Traumata mají dlouhý podpis. Matky jimi mohou ovlivnit své potomky, naznačuje výzkum

Pokud je žena v dětství emočně zanedbávaná, může to v budoucnu ovlivnit vývoj jejích potomků. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging. U dětí takových matek totiž vědci zjistili změny v oblastech mozku, které zpracovávají strach a úzkost.

Je známé, že zkušenosti z dětství mohou mít zásadní vliv na vývoj mozku. Nyní se vědci zaměřili na to, jestli dávno prožité nepříjemné zážitky mohou ovlivnit i příští generaci. 

V rámci výzkumu tým sledoval celkem 48 černošských kojenců a jejich matky. Se studií začali vědci už v prvním trimestru těhotenství, kdy rozdali ženám dotazníky a zjišťovali, zda v dětství zažily týrání či zanedbávání. Odborníci také nastávajícím matkám měřili aktuální úrovně stresu, úzkosti a deprese.  

Měsíc po narození pak kojenci podstoupili skenování mozku. To vědci uskutečnili pomocí funkční magnetické rezonance. Jedná se o neinvazivní metodu, kterou bylo možné použít, zatímco děti přirozeně spaly. 

Konkrétně se výzkumný tým zaměřil na spojení mezi amygdalou, která je klíčová pro zpracovávání strachu, a prefrontální kůrou a přední cingulární kůrou. Obě tyto mozkové oblasti hrají zásadní roli při regulaci emocí. 

Mezigeneranční následky emočního zanedbávání

Po kontrole aktuální úrovně stresu matek pak vědci došli k závěru, že čím více emočního zanedbávání matka během svého dětsví zažila, tím silněji byla amygdala jejího potomka se zmiňovanými oblastmi mozku spojena. V případě zkušenosti s fyzickým týráním však tento jev vědci u kojenců nenašli.

Zjištění tak podle vědců naznačuje, že emoční zanedbávání dětí může mít mezigenerační následky. „Výsledky ukazují, že vývoj našeho mozku neformuje pouze to, co se děje v našem vlastním životě. Ovlivňují ho také zkušenosti, které se staly našim rodičům předtím, než nás počali,“ uvedla podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Cassandra Hendrixová z Emory University.

Význam zmiňovaného silnějšího spojení je však podle Hendrixové nejasný. „Může jít o mechanismus, který vede ke zvýšenému riziku úzkostí, zároveň by se však mohlo jednat o kompenzační mechanismus, který u dítěte zvyšuje emocionální odolnost,“ poznamenala. 

„V obou případech se však zdá, že to zanechává v dítěti nervový podpis, který může vést k tomu, že pak – už od narození – snáze rozpozná ohrožení,“ uzavřela s tím, že emoční podpora v dětství je nesmírně důležitá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 2 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 2 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 3 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 4 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.