – se ale spíš hovoří o takzvanou lilapsofobii, která zahrnuje působení kombinace bouřlivého počasí s blesky, silným větrem a intenzivním deštěm.
Video ukazuje situaci při přechodu hurikánu Dorian na Bahamách – takto to v některých oblastech vypadalo 48 hodin:
Sníh, déšť i mraky
U lidí, kteří přežili pád laviny, se může vyvinout chionofobie (z řeckého chión znamenajícího sníh), tedy strach ze sněhu. Příčiny ale můžou tkvít také v dětství, pokud se například dítě zranilo při hraní si ve sněhu nebo v závějích ztratilo svoji oblíbenou hračku. V dospělosti může být spouštěčem i dopravní nehoda, ke které přispěl sníh na vozovce.
Jistou formou terapie může být meteorologická osvěta, kdy se lidem trpícím touto fobií náležitě vysvětlí vznik sněhu a ukáže krása sněhových vloček, které tvoří neuvěřitelné množství krystalů a tvarů s šestibokým základem.
Pokud někdo zažívá opakovaně deštivé dny, kdy je nebe převážně šedivé, zatažené s minimem slunečního svitu, a k tomu navíc často prší, může se u něj vyvinout ombrofobie (opět z řeckého ombros znamenajícího dešťovou přeháňku nebo příval), tedy strach z deště. Takoví lidé s obavami sledují předpověď slibující příchod deštivého počasí, kdy se snaží vyhnout nutnosti jít ven.
Existuje i strach z mlh (nebulafobie, nebula znamená v řečtině mlhu) nebo taky nephofobie (nepho je označení pro oblak), tedy obavy z některých druhů oblaků, zejména speciálních tvarů mammatus nebo asperitas.
Často přitom neexistuje ostrá hranice mezi nephofobií a některými dalšími druhy fobií, jako je například astrafobie nebo ombrofobie, neboť s tmavšími oblaky často přichází déšť nebo bouřka.
Autor je meteorolog České televize.
