Rusové bojující za Ukrajinu: Legie tvoří odpůrci Putina, přeběhlí zajatci i pravicoví extremisté

Nahrávám video
Horizont ČT24: Útoky z Ukrajiny na pozice v Bělgorodské oblasti
Zdroj: ČT24

K výpadu do ruské Bělgorodské oblasti se přihlásily oddíly ruských vojáků bojujících na straně Ukrajiny – Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. V jejich řadách bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Proklamují, že si přejí jiné Rusko.

„Skutečný Rus se nezapojí do tak agresivní války, nebude znásilňovat děti, zabíjet ženy a staré lidi,“ cituje web The New York Times jednoho z bojovníků legie Svoboda Ruska. Jsou to prý právě zvěrstva páchaná ruskými vojáky, která ho motivovala k tomu, aby opustil rodný Petrohrad a odjel bojovat za Ukrajinu. „Proto nemám výčitky svědomí,“ dodal voják, který si přál zůstat v anonymitě.

Podobně smýšlí i řada jeho spolubojovníků. „Nepřišli jsme sem, abychom si něco dokazovali,“ řekl další z nich. „Přišli jsme sem, abychom pomohli Ukrajině dosáhnout úplného stažení ruských sil z ukrajinského území a kvůli budoucí deputinizaci Ruska.“ Voják s přezdívkou Zaza, kterému ještě nebylo ani dvacet let, se podle svých slov dostal v Rusku do problémů s policií kvůli protiválečným prohlášením na sociálních sítích. Na podzim se pak kvůli tomu rozhodl ze země odejít a přidat se k legii.

Na začátku války bránily ukrajinské zákony ruským občanům vstoupit do tamních ozbrojených sil. Dokončení legislativy, která legii nakonec umožnila zapojit se do bojů, trvalo až do srpna.

„Bylo tu mnoho Rusů, kteří kvůli svým morálním zásadám nemohli zůstat lhostejní a hledali způsob, jak vstoupit do řad obránců Ukrajiny,“ vysvětlil mluvčí ukrajinské vojenské zpravodajské služby Andrij Jusov motivaci armády k vytvoření legie.

Ruští bojovníci nyní působí v samostatných jednotkách, operace ale provádějí pod dohledem ukrajinských důstojníků, i když Kyjev zapojení do bělgorodského výpadu nekomentuje. „Ačkoliv Kyjev se k nim nehlásí a ukrajinská strana několikrát zdůraznila, že to není její akce, že je to akce ruských občanů, tak je to zcela určitě přísně koordinováno jak generálním štábem ukrajinské armády, tak ukrajinským politickým establishmentem,“ řekla ČT novinářka Petra Procházková.

Ani nyní ale není pro Rusy snadné stát se součástí jednotek bojujících na ukrajinské straně. Vojáci musí projít rozsáhlou prověrkou, která zahrnuje i testy na detektoru lži. Teprve poté mohou nastoupit do základního výcviku. Jako držitelé ruských pasů se nevyhnutelně setkávají s nedůvěrou, podle Jusova se už do jednotky pokusilo infiltrovat několik ruských špionů.

Pod modro-bílou vlajkou

Jako symbol si ruští bojovníci za Ukrajinu i lepší budoucnost pro své spoluobčany zvolili modro-bílou vlajku. Odkazuje na barvy středověké Novgorodské republiky a přání, aby moderní Rusko vycházelo z demokratičtější tradice než z moskevského carismu.

Prapor vychází i ze současné ruské vlajky, které byl umazán rudý pruh, označující podle sympatizantů Svobody Rusku rozpínavost Moskvy a krev. Podobný je i historické vlajce Běloruska užívané tamní opozicí. Stal se symbolem i protiválečného hnutí.

Mezi symboly exilové organizace patří i písmeno L jako legie v kontrastu s invazním Z. Odbojové L se spolu s charakteristickými barvami začalo objevovat i na mnoha místech v Rusku. Informační kampaň cílí na řadové občany i ruské vojáky, kteří na Ukrajině začali přecházet na druhou stranu.

Legie se zformovala krátce po ruském vpádu. Po společném výcviku začala v květnu působit po boku ukrajinských vojáků v Donbasu. Podle odhadů její řady tvoří už stovky legionářů.

Ruský dobrovolnický sbor

Druhou významnou skupinou je takzvaný Ruský dobrovolnický sbor (RDS). Skupina ruských občanů, včetně těch, kteří bojovali v praporu Azov, vytvořila RDS nejprve jako jednotku územní obrany, později se ale rovněž stal plnohodnotnou součástí cizinecké legie ukrajinské armády.

Jde převážně o občany Ruska, z nichž řada odešla na Ukrajinu již před začátkem plnohodnotné ruské invaze. To je jeden z hlavních rozdílů, které je oddělují od bojovníků z legie Svoboda Ruska, jejichž řady z části tvoří i bývalí ruští váleční zajatci a jejichž největší ambicí je údajně osvobozovat Rusko jako takové, nikoliv Ukrajinu.

Pro zakladatele RDS bylo prý zásadní postavit armádu založenou na existujících jednotkách, místo aby začínali úplně od nuly. Myšlenkou ale nebylo jen vytvořit malou bojeschopnou jednotku, z dlouhodobého hlediska jde prý o ustanovení osvobozenecké armády připravené a schopné bojovat proti Putinovu režimu.

„Došli jsme k rozhodnutí, že po 24. únoru je jediným přiměřeným způsobem politické aktivity ozbrojený odpor vůči Putinovu režimu ve všech jeho formách,“ cituje web Novaja Gazeta jednoho z koordinátorů skupiny Denise Sokolova. „Otevřeně prohlašujeme, že násilí je jediný způsob, jak zastavit společného nepřítele.“

Stejně jako v případě legií Svoboda Ruska byl i jejich první pokus stát se plnohodnotnou součástí ukrajinské armády v březnu minulého roku zamítnut. Podle Sokolova trvalo vybudování důvěry dlouhou dobu. Pomohlo ale podle něj, že řada Rusů, kteří jsou nyní součástí RDS, bojovala v ukrajinských řadách už od roku 2014.

Extrémní pravice

Ruský dobrovolnický sbor byl vytvořen v červenci 2022 a skládal se především z extrémně pravicových nacionalistů. Jeden z velitelů v srpnu 2022 pro ruskou televizi Vot Tak TV řekl, že vojáci jsou vybíráni na základě jejich politického smýšlení, s tím, že jednotka se hlásí k pravicové ideologii.

Vot Tak také uvedl, že bojovníci jsou známí tím, že používají symboly Ruské osvobozenecké armády z dob druhé světové války, která kolaborovala s nacistickým Německem a bojovala proti Sovětskému svazu.

Investigativní webový portál Bellingcat v minulosti informoval o napojení některých členů RDS na neonacistické skupiny otevřeně glorifikující Adolfa Hitlera nebo Anderse Breivika. Jeden z bojovníků skupiny byl například v minulosti zatčen za šíření ruského překladu manifestu střelce z Christchurche.

Někteří z nich se podle zjištění Bellingcatu účastní právě i bělgorodské operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlády Česka a Slovenska se po třech letech sejdou ke společnému jednání

Vlády Česka a Slovenska se v úterý po třech letech sejdou ke společnému jednání. Naposledy se mezivládní konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Ministři obou zemí se v úterý sejdou v 11:30 na zámku Nová Horka na Novojičínsku, po pracovním obědě je krátce před 14:00 v plánu tisková konference.
před 26 mminutami

Íránský útok zasáhl kuvajtský tanker v Dubaji, hrozí únik ropy do moře

Íránský útok v noci na úterý zasáhl kuvajtský tanker kotvící v Dubaji, způsobil požár a hrozící únik ropy do moře. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž nebyl při útoku nikdo zraněn. Čtyři lidé naproti tomu utrpěli v Dubaji zranění po pádu nespecifikovaných trosek způsobeném protivzdušnou obranou.
před 1 hhodinou

Izrael dosáhl v íránské válce většiny svých cílů, řekl Netanjahu

Izrael dosáhl více než poloviny svých cílů ve válce s Íránem. V pondělním rozhovoru s konzervativní americkou televizní sítí Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Dodal, že mezi izraelské cíle nepatří odstranění íránského režimu, který se podle něho zhroutí zevnitř. O termínu, kdy by válka mohla skončit, nechtěl hovořit.
00:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové tvrdí, že Ukrajinci udeřili na město Taganrog

Ruské úřady tvrdí, že jeden člověk zemřel a osm utrpělo zranění při náletu ukrajinských dronů na město Taganrog, kde se nachází letecký závod, který opravuje ruská letadla. Podle obyvatel města v jihoruské Rostovské oblasti šlo o největší útok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Napsal to telegramový kanál Astra. Kyjev, který se ruské agresi brání od února 2022, hlásí ruský dronový útok na Černihiv.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuba očekává první dodávku ropy za tři měsíce, USA to povolily

Kuba v úterý očekává první dodávku ropy ze zahraničí od začátku roku. Do přístavu Matanzas má doplout tanker s ruskou ropou, který se nyní nachází v kubánských výsostných vodách, píší agentury AP a EFE. Bílý dům v pondělí večer uvedl, že přistání tankeru na Kubě povolil z humanitárních důvodů. Washington však v posledních měsících obdobné dodávky blokoval, což vyvolalo na ostrově, kde vládne komunistická strana, hlubokou energetickou krizi. Kreml připlutí ruského tankeru ke Kubě uvítal s tím, že Moskva bude pracovat na dalších dodávkách ropy na karibský ostrov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Velrybě, která opakovaně uvázla na mělčinách v Německu, se podařilo vyprostit

Velrybě, která opakovaně uvázla na mělčinách Baltského moře na severu Německa, se v pondělí večer znovu podařilo vyprostit. Není ale jasné, jakým směrem poplave, poznamenala agentura DPA s odvoláním na ministerstvo životního prostředí Meklenburska-Předního Pomořanska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izraelský parlament schválil zákon s trestem smrti pro palestinské teroristy

Izraelský parlament schválil zákon, který zavádí trest smrti jako hlavní postih pro Palestince odsouzené za terorismus. Zákon, který prosazovaly krajně pravicové strany, silně kritizovaly lidskoprávní skupiny, evropské země i část izraelské politické scény. Podle agentur se očekává, že se legislativa dostane k nejvyššímu soudu, aby ji přezkoumal.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na jihu Libanonu zahynuli za 24 hodin tři příslušníci jednotek OSN

Při nejméně dvou explozích na jihu Libanonu zahynuli od neděle tři příslušníci mírových jednotek OSN, vyplývá z pondělního prohlášení jednotek UNIFIL. U obou incidentů modré přilby uvádějí, že nevědí, kdo je spáchal. Libanonská armáda uvedla, že při izraelském úderu zemřel jeden její voják. Francie požaduje mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN a důkladné vyšetření incidentů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...