Bělgorodská oblast čelila dronům, uvedl gubernátor. Hranici mají střežit zvláštní teritoriální jednotky

Ruská Bělgorodská oblast v noci na středu čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Do oblasti na začátku týdne pronikly z Ukrajiny ozbrojené skupiny, Moskva ale tvrdí, že se je podařilo vytlačit. Není jasné, zda se v místech stále bojuje. Vpád z Ukrajiny by podle analytiků mohl donutit Kreml odeslat část vojáků z přední linie před připravovanou protiofenzivou Kyjeva a oslabit ruskou obranu. Moskva navíc ve středu ohlásila, že odrazila útok bezpilotních plavidel na ruskou loď Ivan Churs u Bosporského průlivu. Z akce viní Kyjev.

„Dnes v 5:30 se ukrajinské ozbrojené síly neúspěšně pokusily zaútočit třemi bezpilotními motorovými čluny na loď Ivan Churs Černomořské flotily, která plnila úkoly k zajištění bezpečného provozu plynovodů Turkish Stream a Blue Stream ve výlučné ekonomické zóně Turecké republiky,“ prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

„Všechny nepřátelské čluny byly zničeny palbou z běžných zbraní ruské lodi 140 kilometrů severovýchodně od Bosporského průlivu,“ uvedl dále Konašenkov a dodal, že Ivan Churs pokračuje v plnění svých úkolů. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Kyjev se zatím k obvinění nevyjádřil.

Vznik teritoriálních obranných jednotek

Ruská Bělgorodská oblast mezitím hlásí další údery. „Noc nebyla úplně klidná. Zaznamenali jsme četné dronové útoky. O velkou část z nich se postaraly systémy vzdušné obrany,“ uvedl Gladkov. Bezpilotní letouny podle něj poškodily auta a obytné i kancelářské budovy, obešly se ale bez obětí.

V Grajvoronském okrese, který přímo sousedí s Ukrajinou a kde se v pondělí bojovalo, je podle gubernátora poškozený plynovod a hoří zde menší požár.

Gladkov později podle ruskojazyčného webu stanice BBC informoval o vytvoření jednotek teritoriální obrany, které mají pomoci se střežením hranice s Ukrajinou. Jedná se o sedm praporů územní obrany o síle asi tří tisíc lidí, píše BBC. „Nyní hledáme právní základ, abychom v případě potřeby nepřítele odrazili,“ sdělil gubernátor, podle něhož se územní obrana cvičí od listopadu loňského roku, avšak nemá zbraně. Potřeba vyzbrojit jednotky podle něj vznikla po pondělním útoku.

Bělgorodská oblast na hranicích s Ukrajinou se v pondělí stala dějištěm ozbrojených střetů, které podle ruských úřadů vyvolal vpád ukrajinských „sabotážních skupin“. Podle Kyjeva i médií do oblasti pronikli Rusové z oddílů legie Svoboda Rusku a Ruského dobrovolnického sboru bojujícího na straně Ukrajiny.

Záběry zveřejněné skupinami, které se prohlašují za ruské osvobozenecké organizace, ukazují přesuny maximálně desítek ozbrojenců. Rusové nicméně popisují masivní invazi z ukrajinské strany včetně tanků. „Lidem sebrali telefony i automobily. Z nich budovali barikády. Civilistům vzali doklady. Je tu hodně zraněných,“ tvrdí člen obecní rady v Grajvoronu Gennadij Bondarev.

Ruská média, která na místo dorazila ve velkém počtu, zveřejňují fotografie údajně zabitých útočníků a výpovědi místních, kteří popisují extrémně tvrdé boje. Zcela zničeno mělo být až 500 domů. Publikované záběry ale s prohlášeními příliš nekorespondují. „Nejdřív stříleli z ručních zbraní, pak z minometů, a nakonec jsem slyšel kulomety. Co tu bydlím, nic takového jsem ještě nezažil,“ uvedl jeden z obyvatel ruského pohraničí.

Podle bývalého velitele amerických sil v Evropě Marka Hertlinga šlo o úspěšný překvapivý úder následovaný rychlým stažením. „Zaskočili ruské pohraničníky i armádu, vyděsili ruské civilisty, vyslali vzkaz Putinovi, dostali se daleko s nevelkými ztrátami a donutili ruské síly k přesunům,“ uvedl v tweetu.

Kreml uvedl, že použití vojenské techniky západní výroby proukrajinskými bojovníky, kteří pronikli do Bělgorodské oblasti, odpovídá rostoucímu zapojení Západu do konfliktu na Ukrajině. Spekulace o tom, že na ruském území se objevily americké vozy Humvee, momentálně Spojené státy prošetřují.

3 minuty
Události: Úřady ruské Bělgorodské oblasti na hranicích s Ukrajinou hlásí útoky dronů
Zdroj: ČT24

Zatímco Rusko v úterý oznámilo, že diverzanty zahnalo zpátky za hranice, ruští dobrovolníci na sociálních sítích uváděli, že v Bělgorodské oblasti dál bojují. Zprávy z bojiště nelze nezávisle ověřit.

„Budeme na podobné akce ukrajinských bojovníků i nadále okamžitě a mimořádně tvrdě reagovat,“ prohlásil ve středu podle ruské státní agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Přeshraniční útoky mohou oslabit ruskou obranu

Útok z Ukrajiny do západního pohraničí Ruska by podle vojenských analytiků mohl donutit Kreml odeslat část vojáků z přední linie před připravovanou velkou protiofenzivou Kyjeva a zasadit Moskvě psychologickou ránu. Píše o tom agentura Reuters.

Přestože Kyjev popírá jakoukoli roli v tomto výpadu, největší přeshraniční nájezd z Ukrajiny od zahájení ruské invaze před 15 měsíci byl podle expertů téměř jistě koordinován s ukrajinskými ozbrojenými silami, které se připravují na pokus znovu získat území obsazená Ruskem, píše Reuters.

„Ukrajinci se snaží roztáhnout Rusy do různých směrů, aby otevřeli mezery (v ruské obraně). Rusové jsou nuceni vyslat posily (do pohraničí),“ řekl analytik Neil Melvin z britského ústavu Royal United Services Institute (RUSI), což je analytické středisko zaměřené na výzkum obrany.

Ukrajina tvrdí, že chystá velkou protiofenzivu, aby osvobodila okupovaná území. Rusko ale vybudovalo rozsáhlá opevnění v okupované části východní a jižní Ukrajiny a ruské síly jsou zde v pohotovosti.

Vpád se odehrál daleko od epicentra bojů ve východoukrajinské oblasti Donbas, asi 160 kilometrů od fronty v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. „Rusové na to budou muset reagovat a rozmístit tam vojáky – pak mít spoustu vojáků v celém pohraničí, i když tam nemusí Ukrajinci vpadnout,“ míní Melvin.

Akce protikremelských Rusů

Kyjev uvedl, že útok podnikli ruští občané, a tak vše pokládá za vnitřní ruské spory. K odpovědnosti se přihlásily dvě skupiny působící na Ukrajině – Ruský dobrovolnický sbor (RDK) a legie Svoboda Rusku (LSR). Tyto skupiny vznikly během ruské invaze a přilákaly do svých řad ruské dobrovolníky, kteří chtěli bojovat proti své vlastní zemi po boku Ukrajiny a svrhnout prezidenta Vladimira Putina.

Šéf poradenské společnosti Mayak Intelligence se sídlem v Londýně a autor několika knih o ruské armádě Mark Galeotti uvedl, že tyto dvě skupiny tvoří protikremelští Rusové sahající v politických postojích od liberálů a anarchistů po neonacisty. „Doufají, že mohou nějakým malým způsobem přispět k pádu Putinova režimu. Ale zároveň si musíme uvědomit, že to nejsou nezávislé síly. Jsou řízeny ukrajinskou vojenskou rozvědkou,“ upozornil. 

Mluvčí politického křídla LSR Alexej Baranovskij řekl Reuters, že nemůže sdělit počet bojovníků zapojených do operace, ale že legie má celkem čtyři prapory. Baranovskij popřel, že by legie utrpěla těžké ztráty, a protichůdné ruské tvrzení odmítl jako dezinformaci. Řekl, že jednotka byla součástí ukrajinské mezinárodní legie, a tedy je součástí ukrajinských ozbrojených sil, popřel však, že by invaze byla koordinována s ukrajinskými úřady.

„Jsou to první kroky k hlavnímu cíli – svržení Putinova režimu za pomoci ozbrojených sil. Nejsou k tomu žádné jiné alternativy,“ řekl.

Podle Galeottiho vpád vypadal jako operace „formující“ ukrajinské bojiště před plánovanou protiofenzivou Kyjeva. „Toto je opravdu šance udělat dvě věci. Jedna je otřást Rusy, znepokojovat je možností povstání jejich vlastních lidí. A zadruhé donutit Rusy, aby rozptýlili své jednotky,“ řekl. Operace podle Melvina také posloužila k posílení morálky na Ukrajině. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 23 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...