Traumata mají dlouhý podpis. Matky jimi mohou ovlivnit své potomky, naznačuje výzkum

Pokud je žena v dětství emočně zanedbávaná, může to v budoucnu ovlivnit vývoj jejích potomků. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging. U dětí takových matek totiž vědci zjistili změny v oblastech mozku, které zpracovávají strach a úzkost.

Je známé, že zkušenosti z dětství mohou mít zásadní vliv na vývoj mozku. Nyní se vědci zaměřili na to, jestli dávno prožité nepříjemné zážitky mohou ovlivnit i příští generaci. 

V rámci výzkumu tým sledoval celkem 48 černošských kojenců a jejich matky. Se studií začali vědci už v prvním trimestru těhotenství, kdy rozdali ženám dotazníky a zjišťovali, zda v dětství zažily týrání či zanedbávání. Odborníci také nastávajícím matkám měřili aktuální úrovně stresu, úzkosti a deprese.  

Měsíc po narození pak kojenci podstoupili skenování mozku. To vědci uskutečnili pomocí funkční magnetické rezonance. Jedná se o neinvazivní metodu, kterou bylo možné použít, zatímco děti přirozeně spaly. 

Konkrétně se výzkumný tým zaměřil na spojení mezi amygdalou, která je klíčová pro zpracovávání strachu, a prefrontální kůrou a přední cingulární kůrou. Obě tyto mozkové oblasti hrají zásadní roli při regulaci emocí. 

Mezigeneranční následky emočního zanedbávání

Po kontrole aktuální úrovně stresu matek pak vědci došli k závěru, že čím více emočního zanedbávání matka během svého dětsví zažila, tím silněji byla amygdala jejího potomka se zmiňovanými oblastmi mozku spojena. V případě zkušenosti s fyzickým týráním však tento jev vědci u kojenců nenašli.

Zjištění tak podle vědců naznačuje, že emoční zanedbávání dětí může mít mezigenerační následky. „Výsledky ukazují, že vývoj našeho mozku neformuje pouze to, co se děje v našem vlastním životě. Ovlivňují ho také zkušenosti, které se staly našim rodičům předtím, než nás počali,“ uvedla podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Cassandra Hendrixová z Emory University.

Význam zmiňovaného silnějšího spojení je však podle Hendrixové nejasný. „Může jít o mechanismus, který vede ke zvýšenému riziku úzkostí, zároveň by se však mohlo jednat o kompenzační mechanismus, který u dítěte zvyšuje emocionální odolnost,“ poznamenala. 

„V obou případech se však zdá, že to zanechává v dítěti nervový podpis, který může vést k tomu, že pak – už od narození – snáze rozpozná ohrožení,“ uzavřela s tím, že emoční podpora v dětství je nesmírně důležitá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...